Věříte prvkům autonomního řízení v moderních automobilech? Jste ochotni svěřit jim svůj vlastní život? Chytré systémy v současných vozech pomáhají řidičům s tím, s čím si ještě nedávno museli umět poradit sami. Hlídají jízdu v pruzích, udržují bezpečnou vzdálenost, a když dojde na nejhorší, samovolně „šlápnou“ na brzdu a předejdou tak hrozící srážce. Tým TÜV SÜD Czech z Bezděčína u Mladé Boleslavi testuje, jestli tyto systémy fungují správně a za všech okolností, protože na jejich bezchybnosti závisí lidské osudy. Pojďme se podívat, jak takové zkoušky probíhají.
Mobilní platforma
Vypadá to jako zázrak. Tomáš Jirčík se svým kolegou na plochu letiště vyloží z dodávky hromadu dílů, z nichž během několika málo minut složí něco, co vypadá jako auto, jezdí jako auto, ale není to auto. Co je to? „Je to mobilní platforma, na které se na polygonu v Mnichově Hradišti testuje účinnost a bezchybnost pokročilých asistenčních systémů řidiče,“ vysvětluje osmadvacetiletý technik. Seznamuje nás i se zkratkou, pod níž tyto systémy znají odborníci. Říká se jim ADAS (advanced driver assistance systems, tedy pokročilé asistenční systémy řidiče) a dnes se s nimi setkáme nejen v osobních a nákladních automobilech, ale také v autobusech.
Cílem je prověřit systémy a najít jejich slabá místa
Pokročilé asistenční systémy řidiče automobilky vyvíjejí a instalují do svých vozů, aby zvýšily bezpečnost svých zákazníků a s nimi i všech účastníků dopravního provozu. Jde o vysoce komplexní zařízení závislá na čidlech, radarech a dalších senzorech, které během jízdy monitorují prostředí ve vozidle i mimo něj. Přes veškerý vývoj však mohou mít i ty nejnovější systémy svou skrytou slabinu. „Automobilky věnují velké úsilí tomu, aby případné chyby odhalily a napravily, ale pak jsme tu ještě my, nezávislá expertní skupina vybavená nejmodernějšími prostředky, jimiž dokážeme na nejvyšší úrovni prověřit jakýkoliv produkt včetně elektronických asistentů řidiče,“ vysvětluje Tomáš Jirčík.
Z virtuální reality na letiště
Společnost TÜV SÜD testuje všechny systémy na dvou úrovních, a to ve virtuálním i v reálném prostředí. Tisíce možných situací se nejprve simulují digitálně. Obrovskou výhodou českého týmu je možnost ověřit si data získaná ve virtuální realitě ve skutečných podmínkách na letišti v Mnichově Hradišti. Tomáš Jirčík je součástí čtyřčlenného týmu TÜV SÜD, kde vedoucí zajišťuje a řídí celé projekty, k ruce má svého zástupce a další dva techniky, jejichž úkolem je připravit testovaný vůz a provést na něm požadované zkoušky. Tomáš je ve firmě rok, vystudoval střední technickou školu a na své práci má nejraději rozmanitost. Každý den se setkává s různými vozy, na nichž zkouší různé scénáře a postupy. Se svými kolegy také často cestuje do zahraničí, kde svými zkušenostmi pomáhá ověřovat spolehlivost systémů dalších značek. Výhodou je, že si veškeré náčiní vozí s sebou ve své velké dodávce. Dodávka slouží také jako velín, odkud se řídí veškeré operace. Střecha vozu je poseta anténami a tým má k dispozici také vlastní zařízení napojené na družici, díky němuž dokáže zpřesnit pozici testovaných vozidel na centimetry, což je důležité pro přesnost výsledků měření.
Mobilní maketa vznikne během pár minut
Jedním z hlavních nástrojů pro testování je dálkově ovládaná platforma, která se po polygonu pohybuje za pomoci elektromotoru a představuje překážku, s níž se může testovaný automobil střetnout. „Na této platformě postavíme z měkkých dílů maketu o rozměrech běžného osobního automobilu, kterou jako skutečný automobil vnímají i senzory asistenčních systémů. Když však dojde ke srážce, což se někdy během testování stává, obejde se to bez materiálních škod. To je výhodné nejen kvůli nákladům, ale rovněž z důvodů úspory času, protože nemusíme čekat na žádné opravy, natož na případná náhradní vozidla,“ popisuje Tomáš Jirčík s tím, že platforma dokáže provádět testy i v poměrně vysokých rychlostech kolem 60 až 80 km/h.
Musí fungovat vždy
Testují se různé systémy od asistenta hlídání a udržování bezpečné vzdálenosti přes brzdový asistent aktivující brzdy v případě, že by řidič v kritickou chvíli nereagoval, až po systém rozpoznávání dopravních značek nebo asistenta hlídání jízdy v pruzích, který dohlíží na udržování přímého směru jízdy. Tým na ploše zkouší všechny možné situace, k nimž může v provozu dojít. „Za běžný pracovní den stihneme provést třeba až 20 různých testů v závislosti na připravených scénářích. Zajímá nás i to, jestli systémy dokážou včas a správně reagovat například na takzvané měkké objekty, jimiž jsou chodci nebo cyklisté,“ říká Tomáš Jirčík. Všechny systémy se neustále vyvíjejí, zlepšují a postupem času jsou mnohem přesnější a účinnější. Očekává se od nich, že by měly fungovat bez ohledu na počasí nebo denní dobu. „Oklamat by je neměly ani extrémní podmínky jako prudký déšť, husté sněžení nebo ostré protisvětlo. Ne vždy tomu tak ale je, protože občas dojde například k zanesení senzorů kamer,“ říká Tomáš Jirčík a dodává, že obecně se automatické systémy zlepšují a umějí toho čím dál víc. Nově například dokážou předjet pomaleji jedoucí vůz a zařadit se před něj, aniž by ohrozily automobily v rychlém pruhu. „Naše nezávislé testy TÜV SÜD nestranně prověřují, zda mají asistenční systémy vlastnosti uložené zvláštními předpisy. Výsledky pomáhají automobilkám v dalším vývoji tím, že odhalíme jejich případné nedostatky. Jsem rád, že naše činnost přispívá k tomu, že se na silnicích můžeme cítit bezpečněji,“ říká Tomáš Jirčík. /www.tuvsud.com/cz/
