Co se skrývá ve sklepeních Trojského zámku? Pod vinicí svaté Kláry

Zámek v pražské Troji je významnou stavební památkou a dodnes je cílem mnohých návštěvníků od nás i ze zahraničí. Václav Vojtěch, hrabě Šternberk, si nechal od roku 1679 stavět v tomto místě své letní sídlo. Zámek vystavěl S. Carlone podle projektu J. M. Matheye, třebaže ten při svých návrzích nepochybně musel respektovat již rozestavěný půdorys podle původního plánu architekta G. D. Orsiho. Sochařskou výzdobu zahradního schodiště skvěle zvládli významní drážďanští umělci Jiří a Pavel Heermannové po roce 1685. Souběžně se zámkem vznikala také přilehlá zahrada. Před několika lety byl zámek i park sice poškozen ničivými povodněmi; nicméně dnes si objekt i zdejší park opět můžeme prohlédnout v jeho plné kráse. V zámeckých interiérech, z nichž četné mají bohatou a hodnotnou výzdobu, lze navštívit stálou výstavu českého umění 19. století, ale i mnohé další cenné sbírky. OJEDINĚLÁ STÁLÁ EXPOZICE Od dubna 2006 pak mají návštěvníci Trojského zámku příležitost navštívit ojedinělou expozici vína a vinařství v historických sklepích zámku. Na své si zde přijdou všichni, jež zajímá historie vína a vinařství v českých zemích. Součástí expozice je také vinotéka s nabídkou více jak 200 druhů nejrůznějších vín z české i z moravské oblasti. Některé druhy lze rovnou na místě ochutnat. Původně byly zdejší zámecké sklepy využívány k výrobě vína a ke skladování ovoce a zeleniny. Naposledy se zde víno vyrábělo na přelomu 19. a 20. století, kdy byl majitelem zámku i přilehlých pozemků kníže Windischgrätz, který se, ostatně jako mnozí jiní, snažil obnovit tehdy již zašlou slávu zdejšího vinařství. Od 70. let minulého století, kdy se prostory Trojského zámku a parku začaly postupně rekonstruovat, byly ve sklepeních dočasně umístěné depozitáře Galerie hlavního města Prahy a prostory byly tudíž veřejnosti nepřístupné. Po povodních v roce 2002 se tyto sklepní prostory nákladně vysoušely a poté restaurovaly. VINAŘSTVÍ A ZPRACOVÁNÍ VINNÉ RÉVY má v českých zemích, ostatně jako mnohé další obory lidské činnosti, velice bohatou historii a tradice. Je třeba si uvědomit, že ve středověku patřilo právě vinařství k nejintenzivněji se rozvíjejícím odvětvím zemědělské výroby. Na městských vinicích nacházeli práci nejen lidé z měst, ale také z dalekého okolí. Navíc rozvoj tohoto odvětví pozitivně ovlivňoval celkové hospodářské postavení a následnou prosperitu středověkých měst. Stejně jako se v minulosti měnila technologie zpracování hroznů, během staletí postupně doznávalo změn i samotné pěstování vinné révy. K výrazným změnám v pěstování vinné révy došlo ve 14. století, a to především díky dovozu vinné révy z Rakouska a z Burgundska. PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY V PRAZE Kdy přesně se vinná réva začala v Praze pěstovat nelze dnes s určitostí říci. Podle kronikářů bylo vinařství v Čechách známo již v raném středověku, protože již tehdy poskytovala zdejší půda a klimatické podmínky vše, čeho je k pěstování vinné révy potřeba. Jisté je, že vinařství v Praze bylo velice prosperujícím zemědělským odvětvím již za vlády prvních Přemyslovců. Podle historických pramenů vznikaly první vinice již na sklonku 10. století, například na území dnešního Veleslavína či Radlic. O rozvoji vinic a vinařství se dozvídáme i z nejrůznějších nadačních listin klášterů, například Břevnovského, nebo Vyšehradské kapituly. Mnohé viniční statky byly zakládány také například v oblasti Ovence (dnešní Bubeneč a Troja), nebo na Smíchově. Za vlády Přemysla Otakara II. dochází k výrazné podpoře rozvoje zemědělství a tedy i k zakládání nových vinic. Vinařství se tak stává stále více perspektivním odvětvím. O největší rozkvět pražského vinařství se ale nepochybně nezasloužil nikdo jiný nežli král Karel IV., za jehož vlády byly Praha vinicemi doslova obklopena. Také za vlády Václava IV. bylo vinařství v českých zemích na neobyčejně vysoké technické a technologické úrovni, a v tomto oboru jsme snesli srovnání s vyspělými zeměmi. Husitské války pak předznamenaly úpadek vinařství v českých zemích. Mnohé vinice v okolí Prahy byly postupně prodány, rozdány, nebo dokonce zničeny. K určitým snahám o rozvoj vinařství v českých zemích pak docházelo až za vlády Jiřího z Poděbrad. Nicméně vinice, které během dlouhých let zarostly a zpustly, se jen velice těžko vracely ke své zašlé slávě. K dalšímu citelnému úpadku vinařství v Čechách dochází po bitvě na Bílé hoře a po třicetileté válce; přesto je kolem roku 1756 v Praze a v jejím okolí v té době ještě na 700 hektarů vinic. Počátkem 19. století se stále více objevovaly aktivity milovníků a příznivců vinné révy v českých zemích, kteří se snažili povznést tento obor a vrátit mu jeho starou zašlou slávu. Mnozí tito nadšenci se snažili přesvědčit nájemníky a majitele pozemků o výhodách zakládání vinohradů. Ani tyto snahy však již nemohly vzkřísit dřívější slávu a prosperitu pražských vinic a vinohradů. Bývalou slávu a věhlas tak dnes dokumentuje již jen pět vinic, které najdeme na území Prahy. Památkově chráněná vinice svaté Kláry, v těsné blízkosti Trojského zámku je jednou z nich. Má rozlohu 3,5 hektaru a patří k největší vinic v Praze. Původně byla spojena se zámkem schodištěm, které vedlo až ke kapli svaté Kláry, podle které se také vinice jmenuje. HISTORIE VINAŘSTVÍ A CECH ČESKÝCH VINAŘŮ S bohatou historií pěstování a zpracování vinné révy v českých zemích je spojena i bohatá spolková činnost. Už ve středověku majitelé vinic kolem Prahy, Mělníka, Loun, Litoměřic, Kutné Hory, Mostu, Berouna, Ústí nad Labem, ale i mnohých dalších měst zakládali tzv. cechy nákladníků viničních. Cechy dohlížely na dodržování majetkoprávních nařízení mezi vinaři, řešily spory, ale také například kontrolovaly jakost vína. S úpadkem vinařství v české oblasti klesal zákonitě i zájem o pěstování vinné révy; cechy se tak postupně rozpadaly, protože ztrácely svůj význam, poslání a funkci. Pouze v oblastech, kde se vinařství a pěstování vinné révy udrželo, byly snahy zakládat spolky. Po roce 1948 pak dostalo české vinařství další citelnou ránu; veškerá spolková činnost byla totiž zakázána. Teprve v roce 1968 vznikl Cech českých vinařů. Cech v současné době sdružuje české vinaře a pěstitele vinné révy, kteří si dali za cíl postupně zvelebit české vinice a vinařství vůbec. Navíc je pro mnohé členy cenným zdrojem informací a pomáhá upevnění pozic českých vinařů na trhu. CTIBOR ČEJPA