Co si Evropané myslí o vědě a technice?

Na objednávku Evropské komise proběhly v roce 2005 dva rozsáhlé průzkumy. První, nazvaný Evropané, věda a technika, se tematicky částečně překrýval s druhým, zaměřeným na sociální hodnoty, vědu a techniku. První téma se zkoumalo již potřetí. Předchozí průzkumy byly v letech 1992 a 2001. Názory na problematiku sociálních hodnot ve vztahu k vědě a technice se zkoumaly poprvé. Rozsahem byly oba průzkumy prováděné firmou Gallup Europe pro Eurobarometer největší na světě, a to jak geograficky, tak záběrem otázek. Zkoumalo se ve 32 zemích. Kromě 25 členů EU byly zahrnuty i kandidátské země (Turecko, Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko), a také státy EFTA (Island, Norsko a Švýcarsko). Celkově v nich žije 570 mil. lidí. V každé zemi byl dotazován vzorek 1000 osob starších 15 roků. Pohovor tazatele s respondentem trval průměrně hodinu. Ve vícejazyčných státech se důsledně dbalo, aby oba partneři byli ze stejného jazykového prostředí. Dotazníky připravovalo 30 vědců z oborů sociálních věd, znalých problematiky "věda a společnost" a metod průzkumu. Otázky prvního průzkumu byly povětšině převzaty z předchozích dvou, aby bylo možno vyhodnotit posuny v názorech respondentů. Průzkum vztahu sociálních hodnot k vědě a technice probíhal poprvé, proto se při formulaci otázek využilo zkušeností sociologů z poslední doby. Skutečnost, že v obou průzkumech se opakovala některá témata, umožnila jemněji vyhodnotit shodu, a více vynikly rozdíly v názorech. Většina dotazovaných by si přála mít více informací o vědě a technice, a jsou spíše nespokojeni s tím, jak vědci informují o záměrech vědy a pokroku. Micméně 88 % dotázaných pociťuje, že věda technika přinesla zlepšení kvality jejich života i života současné generace a 76 % věří, že takto bude působit i v příštích generacích. Pozitivní je také zjištění, že rostou znalosti vědy ve všech členských státech. V této souvislosti je zajímavé, co považuje evropská veřejnost za vědecké disciplíny. Na prvním místě, s hodnotou 4,6 na pětibodové stupnici, se objevila medicína. Druhá (4,4) je fyzika. Biologie má hodnotu 4,2, ale astronomie s matematikou 4,1. V rozpětí mezi 3,0, které získala historie, až po 3,6, které dostala psychologie, se nachází také ekonomika s 3,2 bodu a homeopatie s 3,1. Tvůrci dotazníku si zažertovali, a zařadili mezi vědecké disciplíny také astrologii a horoskopy. Astrologie se umístila (3,1) před historií. I horoskopy získaly překvapivě 1,9 bodu. Rozdíl v hodnocení stejného pojmu, jen různě nazvaného, dokládá význam sémantiky při sestavování dotazníků veřejného mínění. Tyto středověké praktiky odmítaly zařadit mezi vědecké disciplíny většinou jen ženy s vyšším vzděláním, manažeři a lidé, kteří studovali ve věku přes 20 let. Celkově průzkum vyzněl jako směs důvěry a odmítání. Velmi odmítavá stanoviska byla zjištěna k některým směrům rozvoje. Jsou to především geneticky modifikované potraviny a klonování, ale také některé informační technologie, jež likvidují více pracovních míst než samy vytvářejí. Složitost problematiky působená národními zvláštnostmi, skutečné rozpory a zřejmé paradoxy zjištěné průzkumem, vyvolaly velký zájem na celém světě. Americký úředník, když se seznámil s výsledky kontatoval: "Lidé rozumějí vědě a technice lépe, než si myslíme. Jenže nechtějí to, co jim dáváme".