Zámek v pražské Troji je významnou
stavební památkou a dodnes je
cílem mnohých návštěvníků od nás
i ze zahraničí. Václav Vojtěch, hrabě
Šternberk, si nechal od roku 1679
stavět v tomto místě své letní sídlo.
Zámek vystavěl S. Carlone podle projektu
J. M. Matheye, třebaže ten při
svých návrzích nepochybně musel
respektovat již rozestavěný půdorys
podle původního plánu architekta
G. D. Orsiho. Sochařskou výzdobu
zahradního schodiště skvěle zvládli
významní drážďanští umělci Jiří
a Pavel Heermannové po roce 1685.
Souběžně se zámkem vznikala také
přilehlá zahrada.
Před několika lety byl zámek i park
sice poškozen ničivými povodněmi;
nicméně dnes si objekt i zdejší park
opět můžeme prohlédnout v jeho plné
kráse. V zámeckých interiérech,
z nichž četné mají bohatou a hodnotnou
výzdobu, lze navštívit stálou
výstavu českého umění 19. století, ale
i mnohé další cenné sbírky.
OJEDINĚLÁ STÁLÁ EXPOZICE
Od dubna 2006 pak mají návštěvníci
Trojského zámku příležitost navštívit
ojedinělou expozici vína a vinařství v historických
sklepích zámku. Na své si zde
přijdou všichni, jež zajímá historie vína
a vinařství v českých zemích. Součástí
expozice je také vinotéka s nabídkou více
jak 200 druhů nejrůznějších vín z české
i z moravské oblasti. Některé druhy lze
rovnou na místě ochutnat. Původně byly
zdejší zámecké sklepy využívány k výrobě
vína a ke skladování ovoce a zeleniny.
Naposledy se zde víno vyrábělo na
přelomu 19. a 20. století, kdy byl majitelem
zámku i přilehlých pozemků kníže
Windischgrätz, který se, ostatně jako
mnozí jiní, snažil obnovit tehdy již zašlou
slávu zdejšího vinařství.
Od 70. let minulého století, kdy
se prostory Trojského zámku a parku
začaly postupně rekonstruovat,
byly ve sklepeních dočasně umístěné
depozitáře Galerie hlavního města
Prahy a prostory byly tudíž veřejnosti
nepřístupné. Po povodních v roce
2002 se tyto sklepní prostory nákladně
vysoušely a poté restaurovaly.
VINAŘSTVÍ A ZPRACOVÁNÍ VINNÉ
RÉVY
má v českých zemích, ostatně jako
mnohé další obory lidské činnosti,
velice bohatou historii a tradice. Je
třeba si uvědomit, že ve středověku
patřilo právě vinařství k nejintenzivněji
se rozvíjejícím odvětvím zemědělské
výroby. Na městských vinicích
nacházeli práci nejen lidé z měst, ale
také z dalekého okolí. Navíc rozvoj
tohoto odvětví pozitivně ovlivňoval
celkové hospodářské postavení
a následnou prosperitu středověkých
měst.
Stejně jako se v minulosti měnila
technologie zpracování hroznů,
během staletí postupně doznávalo
změn i samotné pěstování vinné révy.
K výrazným změnám v pěstování
vinné révy došlo ve 14. století, a to
především díky dovozu vinné révy
z Rakouska a z Burgundska.
PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY V PRAZE
Kdy přesně se vinná réva začala
v Praze pěstovat nelze dnes
s určitostí říci. Podle kronikářů
bylo vinařství v Čechách známo již
v raném středověku, protože již tehdy
poskytovala zdejší půda a klimatické
podmínky vše, čeho je k pěstování
vinné révy potřeba. Jisté je,
že vinařství v Praze bylo velice prosperujícím
zemědělským odvětvím
již za vlády prvních Přemyslovců.
Podle historických pramenů vznikaly
první vinice již na sklonku 10.
století, například na území dnešního
Veleslavína či Radlic.
