Na epidemii koronaviru, známého nyní jako SARS-CoV-2, v Číně zareagovali tamní lékaři a výzkumníci neuvěřitelnou a doslova nepřehlednou řadou pokusů s novými způsoby léčby. Podle čínského registru klinických zkoušek probíhá ke dni vydání (26. února) už 1 015 různých tzv. intervenčních zkoušek, tedy zkoušek, při kterých lékaři aktivně zkoušejí nějaké nové přípravky či postupy. Dalších přibližně 70 se podle stejného registru připravuje. O většině z nich máme pouze velmi kusé informace a výsledky jsou zatím k dispozici jen průběžné a neoficiální. V řadě ohledů se samozřejmě liší: některé zahrnují zhruba desítku pacientů, ty největší desítky tisíc. Hledání možného léku probíhá na mnoha frontách: od zkoušek postupů „tradiční čínské medicíny“ přes úpravu časem ověřených metod pro novou situaci až po zkoušky nejnovějších preparátů. Zdaleka se nedokážeme věnovat všem, vybereme doslova jeden pár, který se v tuto chvíli jeví jako nejzajímavější. Uzdraven í léčí nemocné V čínských médiích se například věnovala poměrně velká pozornost zkouškám léčby pomocí krevní plazmy vyléčených pacientů, která údajně měla slibné výsledky. Princip je jednoduchý: pa-cienti, kteří nemoc překonali, si proti ní vytvořili v těle protilátky. Lékaři jim odeberou krevní plazmu, z ní protilátky izolují, a pak je použijí k léčbě pacientů se závažným průběhem nemoci. Vyléčených pacientů přibývá, ke 26. únoru jich bylo více než 50 tisíc (ze zhruba 100 tisíc nakažených). Podle prohlášení firmy China National Biotec Group, která je jedním ze subjektů zkoušejících tento přístup, byly výsledky jejího první pokusu velmi příznivé. Proběhl v druhém únorovém týdnu na více než desítce pacientů ve vážném stavu. Během 12 až 24 hodin po podání protilátek se jejich stav údajně výrazně zlepšil. Ovšem celosvětově na sebe zatím největší pozornost strhává látka známá jako remdesivir, která pochází z dílny společnosti Gilead Sciences. Tedy stejné firmy, která měla a z části ještě má licencované protivirové látky vyvinuté týmem Antonína Holého a jeho kolegů na pražském ÚOCHB. Remdesivir nevznikl v Česku, byl vyvíjen přímo v americké firmě, podílel se na něm ovšem i Čech Tomáš Cihlář, který ve společnosti zakotvil v roce 1994 po postgraduálním studiu právě na ÚOCHB. Remdesivir funguje tak, že velmi zjednodušeně řečeno slouží v buňce jako falešné stavební díly vhodné pro stavbu dalších kopií viru (přesněji tzv. analog nukleotidů). V případě použití ovšem vydá pokyn k ukončení „stavby“ a další kopírování viru zastaví. Tedy alespoň v ideálním případě, v praxi samozřejmě nemusí postup fungovat. Například proto, že virus lehce zmutuje a „falešné díly“ pak nepoužije. Přípravek, který se podává ve formě infuze, by měl sloužit proti poměrně široké škále virů, zatím však nebylo oficiálně schváleno jeho použití ani proti jednomu jedinému. V minulém roce se zkoušel v Demokratické republice Kongo v rámci dosti nezvyklé zkoušky čtyř různých preparátů proti viru ebola. Remdesivir si nevedl dobře a přestal se předčasně pacientům podávat, protože již v průběhu zkoušky se ukázalo, že jiné dvě látky ze čtyř zmíněných jsou výrazně účinnější (byly to dva typy tzv. monoklonálních protilátek známé jako mAb114 a REGN-EB3). U podobných účinných látek ovšem není výjimkou, když se pro ně nakonec najde nějaké jiné použití. V tomto případě se vědcům z Gileadu a jejich kolegům z akademických pracovišť podařilo během roku 2019 zjistit, že remdesivir má poměrně dobrou účinnost proti koronaviru známému jako MERS (studie vyšla v lednu 2020). V únoru pak vyšla práce, která potvrzovala ochranný účinek proti MERS i u pokusných zvířat, konkrétně opic. Proti nov é hrozb ě Je tedy poměrně logické, že látka se pak vyzkoušela proti nové virové hrozbě. V lednu byla experimentálně podána prvnímu pacientovi s koronavirem v USA. Ten byl připojen ke kyslíku a lékaři se obávali, že se u něj plně rozvine zápal plic. Vzhledem k nepříznivému výhledu se zdravotníci rozhodli nasadit remdesivir, který působí proti příbuzným virům a má za sebou zkoušku bezpečnosti (tj. víme, že pacienta neotráví). Pacientův stav se řádově několik hodin po infuzi remdesiviru začal zlepšovat, píše se ve zprávě o případu v odborném časopise NEJM. Druhý den po podání remdesiviru ovšem ustoupily všechny příznaky kromě suchého kašle a rýmy. Byť to zní působivě, tento ojedinělý pokus není důkazem, že látka je skutečně účinná. Žádným způsobem není možné zjistit, jestli by se pacient stejně dobře nezotavil i bez léku. Prozatím jsou však výsledk y relat ivně nadějné . Na začátku února čínští vědci publikovali krátký článek, podle kterého je remdesivir alespoň v laboratoři (ne v živém pacientovi) účinný také proti SARS-CoV-2. Ovšem laboratorní a klinické výsledky se mohou velmi často lišit. V pondělí 24. února pak zástupce ředitele Světové zdravotnické organizace (WHO) Bruce Aylward na tiskové konferenci v Tokiu řekl novinářům: „V tuto chvíli si jen o jediném léku myslím, že je skutečně účinný, a to je remdesivir.“ V Číně probíhají dvě klinické zkoušky remdesiviru (jedna na pacientech se středně vážným průběhem, jiná u lidí s vážným průběhem), které v současné době nabírají účastníky. Podle Bruce Aylwarda mají problém, který byste asi nečekali, a to nabrat dostatek pacientů – a podle něj proto, že se dělá řada zkoušek podstatně méně nadějných postupů. Konec studie je naplánován na duben. Remdesivir budou také zkoušet v USA. Dne 25. února pak americký NIH (Národní ústav pro zdraví) oznámil, že klinická zkouška proti SARS- -CoV-2 proběhne v Nebrasce. Byť všechny studie mají řádně skončit během příštích několika měsíců, pokud by byly výsledky extrémně příznivé, či naopak nepříznivé, dozvíme se to nepochybně dříve. /jj/
