Kdyby Velká Británie neměla mnohem vážnější problémy, možná by média více „tyla“ z tamního projektu masového nasazení chytrých elektroměrů, který přímo svádí k volání po „diktátu shora“. Země v posledních letech intenzivně nahrazuje staré elektroměry a plynoměry novou generací zařízení, která má producentům, dodavatelům i uživatelům dát nové možnosti. Obchodní a odborná sféra obecně s programem nemá problémy, u zákazníků je to ovšem jiné. „Smart“ měřiče měly laikům umožnit, aby lépe porozuměli vlastní spotřebě energie a dokázali na ní také jednodušeji ušetřit. Což se do jisté míry daří (o tom dále), ale velká část zákazníků s novou technologií zažívá nepříjemné chvíle, které by si rádi ušetřili. Podle průzkumu společnosti u Switch má nicméně každá třetí domácnost se svým chytrým zařízením problémy. Zhruba 30 % oslovených respondentů uvedlo, že mělo od osazení s chytrým měřidlem problémy. U více než třetiny z nich (39 %) došlo k poruše displeje, další třetina (32 %) má dojem, že zařízení přišlo o řadu prvků při změně dodavatele (což by se samozřejmě stávat nemělo). Přibližně 13 % domácností stižených nějakými problémy pak uvádí, že jejich zařízení přestalo zcela fungovat. Problémy se zařízením přitom hlásí i 33 % domácností, které obdržely měřidlo druhé generace (SMETS2), u kterých se žádné problémy neočekávaly. Každá pátá domácnost rovněž uvedla, že v období od letošního dubna dostala nabídku na instalaci zařízení první generace, které trpěly problémy především právě při přechodu k jinému dodavateli. Zkušenosti s nimi jsou tedy poněkud rozporuplné a zastánci programu doporučují, aby dodavatelé tuto generaci zařízení z nabídky odstranili. Zbytečně to zvyšuje riziko, že „smart metering“ bude ztrácet podporu. Asi by nevadilo ani to, že podle průzkumu je velká část uživatelů vlastně spokojena. Více než čtvrtina, přesně 29 % uvádí, že nové měřáky jim pomáhají spořit. Tady je vidět, že se uživatelé s novým zařízením zřejmě opravdu učí, protože v roce 2018 se stejným tvrzením souhlasilo pouze 16 % oslovených. Průměrná úspora je alespoň podle průzkumu něco přes sto liber ročně (tedy necelé tři tisíce korun). Snad ještě lépe byla změna postoje uživatelů vidět na otázce: „Máte lepší přehled o spotřebě energií?“ Na tu v roce 2018 kladně odpovědělo pouze 28 % oslovených majitelů nových měřáků, v roce 2019 již dvě třetiny z nich (67 %). Někteří kvůli lepšímu přehledu o spotřebě pomalu mění návyky, alespoň tedy podle dotazníků. Necelé dvě pětiny (38 %) nyní zhasínají světlo, když nejsou v místnosti, zatímco v roce 2018 se jednalo o 33 %. Podobně 22 % domácností nyní uvádí, že pere prádlo při nižší teplotě, přičemž v loňském roce tuto skutečnost uvádělo 18 % respondentů. Peníze a termíny, co jiného? Program tedy nemá zcela špatné výsledky a poměrně jasně se ukazuje, že uživatelé si ho mohou oblíbit, své vlastní velké cíle ovšem zatím neplní. Oficiálně stále platný plán předpokládá, že v roce 2020 budou všechna stará měřidla nahrazena „chytrými“, tento cíl se ovšem zatím neplní. Nejspíše dojde k prodloužení programu, asi až do roku 2023. Nezdá se to vůbec jako špatný nápad, i výsledky průzkumu podle nás naznačují, že je zbytečné na uživatele příliš tlačit a je lepší jim dát čas. A také jim rovnou představit lepší technologii než riskovat, že získají špatnou zkušenost s ranou technologií, a pak se vůči ní zatvrdí. Zároveň se předvídatelně nedaří držet původní rozpočtové odhady. Dle nové zprávy tamního kontrolního úřadu bude výměna elektroměrů a plynoměrů dražší, než se předpokládalo, a spotřebitelé tak budou muset zaplatit nejméně o půl miliardy liber více. To není finanční katastrofa, ale kritikům například ze stran opozice či v médiích to samozřejmě poskytuje „munici“.
