Co nahradí německou jadernou energii?

Výrobci německých větrných elektráren nadále vystupují sebevědomě. Nová nejaderná energetická koncepce se jim zdá být slibná. „Větrná energie může nahradit jadernou,“ prohlásil prezident spolkového svazu Větrná energie (Windenergie BWE) Hermann Albers. „Dobrých 140 TWh proudu, které nyní pokrývá jaderná energie, dokážeme mnohonásobně překročit. Můžeme dokonce nahradit i uhlí.“ Podle Alberse spočívá optimismus na studii Frauenhoferova institutu pro větrnou energii a energetickou systémovou techniku (IWES) o možných nových větrných polích v německém vnitrozemí. Podle manažerů BWE: „Studie ukazuje, že větrná zařízení můžeme stavět tam, kde je potřebujeme. Mimo jiné v Severním Porýní-Vestfálsku, Bavorsku a Bádensku – Württembersku." Pokud by se v SRN uvolnila 2 % plochy pro využívání energie větru, získala by kapacitu pro 198 GW instalovaného výkonu. V současnosti Němci potřebují na 600 TWh elektřiny ročně. Albersovi je jasné, že samotná větrná energie nenahradí kapacitu všech jaderných elektráren. Sází proto na kombinaci obnovitelné energie a technologie zásobníků. Z celosvětového pohledu je viditelný příklon k větrným elektrárnám, což potvrzují Čína i USA. „Největší růst zaznamenají v příštích letech v Číně,“ míní Stefan Tenbrock z Winergy AG: „ Pro nás jako subdodavatele to znamená přítomnost v těchto regionech kvůli zásobování výrobce turbín příslušnými komponenty.“ Dopady japonské havárie na celosvětový trh větrných zařízení jsou v některých zemích střednědobé, tvrdí Jens-Peter Saul z divize Siemens- Wind: „Řada překážek, které ještě máme při výstavbě větrných elektráren offshore, by měla být odstraněna.“ Siemens hodlá zvýšit počet zaměstnanců v hlavním sídle evropského odbytového centra v Hamburku zhruba o stovku. Pokud jde o technologie, výrobci zařízení a jejich komponent nyní pracují na další industrializaci svého oboru tak, aby bylo možné snížit náklady. „Dnes jsme již schopni v některých zemích a regionech vyrábět proud za stejné ceny jako uhelné elektrárny,“ tvrdí Thorsten Richterich, šéf výroby zařízení firmy Nordex. Obor intenzivně vyvíjí technologie, které jsou schopny provozu i v méně větrných oblastech. „Budoucnost se ubírá směrem k bezpřevodovým turbínám,“ zdůrazňuje Saul. „Silně investujeme a počítáme s tím, že se v příštích letech zcela přeorientujeme na bezpřevodové turbíny, které jsou podstatně lehčí a sestávají z poloviny dílů. Jejich údržba bude podstatně snazší a projeví se to také ve výnosech a nákladech." /eb/