Molekuly DNA jsou pro nanoinženýry jako úžasná stavebnice, kterou jim vymyslela matka příroda. Tuhle stavebnici si vypůjčili i vědci finských University of Jyväskylä a Aalto University. Postavili si z ní nanostrukturu, která funguje jako nanokapsle s úložním prostorem. „Zámek“ nanokapsle se přitom otevírá a zavírá podle pH v okolním prostředí. Nanokapsle může být naložena rozmanitým nákladem, který pak dopraví na místo určení. Po mírném zvýšení pH se kapsle otevře a náklad uvolní ven. Klíčovou součástí DNA nanokapsle jsou řetězce DNA, které reagují na změny pH. V těchto řetězcích je přitom obsažena trojitá šroubovice DNA. Po malém poklesu kyselosti prostředí, tedy při zvýšení pH, dojde k otevření kapsle. Podle vedoucí výzkumu Heini Ijäsové je otevření nanokapsle ve skutečnosti velice rychlé. Nákladem těchto DNA nanokapslí mohou být například nanočástice nebo enzymy. Aby byly DNA nanokapsle využitelné v medicíně, tak je jejich tvůrci vybavili dutinou, která je schopná transportovat rozmanité materiály. Ijäsová a její tým ověřili fungování DNA nanokapslí na nanočásticích zlata a enzymech. Při nakládání DNA nanokapslí jejich nákladem mělo prostředí vyšší pH. Pak badatelé pH snížili a DNA nanokapsle plné nákladu se v důsledku toho uzavřely. Pro opětovné vyložení nákladu Ijäsová a spol. opět mírně zvýšili pH prostředí. Když pak badatelé zkontrolovali enzymy, tak zjistili, že náklad je po vyložení z DNA nanokapslí plně funkční. Finský tým navrhl své DNA nanokapsle tak, aby prahová hodnota kyselosti prostředí, při které dochází k přepnutí „zámku“ nanokapslí, odpovídala hodnotám pH 7,2 až 7,3. To je blízké hodnotě pH lidské krve. V budoucnu mohou uživatelé nanokapsle upravit tak, aby reagovaly například na pH specifických nádorových buněk, které je o něco vyšší než pH zdravých buněk. Podobné chytré nanokapsle by se mohly stát programovatelnými nosiči pro nanomedicínu.
