Zná to nejspíš každý. Když se o sebe třou určité materiály, tak to pěkně jiskří. Získávání elektrického náboje třením je podstatou tzv. triboeletrického jevu. Právě tento jev je zodpovědný za většinu statické elektřiny, s níž se setkáváme v každodenním životě. Polarita a síla vzniklého náboje přitom závisí na použitém materiálu, jeho vlastnostech a rovněž na podmínkách prostředí, v němž ke tření dochází. Triboelektrický jev je za normálních okolností dost nevypočitatelný a může způsobit velké škody. Zároveň ho ale můžeme využít, například ke generování elektřiny. Triboelektrický jev používají i triboelektrické nanogenerátory, které produkují elektřinu na základě své nanostruktury. Tým badatelů čínského Národního centra pro nanovědu a technologie vyvinul triboelektrický nanogenerátor podobný kůži (STENG, z anglického skin-like triboelectric nanogenerator). Triboelektrické nanogenerátory jsou obvykle nanomateriály, které generují elektřinu při stlačení a opětovném uvolnění. Stejně pracují i čínské triboelektrické nanogenerátory, a navíc jsou ještě podobné lidské kůži. Čínští tvůrci postupovali tak, že smíchali elastomer s iontovým hydrogelem. Hydrogel přitom funguje jako elektroda. Vzniklý materiál je slušně ohebný a také prakticky průsvitný. Je výtečný, pokud jde o schopnost roztáhnout se a opět se vrátit do původního tvaru. Badatelé zjistili, že novým materiálem projde 96,2 procent světla. Takový materiál by tím pádem bylo možné využít k přenosu optických dat. Čínský nanogenerátor STENG funguje do teploty 30 °C a vzdušné vlhkosti 30 procent. Testy ukazují, že tento materiál zvládne vyprodukovat až 145 V. Když je zapojen jako otevřený obvod, tak má hustotu energie 35 mW/m2. Velkou výhodou pro budoucí aplikace je, že veškeré materiály a postupy použité k výrobě triboelektrického nanogenerátoru STENG jsou levné, lehké a snadno k dispozici.
