CYTER 2010 – hrozba kyberterorismu stále aktuální

Ve dnech 23. a 24. června se v Praze uskutečnila už v pořadí čtvrtá konference o kybernetickém terorismu a kriminalitě s názvem CYTER 2010. Její dvoudenní program se zaměřil na mapování posledního vývoje v boji s kybernetickou kriminalitou a kyberterorismem s důrazem na již probíhající ofenzivní informační válku, začínající kybernetické války a další hrozby očima expertů. Pořadatelem konference byl Ústav bezpečnostních technologií a inženýrství Fakulty dopravní ČVUT ve spolupráci s Ministerstvem vnitra České republiky pod záštitou politických a vědeckých osobností z České republiky i ze zahraničí. Partnery konference byly společnosti McAfee, ISACA, Bull a Averia. Jak bylo během dvoudenního jednání konstatováno, prostřednictvím počítačů a serverů lze dnes zlikvidovat obchodní konkurenci, vykrást banku, vloupat se do utajovaných dat podniků či narušit vojenské operace. Stalo se též pravidlem, že k těmto cílům stále častěji patří internet, který je zneužíván nejen k propagandě a prosazování různých ideologií, získávání nových příznivců, ale v neposlední řadě právě ke kybernetickým zločinům. I když většina zemí intenzivně sleduje počítačové sítě a analyzují provedené útoky, odhalování útočníků ztěžují obecně platná lidská práva, anonymita, kterou internet poskytuje, útoky vedené napříč více státy a další faktory. „Může se stát, že vláda jedné země s cílem zmást napadeného, využije počítačových odborníků z jiné země k dosažení svých politických záměrů. Některé kybernetické útoky (například příklad z Gruzie) zvládnou i civilisté, čímž se charakter kybernetického konfliktu komplikuje“, uvedl ve své přednášce Jan Machník ze společnosti McAfee. „Kybernetická válka je ovlivňována mnoha způsoby i aktéry natolik, že jejich řešení a určení viníků bývá velice složitou a někdy i neřešitelnou otázkou. Agrese ve formě kybernetického útoku se stále ještě nepovažují za napadení v pravém slova smyslu. Klasický vojenský útok by vyvolal mezinárodní skandál a byl pravděpodobně příčinou odvety, elektronický útok by mohl zapadnout do ztracena, už proto, že státní účast na něm lze snadno popřít a prokázat ji je obtížné. A na vyšetření podobné události nemusí mít dotyčný stát „dostatečné prostředky“. Jak bylo též konstatováno, jestliže nejsou stanovena přesná pravidla, je téměř nemožné určit, kdy je politická reakce nebo hrozba vojenské akce oprávněná. Přitom jednotlivé země budují a zdokonalují svůj kybernetický arzenál, čímž se připravují na možnost kybernetické války. Kybernetická válka je relativně nový typ ozbrojeného útoku s různými účinky na cíl. Nemá žádné omezení použití. Kybernetické zbraně jsou obvykle základní programy, které mají za cíl bránit proti útokům nebo naopak útočit. Většina z nich jsou volně dostupné na internetu, kromě některých složitějších, které jsou uchovávány v soukromém vlastnictví nebo jsou určeny ke komerčnímu užití. Podle Jana Machníka už pět zemí aktivně rozvíjí své schopnosti pro boj v případě kybernetické války. Patří k nim Spojené státy, Rusko, Francie, Izrael a Čína. Další státy jsou do těchto aktivit zapojeny částečně, přičemž jednotlivé národy vedou v kybernetickém zbrojení konkurenční boj. Jsou také ochotni kybernetické zbraně použít, což vede k politickému nepřátelství. Možnost poklesu hrozby kybernetické války je nejistá, což vede jednotlivé státy ke zdokonalování přípravy na tuto hrozbu. Odborníci varují, že kybernetické útoky na kritickou infrastrukturu by mohly být v budoucnosti zničující. První případ blížící se definici kybernetické války nastal v srpnu 2008 proti Gruzii ve válce o Jižní Osetii, který byl doprovázen rozsáhlou internetovou ofenzivou ze strany ruských hackerů. Zde však stále ještě nešlo o plnou kybernetickou válku. Kybernetická válka není snadno definovatelná - odborníci vyhodnocují její čtyři klíčové atributy: zdroj útoku, následek, motivace, sofistikovanost. Dnes lze z tohoto zorného úhlu pohledu spolehlivě určit některé klasické případy. Například do této oblasti patřila „Operace Aurora“, kdy došlo k útoků čínských hackerů na internetový vyhledávač Google a jeho službu Gmail. Obdobně „Titan Rain“, kdy útok čínských hackerů byl zaměřen na získání dat z americké armády. V Gruzii provedený útok, vedený z území Ruské federace, napadl některé vládní gruzínské servery v době bojů o Jižní Osetii. Je znám též útok ruských hackerů na litevské servery, který ztělesnil nesouhlas s nově přijatým zákonem. Jsou známy případy, kdy byly napadeny stránky ve Spojených státech, servery ministerstva financí, dopravy, ministerstva vnitřní bezpečnosti, Tajné služby USA (Secret Service) a Federální obchodní komise. V Jižní Korei pak ministerstva obrany, weby parlamentu i úřadu prezidenta, ale také bank a médií. Milan Bauman