Ve dnech 7. až 9. října proběhl v D esign-Centru v L inci 6. ročník
odborného veletrhu průmyslové automatizace SM ART AUTOM ATION
AUSTRI A. Akci uspořádala veletržní společnost Reed Exhibitions
ze Solnohradu.
Vzhledem k hospodářské recesi,
která se nevyhnula ani Rakousku,
byl loňský ročník této akce konané
od roku 2000, v posledních letech
ve dvouletých cyklech, s určitými
obavami. Tlak na firmy vyvolaný
současnou situací spojenou s nedostatkem
zakázek a nutností šetřit na
všech frontách byl silný. Ano, byl
silný, ale paradoxně právě na loňském
veletrhu se to neprojevilo.
Firmy si zřejmě uvědomily, že cestu
z krize jim pomohou nalézt inovace
v průmyslové automatizaci. A to
platí jak u firem, které se rozhodly
v Linci vystavovat, tak u těch,
které přišly na veletrh seznámit se
s novinkami a nakupovat.
Smart Automation je ovšem
i obecně v zemi našich jižních sousedů
považován na poli průmyslové
automatizace za příležitost
a událost, kterou není radno promeškat.
Umístění veletrhu do Lince nebylo
náhodné. Hlavní město Horních
Rakous je totiž uznávaným střediskem
klastru průmyslových podniků
a výzkumně-vývojových pracovišť,
které se zabývají regulační technikou,
senzorikou, simulací technologických
procesů, elektronikou
a pohonnou technikou. Linec je také
neoficiálně považován za „hlavní
město mechatroniky v Rakousku“,
za centrum inovací ve strojírenství,
počítačové technice, elektronice
a dalších oborech. Souvisí to
i s tím, že na tamní Univerzitě Jana
Keplera vznikl už v roce 1990 studijní
obor mechatroniky.
Od loňska při této škole funguje
vědecký park, který spolupracuje
s podniky a institucemi od Finska
po Japonsko.
Je faktem, že někteří dřívější
vystavovatelé, jako např. Bosch
Rexroth anebo Lenze, se veletrhu
neúčastnili, ale na druhé straně se
účastnilo 43 nových firem, které
dosud nevystavovaly. Vcelku počet
zastoupených firem byl o pětinu
vyšší než v předchozím ročníku
a činil 436 zúčastněných. Někteří
zájemci o vystavování museli být
dokonce odmítnuti.
Vzhledem k finančním problémům
mnoha vystavovatelů byly
expozice některých tradičních
účastnických firem menší než dříve.
Nicméně zastoupení špiček
rakouských a zčásti německých
firem, které jsou špičkou i v průmyslové
automatizaci, bylo reprezentativní.
Namátkou uveďme, že
byly přítomny firmy jako Siemens,
Rockwell Automation, ABB,
VOEST-Alpine Stahl, Autodesk,
uxbaum Automation, Festo, Panasonic
Electric Works Austria, Baumer,
Blum – Systeme Schmachtl,
Schneider Electric, Schunk Intec,
Sick, Bernecker + Rainer Industrie-
Elektronik apod.
Automatizace pro všechna
průmyslová odvětví
Na veletrhu bylo možné získat
přehled o nejnovějších automatizačních
trendech v rozpětí od senzorů
a jednotlivých součástek až po řízení
výrobních procesů, a o aplikace
automatizačních novinek ve veškerém
průmyslu: v automobilkách
a u jejich subdodavatelů, v chemii,
elektrotechnice, ve zpracování dřeva,
ve výrobě plastů, samozřejmě ve všeobecném
strojírenství, při zpracování
kovů, v potravinářství, ve výrobě
papíru a celulózy, v medicíně a farmaceutice,
v textilním průmyslu, ve
vodním hospodářství, při zpracování
odpadů a v široké oblasti služeb.
Nomenklatura veletrhu zahrnovala
tyto obory:
l Pohony
l Automatizovaná manipulace
l Obsluha, sledování a kontrola
pomocí optické techniky
l Sběrnicové systémy a průmyslová
komunikace včetně softwaru
pro automatizaci
l Služby a engineering pro automatizační
techniku
l Průmyslová elektronika
l Pneumatické a hydraulické
automatizované systémy
l Řízení technologických procesů
l Senzorika, měřicí a regulační
technika
l Řídicí technika
Zřetelné trendy
Společné všem vystavujícím bylo
ukázat součástky a zařízení, která
pracují co nejrychleji, s vysokým
výkonem, velice účinně, a s co nejnižší
spotřebou energie.
U komunikace v průmyslu (sběrnicové
systémy) to byl zesílený
trend k bezdrátovosti (přitom běžné
fieldbusy jako Profibus, Interbus,
AS-Interface používají dráty).
Systémy jako Bluetooth, ZigBee,
WLAN, UMTS-Mobilfuink a především
WirelessHART jsou už
dnes pro průmyslovou automatizaci
nepostradatelné. Je patrné, že
bezdrátový přenos v současné době
už není doplňkem ke spojení prostřednictvím
drátů a kabelů, nýbrž
že začíná nad ním dominovat.
V případě pohonů, samozřejmě
kromě trvalé snahy o snižování
jejich energetické náročnosti, jde
o výraznější uplatňování bezpečnostní
techniky v regulátorech
pohonů.
