Největší jaderné energetické ambice má v současnosti jednoznačně Čína. V zemi se staví 24 nových reaktorů. Po nedávno zrušeném moratoriu na schvalování nových projektů lze očekávat ještě ostřejší tempo výstavby. Do 5 let se má čínská jaderná kapacita více než zdvojnásobit. Asijský ekonomický tygr momentálně staví 24 nových reaktorů a 27 již úspěšně provozuje. Do roku 2020 chce současnou kapacitu 23 GW více než zdvojnásobit na 58 GW, o 10 let později plánuje mít v jádře dokonce 150 instalovaných GW (to je téměř 40 % současné celosvětové jaderné kapacity). V roce 2011 (v reakci na fukušimskou havárii) čínský jaderný dozor pozastavil schvalování všech nových projektů. Moratorium však skončilo letos v březnu a investoři již plánují desítky dalších elektráren (hovoří se o 44 plánovaných reaktorech a dalších 90 až 100 ve fázi úvah). Doposud bylo nepsaným pravidlem stavět všechny reaktory podél pobřeží. Část z plánovaných reaktorů by však měla začít vyrůstat i ve vnitrozemí, pokud splní bezpečnostní podmínky. Technologie z Francie, Ruska i USA začínají doplňovat domácí prototypy reaktorů ACP 1000 a ACPR 1000+. Letos v květnu začala Čína s výstavbou reaktoru Hualong One, v budoucnu určený i na export. Ambiciózní výstavba klade vysoké nároky na zajištění dostatečného množství paliva. Čína má vlastní výrobny jaderného paliva a rovněž disponuje zásobami uranu (objeveno bylo na 350 ložisek). Domácí uranová těžba ovšem momentálně pokrývá jen čtvrtinu poptávky čínských jaderných elektráren. Strategie státu se proto zaměřuje na tři oblasti: investuje do geologických průzkumů nových lokalit pro domácí těžbu, získává těžební práva v zahraničních uranových dolech (například v Nigérii, Namibii, Mongolsku či v Kazachstánu) a zároveň nakupuje uran prostřednictvím světové burzy. V budoucnu se chce více zaměřit také na recyklaci paliva. V současnosti provozuje jednu demonstrační jednotku přepracovacího závodu a jeden experimentální reaktor na MOX palivo. S rostoucím počtem reaktorů se však přepracovávání použitého paliva stane ekonomicky zajímavějším. Mimoto Čína rovněž investuje do výzkumu a vývoje reaktorů IV. generace. /hv/
