Když na počátku 20. století probíhal vývoj Haberovy-Boschovy syntézy amoniaku, která je dodnes hlavním postupem pro výrobu této klíčové sloučeniny, bylo nutné udělat více než 10 tisíc experimentů předtím, než byl vývoj úspěšně završen. Vývoj nových materiálů bývá časově velmi náročný a také nákladný. Teď by se to ale mohlo změnit. Vědci se v posledních letech snaží zkrátit dobu nutnou pro vývoj nových materiálů s využitím umělé inteligence a robotických technologií. S takovým přístupem je možné provádět vývoj nových materiálů s minimální lidskou intervencí 24 hodin denně, 365 dní v roce. Jihokorejský výzkumný tým vytvořil platformu pro syntézu nanomateriálů na zakázku Smart Lab, která je postavena na umělé inteligenci a robotice. Badatelé nejprve vyvinuli automatické zařízení pro syntézu nanočástic, vybavené robotickou paží a zařízením pro měření optických vlastností syntetizovaných nanočástic. Když tuto technologii zkombinovali s umělou inteligencí, vznikla „chytrá laboratoř“. S takovým zařízením je možné snadno syntetizovat nanomateriály podle potřeby, pouhým zadáním požadovaných vlastností materiálu. Lidmi prováděné experimenty jsou nejen drahé, ale také mívají problémy s věrohodností výsledků. U experimentů tohoto typu totiž velmi záleží na vybavenosti a připravenosti výzkumného prostředí a na zkušenostech experimentátorů. Chytrá laboratoř má zásadní výhodu v tom, že generuje konzistentní data vysoké kvality ve značném množství. Umělá inteligence laboratoře rovněž zajišťuje bezpečnost a spolehlivost jejího provozu. /sm/
