Čína díky svým technologickým znalostem a investičním možnostem hraje podle analýzy mezinárodní energetické poradenské společnosti Enerdata čím dál významnější roli nejen ve světové, ale i v evropské energetice. Rusko se v soutěži o evropský energetický trh omezuje na jadernou expanzi, a to zejména ve střední a východní Evropě. Za americkými investicemi v Evropě pak většinou stojí úspěšné technologické společnosti, které hledají příležitosti k investování do bezemisní energetiky. Energetická politika je historickým pilířem evropské integrace. Zavedení právních předpisů na úrovni EU zaměřených na zlepšení hospodářské soutěže mezi provozovateli elektroenergetiky prostřednictvím postupné liberalizace trhů s elektřinou a ukončení státních nebo regionálních monopolů však v praxi vedlo k růstu vlivu subjektů mimo EU, které navíc nezřídka těží z podpory domovských států. V posledních deseti letech postavení evropských společností ještě více oslabily snahy evropských institucí usilujících o globální změny v boji proti změně klimatu. Tyto efekty spolu s poptávkovými šoky vyplývajícími z finanční krize v roce 2008 významně snížily tržní kapitalizaci velkých evropských podniků a jejich investiční kapacitu. V některých dnech vedla vysoká míra nadprodukce elektřiny z obnovitelných zdrojů dokonce k tomu, že některé trhy zejména v Německu musely přistoupit k ochraně stability sítě i formou záporných cen. Tento jev je nevyhnutelným důsledkem obrovských dotací vyplácených na obnovitelné zdroje energie, které jsou zvýhodněny i formou přednostního připojování k rozvodným sítím. Silná destabilizace ekonomické rovnováhy vedla k snížení bezpečnosti dodávek elektřiny v Evropě. Evropské instituce, zejména Evropská komise, navíc dlouho zastávaly názor, že jejich mandátem není vytvářet evropské průmyslové šampióny, ale zajistit ochranu spotřebitele. V této souvislosti hrají rostoucí roli investoři mimo EU. Teprve v polovině roku 2019 Evropský parlament konečně vyzval k přijetí ochranných opatření, zejména v oblasti energetické infrastruktury.
Dominantní pos tavení Číny V prvních dvou dekádách 21. století zahájila Čína politiku masivních investic po celém světě, zejména v oblasti energetiky. Z proinvestovaných téměř 1,8 bilionu dolarů v letech 2005 až 2017 putovalo 37 % do energetického sektoru. Zpočátku byly investice směřovány hlavně do ropy a plynu, od roku 2010 se postupně přesouvaly do výrobních systémů a energetických sítí. Cílem Číny je do stého výročí revoluce v roce 1949 snížit její geopolitickou závislost na uhlovodících, zejména s ohledem na země Perského zálivu, a zároveň vytvořit „čistý“ energetický systém bez nevýhod spojených s používáním fosilních paliv. Čínský přístup je nyní strukturován kolem iniciativy Belt and Road Initiative (BRI), která zahrnuje specificky energetickou verzi: Global Energy Interconnection Initiative (GEII). Jedná se o „národní strategii“, osobní prioritu prezidenta Si Ťin-pchinga, jehož cílem je vytvořit první globální elektrickou síť využívající technologii, kterou Čína plně zvládla: přenosové energetické sítě UHV (Hyper High Voltage) a investice do elektřiny sítě více než 80 zemí. Čína ovládá více než 70 % světového trhu s fotovoltaickými panely, čínské společnosti dosáhly více než poloviny trhu větrných elektráren na pevnině a v mořských projektech jen mírně zaostávají za Vestas, General Electric a Siemens. Asijská velmoc dominuje také v topných, chladicích a klimatizačních zařízeních a v tepelných čerpadlech. Úplnou převahu má v recyklaci lithium-iontových baterií a kontroluje 98 % trhu s elektrickými autobusy. Ve třech skutečně klíčových odvětvích energetického přechodu, solární