Český plynárenský svaz a Teplárenské sdružení ČR podepsaly Memorandum o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství. Modernizace tepláren spojená s přechodem na zemní plyn si vyžádá miliardové investice. Téměř žádná z 19 menších uhelných tepláren nedokáže bez přechodu na čistší formy výroby energie splnit přísné emisní limity. Černý scénář spojený s růstem cen za teplo a větším znečištěním ovzduší ve městech dovedl k podpisu Memoranda o spolupráci na budoucí dekarbonizaci teplárenství zástupce Teplárenského sdružení ČR a Českého plynárenského svazu. „Urychleně je třeba řešit změnu paliva u menších zdrojů, které potřebují splnit do roku 2023 výrazně zpřísněné ekologické normy. Odpojením zákazníků a jejich přechodem k lokálním zdrojům vytápění se nežádoucí emise přesouvají přímo do obydlených oblastí. Naopak ze snížení emisí v teplárně budou mít prospěch všichni,“ uvedl Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR, a dodal: „Celkový přechod teplárenství od uhlí je otázkou příštích 15 let.“ Zatímco nyní teplárny k výrobě využívají zemní plyn zhruba z jedné čtvrtiny a více než 60 % tepla vyrábějí z uhlí, během několika let by se měl podíl zemního plynu nejméně zdvojnásobit. Vzrůst by měl také objem spalované biomasy a energeticky využívaného odpadu. „Více než pětina obyvatel Česka je dálkově zásobována teplem, které vzniká spalováním uhlí. To je v kontextu mezinárodních dekarbonizačních závazků ČR neudržitelné. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla ze zemního plynu je vysoce efektivním a ekologickým řešením, které v maximální možné míře umožní zachovat stávající soustavy zásobování teplem,“ řekl Martin Slabý, předseda Rady Českého plynárenského svazu, a doplnil: „Naším prvním společným úkolem bude zmapovat požadavky na plynárenskou infrastrukturu. Musíme připravit její adekvátní rozvoj, abychom včas předešli případným úzkým místům.“ Do zvyšování energetické účinnosti soustav zásobování teplem a nových technologií jsou připraveny plynárenské i teplárenské společnosti investovat miliardy korun. Jejich přínosem bude zajištění jak ekonomicky dostupných a nízkoemisních dodávek tepla a teplé vody, tak větší flexibility elektrizační soustavy v případě výkyvů obnovitelných zdrojů. S moderními teplárnami počítají také všechny strategické dokumenty státu, včetně Státní energetické koncepce. Zabránění rozpadu teplárenských soustav a podpora jejich modernizace by tak i podle Ministerstva průmyslu a obchodu měly patřit mezi priority tuzemské energetiky. Signatáři memoranda prohlašují, že záchrana soustav zásobování teplem bude možná jen s proaktivní podporou státní správy a regulace. Při příležitosti podpisu memoranda vyzvali k: zohlednění významné přidané hodnoty vysoce účinné KVET a jejího rostoucího potenciálu pro stabilizaci elektrizační soustavy v regulaci; úpravě nastavení aukcí pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v novele zákona o podporovaných zdrojích; zajištění dostupného financování z evropských i národních fondů na modernizaci jednotlivých zdrojů, ale také navazující plynárenské a teplárenské infrastruktury; správnému nastavení parametrů pro využívání Modernizačního fondu, včetně zajištění jeho včasné notifikace. /tz/