U optické kontroly procesů byly,
resp. přetrvávají problémy s tím,
že na přístroje rušivě působí reflexy
(odrazy) a silné světelné kontrasty.
To se nyní daří odstraňovat
díky inteligentním algoritmům
zajišťujícím kontinuální sledování
objektů. Důraz je kladen na správnou
volbu pěti „sloupů“ optické
kontroly, jimiž jsou kamera, optika,
osvětlení, rozhraní a software,
a samozřejmě i jejich vzájemné
sladění.
To je otázka, která bývá v praxi
podceňována, samozřejmě
z finančních důvodů, ale potíž je
v tom, že nedostatečný hardware
se nedá vykompenzovat výkonným
softwarem.
Velkou část výstavního prostoru
zabíraly expozice věnované senzorice.
Zde je nejpodstatnějším
trendem „rostoucí inteligence“ senzorových
systémů, který směřuje
k tomu, aby byly lépe splňovány
dva na první pohled protichůdné
požadavky: na jedné straně vyšší
spolehlivost (což požadují hlavně
automobilky), a zároveň vyšší odolnost
proti vibracím, extrémně vysokým
či nízkým teplotám, vlhkosti,
prachu a agresivním médiím. Vedle
toho se od senzorů nových generací
chce, aby byly robustní, flexibilní
a co nejvíce multifunkční.
I když v nomenklatuře formálně
nejsou uváděny roboty, i ty byly
předváděny jakožto produkty zahrnující
více komponent automatizační
techniky (Schunk Intec aj.).
Zajímavé bylo řešení vystavovatele
Profactor s názvem Complete
Inspect, což je software pro robotizovanou
kontrolu kvality určený
hlavně pro automobilky, ale
použitelný i v elektronice.
Poměrně hodně prostoru se věnovalo
také způsobům zvyšování
bezpečnosti při obsluze automatizovaných
systémů.
Doprovodný program
Každý den se v Design –Centru
pořádaly hojně navštívené
přednášky a workshopy, na témata
jako: Automatizace v extrémně
ohrožených oblastech (riziko
nebezpečí výbuchu, otravy apod.),
Novinky v měření prašnosti a emisí,
Průmyslové roboty IRB 4600
(výrobce ABB), Diagnostika systému
Profibus v praxi, Nasazení
robotizovaných systémů CD/DVD,
Nové technologie revolucionizující
svět HMI/SCADA (Supervisity
Kontrol and Data Acquisition),
Novinky ABB Drives and Automation.
Inovace i v tom, jak
přilákat návštěvníky
Veletržní správa přišla letos se
dvěma novinkami, které měly už
v době před začátkem akce vzbudit
o ni zájem a zvýšit pravděpodobnost,
že je nenavštíví jen odborníci
ze sféry průmyslové automatizace,
kteří by přišli v každém případě.
Novinkou, která měla jednak
informovat veřejnost, jednak
posloužit přihlášeným vystavovatelům,
byl tzv. Highlight-Fuehrer,
což je aranžmá, jež umožnilo přihlášeným
vystavovatelům už měsíce
a týdny před veletrhem umístit
na jeho webové stránky informace,
v nichž mohli předem upozornit na
to, s jakými exponáty a novinkami
budou v Design-Centru přítomni.
Tak mohli budoucí návštěvníci,
pokud měli zájem, už předem získat
údaje o exponátech, a na veletrh
pak už přijít informováni a připraveni
k jednání anebo ke kladení
kvalifikovaných dotazů. Této
možnosti využilo několik desítek
vystavujících firem.
Druhou novinkou byl tzv.
„Schuelerkonzept“, na kterém se
dohodl pořadatel s orgány řídícími
školství ve spolkové zemi
Horní Rakousy. Také při minulých
ročnících samozřejmě na
Smart Automation chodily exkurze
studentů středních a vysokých
technických škol. Vloni však
byla informační kampaň před
veletrhem koncipována tak, že
studenti byli už předem poměrně
důkladně obeznámeni s tím, co
v Design-Centru uvidí. (Bylo to
možné proto, že většina výstavní
plochy byla objednána už měsíce
předem a bylo tedy jasné, jaké
budou exponáty). Navíc byli formou
kvizů a nabídek na spolupráci
vyzváni k účasti na řešení určitých
technických problémů, které
jim veletržní správa a vystavovatelé
v informačních materiálech
navrhli resp. určili.)
Zde se šťastně spojila snaha vlády
spolkové země se zájmy vystavovatelů
a se zájmem pořadatele
veletrhu: šlo samozřejmě o to, přivést
na veletrh co nejvíce mladých
lidí (protože lidé středního a staršího
produktivního věku mající co
do činění s automatizací přijdou
tak jako tak), a zároveň tímto způsobem
v mládeži probudit zájem
o práci v moderním průmyslu
a tvořivé vlohy, které by dříve či
později mohly vyústit tak, že do
průmyslových odvětví se bude hlásit
více absolventů škol než dnes.
I Rakousko totiž pociťuje stále
větší problém pramenící z toho,že
staří technici a odborníci na automatizaci
odcházejí z pracovního
procesu a že tento úbytek není
v potřebné míře nahrazován nástupem
nové krve ze škol.