O rozvoji vinic a vinařství se dozvídáme
i z nejrůznějších nadačních
listin klášterů, například Břevnovského,
nebo Vyšehradské kapituly.
Mnohé viniční statky byly zakládány
také například v oblasti Ovence
(dnešní Bubeneč a Troja), nebo na
Smíchově. Za vlády Přemysla Otakara
II. dochází k výrazné podpoře rozvoje
zemědělství a tedy i k zakládání
nových vinic. Vinařství se tak stává
stále více perspektivním odvětvím.
O největší rozkvět pražského vinařství
se ale nepochybně nezasloužil
nikdo jiný nežli král Karel IV., za
jehož vlády byly Praha vinicemi
doslova obklopena. Také za vlády
Václava IV. bylo vinařství v českých
zemích na neobyčejně vysoké
technické a technologické úrovni,
a v tomto oboru jsme snesli srovnání
s vyspělými zeměmi.
Husitské války pak předznamenaly
úpadek vinařství v českých zemích.
Mnohé vinice v okolí Prahy byly
postupně prodány, rozdány, nebo
dokonce zničeny. K určitým snahám
o rozvoj vinařství v českých zemích
pak docházelo až za vlády Jiřího
z Poděbrad. Nicméně vinice, které
během dlouhých let zarostly a zpustly,
se jen velice těžko vracely ke své
zašlé slávě.
K dalšímu citelnému úpadku vinařství
v Čechách dochází po bitvě na
Bílé hoře a po třicetileté válce; přesto
je kolem roku 1756 v Praze a v jejím
okolí v té době ještě na 700 hektarů
vinic.
Počátkem 19. století se stále více
objevovaly aktivity milovníků a příznivců
vinné révy v českých zemích,
kteří se snažili povznést tento obor
a vrátit mu jeho starou zašlou slávu.
Mnozí tito nadšenci se snažili přesvědčit
nájemníky a majitele pozemků
o výhodách zakládání vinohradů. Ani
tyto snahy však již nemohly vzkřísit
dřívější slávu a prosperitu pražských
vinic a vinohradů.
Bývalou slávu a věhlas tak dnes
dokumentuje již jen pět vinic, které
najdeme na území Prahy. Památkově
chráněná vinice svaté Kláry,
v těsné blízkosti Trojského zámku je
jednou z nich. Má rozlohu 3,5 hektaru
a patří k největší vinic v Praze.
Původně byla spojena se zámkem
schodištěm, které vedlo až ke kapli
svaté Kláry, podle které se také vinice
jmenuje.
HISTORIE VINAŘSTVÍ A CECH
ČESKÝCH VINAŘŮ
S bohatou historií pěstování
a zpracování vinné révy v českých
zemích je spojena i bohatá spolková
činnost. Už ve středověku
majitelé vinic kolem Prahy, Mělníka,
Loun, Litoměřic, Kutné Hory,
Mostu, Berouna, Ústí nad Labem,
ale i mnohých dalších měst zakládali
tzv. cechy nákladníků viničních.
Cechy dohlížely na dodržování
majetkoprávních nařízení
mezi vinaři, řešily spory, ale také
například kontrolovaly jakost vína.
S úpadkem vinařství v české oblasti
klesal zákonitě i zájem o pěstování
vinné révy; cechy se tak postupně
rozpadaly, protože ztrácely svůj
význam, poslání a funkci. Pouze
v oblastech, kde se vinařství a pěstování
vinné révy udrželo, byly snahy
zakládat spolky.
Po roce 1948 pak dostalo české
vinařství další citelnou ránu; veškerá
spolková činnost byla totiž zakázána.
Teprve v roce 1968 vznikl Cech českých
vinařů. Cech v současné době
sdružuje české vinaře a pěstitele
vinné révy, kteří si dali za cíl postupně
zvelebit české vinice a vinařství
vůbec. Navíc je pro mnohé členy
cenným zdrojem informací a pomáhá
upevnění pozic českých vinařů na
trhu. CTIBOR ČEJPA