Přestože energetický vklad
pražských hydroelektráren není
nijak ohromující (dohromady
zabezpečí všehovšudy 8,47 MW
ekologicky nezávadné vodní energie,
zatímco jeden blok v JE Temelín
dodá 1000 MW), přesto se jedná
o vítaný příspěvek k pokrytí
stoupající poptávky po elektřině.
Její spotřeba v metropoli po celé
nynější desetiletí průběžně stoupá.
V roce 2000 Praha spotřebovala
necelých 4883 GWh. Šest let na to
už 6085 GWh. Největším odběratelem
energie je Dopravní podnik.
Spolyká celou šestinu spotřeby.
Následují ho komplex Letiště Praha
a obchodní řetězce.
Nejstarší a dodnes fungující
pražská vodní elektrárna stojí na
Štvanici. Toto secesní dílo vzniklo
v letech 1913 až 1914 a technicky
bylo přebudováno v 80. letech 20.
století. Nová trojská hydroelektrárna
není prvním jezovým projektem
v metropoli: dvě podobné vodní
elektrárny pracují už na jezech
v Modřanech a v Podbabě. Vodní
elektřinou z toku Berounky napájí
pražskou síť také vodní dílo v Černošicích
a na Botiči. Co se týká
jejich výkonů, nejvíce elektřiny
(5,67 MW) vygeneruje elektrárna
na Štvanici. Trojský benjamínek
přispěje 2 MW. Na Modřany připadá
1,5 MW a na Podbabu 1,3
MW. Zprovozněním trojského díla
se energeticky využitelný vodní
potenciál Prahy de facto vyčerpá.
Z nefosilních zdrojů tu lze napříště
získat větší kvanta energie a tepla
pouze ze solárních zdrojů. l
/lav/
