Jízda na kole může být zábavná, ale také nebezpečná. V Česku zemřelo v roce 2020 na silnicích 40 cyklistů, což je výrazně více než v předchozích letech. Velmi pravděpodobně to souvisí s tím, že lidé jezdili na kole častěji než v jiných letech. Rostoucí zájem o cyklistiku je vítaným jevem, inženýři a vědci však musejí hledat účinné způsoby, jak počty vážných nehod výrazně omezit. V posledních letech vznikla pro světě řada nápadů a opatření: více cyklistických pruhů a aplikací, které vám je pomohou najít, chytrá světla a přilby, zařízení, která při nehodě vyšlou vaše souřadnice, a to jsme vybrali jen některá. Nyní se k tomuto seznamu možná přidá další. Tým inženýrů z University of Minnesota vytvořil nové chytré kolo, které podle nich dokáže samo předcházet srážkám. Vývojový prototyp byl popsán v nedávné publikaci pro časopis IEEE Control Systems. Není to nic jednoduchého. Jde o speciálně vybavené elektrokolo, které sleduje okolní vozidla pomocí celé sady senzorů: lidar v přední části může vyhledávat auta na blížící se křižovatce, zatímco dva lasery (jeden vzadu, druhý na jeho levém boku) sledují auta za ním a vedle něj. Senzory posílají data do palubního mikroprocesoru, který pak pomocí složitých algoritmů předpovídá trajektorii vozidel. „Vypočítává relativní rychlost auta vůči kolu,“ vysvětlil Rajesh Rajamani, profesor strojního inženýrství, který výzkum vedl, pro časopis IEEE Spectrum. Pokud systém zjistí, že hrozí srážka, kolo vydá varovný zvukový signál. Cílem je přimět chybující řidiče, spíše než cyklistu, aby změnili směr jízdy, říká Rajamani. „Lidé, kteří instalovali senzory na kola, se obvykle snaží varovat pouze cyklistu, nikdo se však nepokusil varovat řidiče automobilu a upozornit ho na přítomnost kola.“ Dalším novým aspektem této práce je podle něj to, jak sofistikovaný je systém sledování kola. Je schopen předvídat nejběžnější typy srážek jízdního kola s vozidlem: zezadu, zpředu, zprava a zleva — ze vzdálenosti až 30 m. „Jsme pravděpodobně první výzkumnou skupinou, která sleduje vozidla v mnoha různých typech scénářů,“ říká Rajamani, jehož tým úspěšně provedl terénní test zahrnující tři cyklisty, kteří používali kola při každodenním dojíždění do práce v okolí Minneapolis. Hanumant Singh, profesor elektrického a počítačového inženýrství na Northeastern University, uvedl, že jedním z tvrdých oříšků, které se jim podařilo rozlousknout, bylo využití senzorů, které jsou konstruovány pro použití ve vozidle mnohem stabilnějším než jízdní kola. Přesto Singh varuje, že „ještě existuje řada dalších problémů, které je třeba vyřešit, než se kolo dostane do reálného světa“. Prvním je, zda systém vůbec poskytne dostatek času na reakci. Automobily vybavené lidarem pracují obvykle s dosahem kolem 100 m, což dává řidičům na reakci v závislosti na rychlosti i několik sekund, v případě snímačů na kole jde ale o pouhé dvě desetiny sekundy. Velká část řidičů přitom potřebuje na reakci až dvě sekundy. Pak je třeba se obávat počasí. Většina senzorů za špatného počasí nepracuje dobře. „Lidar je v dešti a sněhu na nic,“ shrnul Singh pro IEEE Spectrum problém, se kterým se musejí potýkat i tvůrci samořiditelných vozů. I proto nové kolo nebylo testováno v nepříznivém počasí (byť všechny jeho komponenty jsou vodotěsné). Dalším, možná největším problémem je cena. Lidary jsou drahé i pro výrobce aut, natož na poměry cyklistiky. Rajamani se však nechal slyšet, že senzory použité pro jeho systém jsou levné a lehké; celá souprava by měla podle něj vyjít na zhruba 500 dolarů. Tým nyní hledá partnera, který by si technologii patentoval a uvedl ji na trh. Doufá také, že svůj vynález přizpůsobí pro další zranitelné účastníky silničního provozu, jako jsou jezdci na elektrických koloběžkách a chodci. Použití špičkových technologií není vždy tím nejlepším způsobem ochrany cyklistů, připomněl pro IEEE Spectrum Singh. „Jsem zastánce senzorů, ale kdybych měl chránit cyklistu, první věc, kterou bych udělal, by bylo, že bych kolo prostě pomaloval a udělal ho mnohem viditelnějším.“ Takže nejlepší bude nečekat na konec komplikovaného vývojového a licenčního provozu a popustit uzdu své fantazii. /jj/