energii, skladování elektřiny a přístupu k surovinám, se zdá být nadvláda Číny ve srovnání s pozicí Evropy ohromující, konstatuje analýza společnosti Enerdata. Čína, která v letech 2005 až 2017 celosvětově investovala do energetiky 700 miliard dolarů, se v Evropě masivně zaměřuje na řadu technologií, ale nejvíc se angažuje ve fotovoltaice, větrné a jaderné energetice, skladování energií, rozvoji sítí a elektromobilitě. Ačkoliv v minulosti klíčové energetické společnosti několika členů Evropské unie čínské investice odmítly (například španělský TSO REE, belgický distributor Eandis, německý TSO 50 Hertz nebo Energias de Portugal), v jedenácti evropských zemích jsou v současné době čínské firmy velmi aktivní. V jaderné energetice Čína v Evropě spolupracuje s francouzskou EDF na projektech Hinkley Point C a Sizewell C ve Velké Británii a firma China General Nuclear nabízí svůj pokročilý reaktor Hualong One i pro další blok elektrárny Bradwell. Do Evropy míří také čínští výrobci elektromobilů a baterií, kteří ovládají 61 % světového trhu v těchto oborech. Gigant CATL postaví továrnu na baterie v Německu, kde už s BMW podepsal smlouvu ve výši 4 miliard eur. Na dohled od evropských břehů, v marockém Tangeru, plánuje závod na výrobu elektromobilů jiný čínský velkovýrobce BYD.
Další významní energetičtí hráči Na rozdíl od čínských ambicí je ruská strategie co do rozsahu mnohem omezenější, a to jak z hlediska zdrojů, tak z hlediska zeměpisného. Rusko se samozřejmě prioritně zaměřuje na ropu a zemní plyn, kde se ovšem dostává do střetu s americkou administrativou snažící se najít uplatnění pro obrovskou produkci břidlicového plynu a podpořit vývoz v podobě LNG. V odvětví elektřiny se Rusko zaměřuje na jaderný, dlouhodobý a aktivní průmysl. Země využívá stažení amerických společností z této oblasti a technologických potíží Francie. Rusko se v Evropě zaměřuje především na jaderné projekty na jejím východě včetně Turecka a Běloruska. Společnost Rosatom ale vytvořila i fond ve výši 40 milionů eur pro evropské projekty obnovitelné energie, nových materiálů nebo zařízení pro inteligentní města. Z amerických firem se na evropském energetickém trhu nejvíc angažují společnosti skupiny GAFAM (Google, Amazon, Facebook, Apple, Microsoft), pro které se v poslední době stává zelená značka klíčovým prvkem image. Zaměřují se proto zejména na projekty produkující bezemisní elektřinu pro datová centra, která jsou největším spotřebitelem elektřiny v digitálním sektoru. Microsoft oznámil, že svá datová centra v Holandsku bude po dobu 15 let napájet z větrných elektráren Borssele a udržitelná datová centra začíná budovat také ve Švédsku. Google chce v Evropě do datových center investovat 3 miliardy eur a ohlásil 18 nových projektů o objemu 1,5 GW, například offshore projekt v Belgii, pět solárních projektů v Dánsku, dva větrné projekty ve Švédsku a dva větrné projekty ve Finsku. Amazon hodlá 100 % obnovitelné energie dosáhnout do roku 2030 a Facebook investoval téměř 1 miliardu USD do dvou datových center ve švédské Luleå. Investice největších světových států a firem do evropské energetiky pokračují i přes pokles způsobený pandemií koronaviru. Na začátku roku 2020 analytici očekávali, že celosvětové investice do energetického sektoru porostou o 2 %, současné odhady počítají s až pětinovým propadem oproti roku 2019, což představuje asi 400 miliard dolarů. Mezinárodní energetická agentura očekává v zemích EU pokles přibližně o 17 %, přičemž nejlépe se drží investice do elektrických sítí a větrných elektráren následované fotovoltaikou. Prudký pokles naopak postihl energetiku založenou na ropě a plynu. /Hejl Servis/
