Velká část genetických inženýrů je několik posledních let zamilovaná, a to do techniky označované v laboratorní hantýrce jako „krispr“ a oficiálně jako CRISPR-Cas9. Postup odvozený od bakteriálních mechanismů dovoluje vědcům provést v dědičné informaci jakéhokoli pozemského organismu velmi (ne úplně) přesně cílenou změnu. Přináší tak zásadní revoluci v biomedicínských vědách, že její duchovní matky Jenifer Doudnová a Emmanuelle Charpentierová byly považovány za horké favoritky na letošní Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu. Ta jim sice utekla, ale na své konto si kromě řady jiných ocenění připsaly cenu Breakthrough Prize in Life Science, dotovanou třemi miliony dolarů. Technika je relativně jednoduchá a také levná, takže ji používají nejen specializované laboratoře, ale třeba i zdatnější vysokoškolští studenti. Nejširšího využití se jí dostává samozřejmě v zemích, které biotechnologiím přejí od začátku. Jednou takovou je Čína, kde před časem experimentálně upravili dědičné informace vadných lidských embryí (šlo jen o pokus na zárodcích, které se nemohly normálně vyvíjet, ale i tak byl poprask značný). Hlavní práce ale probíhají na jiných organismech, třeba zemědělských plodinách nebo hospodářských zvířatech – a také psech. Tým 29 vědců vedený Gao Xiangem z univerzity v Nanjingu využil krispr k tomu, aby v embryu známého bígla cíleně narušil gen pro bílkovinu myostatin. Tato bílkovina se vytváří ve svalech a má za úkol hlídat jejich růst – brání tedy jejich přehnanému růstu. Pokud přestane fungovat, výsledky bývají jasně viditelné. Předvádí to třeba skot plemene belgické modré, jejímuž zakladateli před několika staletími vypadlo z genu pro myostatin 11 písmen a gen tak přestal fungovat. Vzniklo tak plemeno, kterému se nejen na kýtách rýsují obrovské svaly a vyniká tak produkcí libového hovězího masa. V posledních letech genetickou manipulací vznikla mohutně osvalená prasata, ovce, zebry nebo pstruzi. Nyní tedy přibyli i psi. U Číňanů při úpravě bíglů změna proběhla trochu jinak než u belgického skotu, vědci se řídili příkladem jiných psů, tzv. whippetů. U tohoto běžeckého plemene se vyskytují občas jedinci, kterým obě kopie genu pro myostatin znehodnotí výpadek dvou písmenek genetického kódu. Výsledkem jsou svalovci, kteří se pro psí závody svou postavou vůbec nehodí. V případě bíglů není nárůst tak enormní, takže přepis genů nefunguje zřejmě příliš účinně. Ale o „víc svalů“ vlastně vůbec nešlo; Číňané prý chtěli hlavně ověřit schůdnost podobné technologie u psů, kteří by pak mohli sloužit jako modely pro lidské nemoci. V plánu jsou například psi, kteří by měli obdobu Parkinsonovy choroby či trpěli podobnou ztrátou sluchu, která trápí starší lidi. Prodávat jako mazlíčky je tvůrci podle svých slov nechtějí. Což samozřejmě neznamená, že by to nemohl udělat někdo jiný, protože, jak jsme psali, technologie není až tak složitá.
