Od svého založení v 60. letech minulého století platí Turingova cena, kterou uděluje americká Association for Computing Machinery (ACM), za jeden z významných faktorů rozvoje informačních technologií. Je tomu tak proto, že toto velmi prestižní ocenění je již delší čas mnohými považováno za Nobelovu cenu v oblasti výpočetní techniky. Dodejme, že nejde jen o prestiž, cena je dotována finanční částkou ve výši jeden milion USD, kterou soutěž sponzoruje internetový gigant Google. V těchto dnech a týdnech si ACM připomíná 50 let od prvního udělení ceny a činí tak spolu s řadou významných laureátů tohoto ocenění, tedy s vizionáři, kteří měnili svět informačních technologií a vlastně svět jako takový. Oslavy vrcholí právě v tomto týdnu, resp. v jeho závěru, kdy se v San Francisku uskuteční velká konference, jejímiž hlavními tematickými okruhy budou podle očekávání umělá inteligence, strojové učení, kybernetická bezpečnost a internet věcí. Je zajímavé, že i někteří z nedávných laureátů ceny se upřímně podivují nad rychlostí, jakou v posledních letech vývoj informačních technologií nabral. Například Raj Reddy, držitel Turingovy ceny z roku 1994, řekl, že ještě před 10 lety si vůbec nedovedl představit, že bude v dohledné době možné vytvořit strojové rozumění mluvené řeči na takové úrovni, na jaké je dnes zvládají komunikační nástroje jako Siri, Cortana či Alexa. Podobně nepředstavitelný pro něj byl i vývoj strojového vidění, senzoriky a robotiky do podoby, která je v současnosti realitou. Největšího pokroku bylo podle některých významných IT expertů, kteří byli v souvislosti s výročím Turingovy ceny osloveni, dosaženo v oblasti „deep learning“, jež je součástí strojového učení a silně se inspiruje mechanismy, které působí v nervových sítích. Právě díky deep learning bylo možné dosáhnout tak výrazných úspěchů v oblastech, jako je strojové porozumění mluvené řeči či rozpoznávání vizuálních dat. Dotázaní experti se shodují v tom, že v nejbližších letech by se umělá inteligence měla nejvýrazněji prosazovat ve zdravotnictví, kde by systémy strojového učení měly asistovat lékařům například při diagnostice, a v oblastech samořízených vozidel a univerzálně použitelných robotů. Velkým tématem bude v příštích letech rovněž tvorba bezešvých rozhraní, která umožní komunikovat s umělou inteligencí prostřednictvím přirozeného jazyka, a také personalizace IT služeb v nejširším slova smyslu. Mgr. Petr Jechort, redaktor
