Ropy je stále méně, je stále nedostupnější
a CO2 představuje
stále větší problémy pro světové
klima. Proto hledají chemici nové
možnosti náhrady fosilních surovin
i smysluplného využívání skleníkových
plynů. Společně s partnery
vědci od Bayera zabudovávají CO2
do molekulární struktury polyuretanů
a šetří tak ropu. V budoucnosti
může proud pro výrobu plastů dokonce
pocházet z regenerativních
zdrojů.
Chemici nyní chtějí CO2 využívat
jako základní substanci nových materiálů.
Smysluplné je to například
u polyuretanu (PUR), protože CO2
lze zabudovat do polyolů, sloužících
jako surovina k výrobě PUR. Například
při izolování budov proti chladu
a horku ušetří PUR cca 70krát
více energie než se spotřebuje na jeho
výrobu. PUR izoluje chladničky,
zvyšuje pohodlí autosedaček a pružnost
sportovní obuvi. Světově se
ročně zpracuje cca 13 mil. t materiálu
a tendence je stoupající. Podle
nejnovějších výzkumů bude možné
používat CO2 k hospodárnému vnášení
uhlíku do polyuretanu.
O užitečnosti molekul oxidu uhličitého
nás přesvědčuje sama příroda
při fotosyntéze. Ale tak jednoduše to
v chemickém průmyslu nepůjde. Molekuly
CO2 jsou chemicky stabilní
a sotva reagují s jinými substancemi.
CO2 se dá přeměnit na užitečný chemický
stavební kámen. Jediným předpokladem
jeho nasazení je instalace
praček kouřových plynů. Pro ně jsou
potřebné dostatečně velké plochy.
Chceme-li CO2 využívat jako surovinu,
musíme napřed odstranit její
malou reakční aktivnost. K tomu
je potřebný katalyzátor. Od 60. let
hledají vědci na celém světě vhodné
urychlovače. Dlouho bez většího
úspěchu. Využití CO2 pro výrobu
plastů je zatím stále nehospodárné.
Před několika lety objevili výzkumníci
společnosti Bayer vhodný katalyzátor
na bázi zinku. Další vývoj
potom probíhal velmi rychle a během
krátké doby se vykročilo z laboratoří
k realizaci. Za tím účelem
spolupracoval na projektu „Dream
Production“ podporovaném z veřejných
prostředků kromě Bayer Technology
Services také Bayer MaterialScience,
dodavatel energie RWE
Power, RWTH, Cáchy a tamtéž sídlící
CAT Catalytic Center, výzkumné
zařízení provozované společně
s vysokou školou a Bayer AG.
V únoru 2011 převzali do provozu
vědci u společnosti Bayer v Leverkusenu
pilotní zařízení, v němž je
CO2 z RWE elektrárny v Niederaussemu
u Kolína poprvé ve velkém
měřítku slučován s propylenoxidem.
Výsledkem je světlá, viskózní substance
polyol, jeden z obou stavebních
kamenů k výrobě polyuretanu.
Zařízení navrhli a postavili u Bayer
Technology Services a provozuje
je Bayer MaterialScience. Cílem
je komerční průmyslové nasazení
techniky od roku 2015. Prvním komerčním
produktem mají být matrace.
Každý gram uhlíku v polymeru,
pocházející z CO2, může ušetřit
cennou ropu. Před využíváním CO2
ve velkém stylu musí být objasněny
dvě základní otázky. Je nový postup
skutečně celkově lepší než stávající
procesy a bude skutečným výsledkem
úspora CO2? Odpověď hledají
nezávislí vědečtí pracovníci RWTH
v Cáchách a na katedře Technické
termodynamiky.
Mimořádně komplexní analýza
stále pokračuje. Ale už první výsledky
byly uspokojivé. Po dobu životního
cyklu spotřebuje nová metoda
méně energie a produkuje méně oxidu
uhličitého.
Další konsorcium pod vedením
společnosti Bayer pracuje na využití
energie regenerativních zdrojů.
Přírodní zdroje nejsou k dispozici
rovnoměrně. Vznikají proudové
špičky – nadbytek nabídky – a nejsou
k dispozici akumulační média.
Kromě přečerpávacích elektráren
mohou být přebytky proudu akumulovány
také chemicky. Tento postup
sleduje iniciativa CO2RRECT (CO2
Reaction using Regenerativa Energies
and Catalytic Technologies)
pod vedením Bayer Technology
Services. Sdružuje Bayer Material-
Science, RWE, Siemens a řadu dalších
význačných institucí. Cílem je
využití proudových špiček a vytvoření
nosiče energie z vody prostřednictvím
elektrolýzy. Vodík může být
spolu s CO2 přeměněn na meziprodukty
(kyselina mravenčí CH2O2
nebo oxid uhelnatý CO).
Z CO se dají opět vyrobit isokyanáty
i polyolein. Tím se okruh uzavírá.
Přesto je vše teprve hudbou budoucnosti.
Koncem roku 2010 se rozběhl
finančně podporovaný výzkumný
projekt. Ale technická realizace je
z dnešního pohledu myslitelná teprve
od roku 2020. Svět nepotřebuje pouze
ochranu klimatu, nutná je rovněž generální
změna surovinové základny chemického
průmyslu, která vyžaduje zcela
nové procesy a zařízení. Iniciativa spočívá
v chování průmyslu. Velká odvětví
jako je chemie a energetika spolu těsně
souvisí. Proto je velmi důležité využívat
synergii. ?????????/an/