Česká vláda začíná realizovat opatření na pomoc firmám a celé české ekonomice hned na několika frontách. Především byl schválen tzv. kurzarbeit neboli úhrada části mzdových nákladů (80 nebo 60 % z uznatelných nákladů) pro firmy, které byly zcela nebo částečně uzavřeny a kterým výrazně klesl odbyt. Kompenzace budou vypláceny na základě podmínek programu Antivirus připraveného Ministerstvem práce a sociálních věcí. Další opatření jsou zaměřena na oblast daní. Obsahem tzv. Liberačního balíčku je plošné prominutí pokut za opožděné podání daňových přiznání a kontrolních hlášení, pozastavení EET, prominutí placení záloh na daň z příjmu, silniční daně, daně z nabytí nemovité věci atd. Výrobní podniky zaměstnávající cizince mohou počítat s tím, že těmto pracovníkům bude prodloužena platnost oprávnění setrvat na území ČR, jakož i pracovní povolení a krátkodobá víza. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) bude podnikatelům poskytovat záruky na úvěry u komerčních bank a přispívat na úhradu úroků. Takto bude podpořeno na 10 000 podnikatelských projektů v objemu 30 miliard korun. Banka bude poskytovat i bezúročné úvěry na provozní financování pro malé a střední podniky. V současné době je v rámci programů COVID schválena podpora v celkovém objemu 1,6 miliardy Kč (přičemž COVID II z toho činí 1 miliardu Kč). Peníze se už podle informací z banky průběžně vyplácejí a na schválené podnikatelské žádosti bylo zatím vyplaceno 500 milionů Kč. Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) připravila pro exportéry balíček služeb, který by měl omezit rizika při vývozu, zrychlit cash flow a zlepšit dostupnost úvěrů. Prezident SST, který je současně i členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy a generálním a statutárním ředitelem akciové společnosti TOS Varnsdorf Ing. Jan Rýdl, MBA, shrnul ve svém vyjádření právě ty formy státních nástrojů k potlačení negativních dopadů pandemie, které považuje pro podnikatelské subjekty za nejdůležitější: „Přijetím rázných opatření vládou ČR k potlačení šíření pandemie způsobené novým typem koronaviru se celá česká ekonomika dostala do zcela neznámé situace, kdy maximální prioritou se stala ochrana zdraví a životů občanů i za cenu dramatického omezení ekonomických, sociálních a kulturních aktivit. Jako podnikatelé rozumíme všem přijatým opatřením a chválíme vládu ČR za to, jak rychle a razantně k těmto nepopulárním krokům přistoupila. Nikdo dnes ale také nepochybuje o tom, že ekonomické dopady těchto opatření budou rovněž kolosální. Vítáme proto všechny vládní programy a iniciativy pro postupné oživení ekonomiky a co nejrychlejší návrat do normálního stavu. Jsem rád, že se poměrně rychle podařilo připravit programy finanční pomoci živnostníkům a malým a středním podnikům za podpory ČMZRB – COVID I a COVID II, i když původní alokace zdrojů byla silně poddimenzována. S nadějí vyhlížím i připravovaný program s podporou EGAP určený větším podnikům nad 250 zaměstnanců, protože právě tyto podniky jsou páteří českého strojírenství. Z dnešního pohledu však za nejzásadnější formu podpory ze strany státu považuji nastartování programu Antivirus, v rámci kterého se podařilo zajistit účast státu na zachování pracovních míst, tedy známý ‚kurzarbeit‘. Tuto formu pomoci jsme se snažili u české vlády vyjednat už řadu let a až nyní se to podařilo. Zde vidím skutečně účinný nástroj, který řadě podniků může pomoci překonat složité období, aniž by byly nuceny sahat k redukci svých výrobních kapacit a k propouštění zaměstnanců. Tyto kroky by totiž pro ně znamenaly omezení možnosti rychlého návratu do plného výkonu, k němuž, jak pevně doufám, brzy dojde.“ Vládní opatření, která mají za cíl omezit bezprostřední ekonomické dopady pandemie na situaci podniků a obyvatelstva, kladou a ještě budou klást enormní nároky na státní rozpočet. Jeho přepracovaný výhled počítá pro letošek zatím se schodkem 300 miliard Kč a s obdobným výhledem pracuje Ministerstvo financí ČR i pro rok 2021. Některé odhady připouštějí nárůst celkového deficitu až o 1 bilion Kč. Pak by zadlužení státu přesáhlo 2,6 bilionu korun. V tom není ovšem zahrnut růst zadlužení podniků a obyvatelstva. Takový státní dluh je zjevně jen obtížně splatitelný. Jak se budou vyvíjet úroky z vydaných dluhopisů, které jsou jedním z nástrojů jeho vyrovnávání, nelze nyní předvídat, ale vzhledem k tomu, že na finanční trhy se bude se žádostí o půjčku obracet většina států, a řada z nich v řádově vyšších objemech, bude nutno zapomenout na nízké či dokonce záporné úrokové sazby. Pouhá obsluha státního dluhu, bez jeho splácení, by mohla vyžadovat 100 miliard Kč ročně. I to by však bylo pro dlouhodoběji oslabenou ekonomiku sotva únosné. /PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST, na základě podkladů Svazu průmyslu a dopravy České republiky, Hospodářské komory České republiky a CECIMO/
