CHYTRÁ ENERGIE: první kroky k progresivní ekonomice

České ekologické organizace – Hnutí Duha, Greenpeace, Calla, Sdružení pro dopravu a energetiku a Ekologický institut Veronica – představily koncepci Chytrá energie. Ukazuje, jak se může v příštích desetiletích proměnit česká ekonomika, když budoucí vlády podpoří program účinných opatření. ČR se tak může osvobodit od vysoké závislosti na fosilních palivech a dovozu energetických surovin, srazit znečištění a snížit výdaje za energii. Chytrá energie klade největší důraz na velikost spotřeby: energetická náročnost české ekonomiky je v mezinárodním srovnání stále neúměrně vysoká. Teprve pak přichází na řadu složení zdrojů. Jako podklad posloužily podrobné studie o možnostech snižování spotřeby energie v obytných budovách, službách i v průmyslu zpracované konzultačními společnostmi Porsenna a Ekowatt. Odhad potenciálu obnovitelných zdrojů v ČR byl převzat ze zprávy Pačesovy komise. Součástí Chytré energie jsou i scénáře modelované Wuppertalským institutem. Nejprogresivnější scénář (Důsledně a chytře) kalkuloval, jaké výsledky by mělo plošné využití příležitostí ke snižování energetické náročnosti i kompletní využití potenciálu domácích OZE. Potvrdil, že díky vysokému využití potenciálu energetické efektivnosti lze snížit konečnou spotřebu energie do poloviny století o 40 %. Hrubá spotřeba elektřiny by do poloviny století klesla o 13 %. Dovoz ropy a zemního plynu by byl o 51 %, resp. 49 % nižší. OZE by mohly pokrýt polovinu spotřeby primární energie už v roce 2050. Impulsy pro inovace Česká republika má enormní možnosti k rozhýbání zeleného high-tech, k nastartování nových průmyslových odvětví a k razantní modernizaci ekonomiky. Příležitosti čekají na využití. Nepřijdou ale jen tak. Stát pro ně musí vytvořit podmínky. Ekologické organizace proto navrhují ambiciózní program konkrétních kroků, které otevřou trh zeleným řešením. Jedná se o kombinaci plošných opatření, jež mají vytvořit ekonomické prostředí motivující k inovacím. Pro investory tak bude výhodnější vložit peníze do čistých elektráren než do uhelných dolů. Samozřejmě: je nutná také série cílených impulsů, které rozpumpují klíčová dílčí odvětví. Český uhlíkový rozpočet Vysoká uhlíková náročnost bude kvůli nákladům na emisní povolenky pro energetické i průmyslové podniky stále dražší. V moderních nízkouhlíkových technologiích notně zaostáváme za Evropou. Proto musí být stěžejním bodem nové energetické politiky jasný plán snižování českých emisí. Cokoliv jiného nás vytlačí na okraj světové ekonomiky. ČR potřebuje zejména stanovit rozvrh, podle něhož bude snižovat emise skleníkových plynů. Měla by proto přijmout zákon podle britského vzoru, který stanoví závazný postup snižování emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 2 % ročně. Legislativa tak rozhýbe investice do moderních čistých řešení, jako je zateplování domů, OZE, pohodlná veřejná doprava, místní potraviny, či snadná recyklace odpadu. Sníží tak naši závislost na dovozu surovin. Česká ekonomika v prvních 10 měsících roku 2009 každý den (každý jeden den) utratila 390 mil. CZK jenom za import ropy. Přitom využíváme jen zlomek domácích obnovitelných zdrojů energie. Dalším pozitivem snižování emisí je impuls pro inovace a posílení konkurenceschopnosti průmyslu. Podniky také dostanou rámec pro zelené investice a umožní dlouhodobé plánování investic. Zákon o snižování emisí je spojen s řadou konkrétních opatření v jednotlivých průmyslových odvětvích. Mezi nejvýraznější patří lepší standardy pro nové budovy a podpůrné mechanismy pro zateplování stávajících, navazující změna výrobních programů dodavatelů stavebních materiálů. Proměnu teplárenství přinese zákon na podporu výroby tepla z OZE. Podpůrný systém by se týkal zařízení s výkonem nad 200 kWt a s čistou účinností spalování nad 85 %. Výše bonusu by byla odstupňována podle technologie (biomasa, solární panely, geotermální energie), a to ve výši 20-50 Kč/GJ. Bonus by byl vyplácen z fondu, do kterého by postupně přispívali výrobci tepla z fosilních zdrojů částkou odpovídající přibližně 0,5 % z průměrné ceny tepla. Garance podpory by platila na 15 let a dohled nad ní by spadal pod ERÚ. Rozšíření mýtného na všechny silnice a zvýšení jeho sazeb by motivovalo firmy k přesunu přepravovaných nákladů na železnici. Stát by měl po vzoru Švýcarska investovat dvě třetiny výnosu z mýtného do vylepšení železnic: od nákupu nových vagonů po budování logistických center pro kombinovanou dopravu. Podpora železnice musí být spojena s reformou řízení státního podniku. Neméně důležitá je také změna zákona o odpadech, která zvýší poplatky za skládkování a spalování, podpoří recyklaci a tím pádem omezí energeticky náročnou výrobu z přírodních surovin. Efektivní využití energie Pokud ČR využije příležitostí k zateplení domů a k vytápění OZE, může závislost na plynu a uhlí podstatně snížit. Propočty Pačesovy komise došly k závěru, že energetickou náročnost českých budov lze postupně snížit o 173 PJ. Spotřebu energie pro vytápění budov lze snižovat pomocí standardních technických opatření. Příležitosti jsou trojího typu: • stavební vylepšení stávajících budov (zateplení, výměna oken a další opatření k lepší izolaci domů), • lepší topení ve stávajících domech (regulace, či výměna kotlů v zateplených domech za menší, efektivnější), • přechod nové výstavby na nízkoenergetický a později pasivní standard. Studie konzultační společnosti Mc- Kinsey uvádí, že izolace domů má v ČR největší potenciál ze všech opatření ke snižování emisí skleníkových plynů, která mají záporné náklady. Zamezení emisím 1 t CO2 v českých podmínkách přinese podle typu budovy čistý zisk 50 - 100 €/t CO2. Fakta o vysoké spotřebě českého průmyslu jsou všeobecně známá. I zde lze najít řešení ke zvyšování energetické efektivnosti výroby. Podle analýz se příležitosti snížení spotřeby pohybují v rozmezí 95-141 PJ. Samotná opatření ke snížení energetické náročnosti se liší podle technologií v různých podnicích. Konkrétní investiční opatření se rekrutují zejména z kategorií, uvedených v tabulce. Potenciály vylepšování energetické efektivnosti v různých průmyslových odvětvích se přirozeně hodně liší. Nejvíce energie lze ušetřit při výrobě železa a oceli. Největší relativní potenciál úspor (v porovnání se současnou spotřebou) pak má potravinářský průmysl. Největší část připadá na levné typy opatření: vylepšování energetického managementu a optimalizaci systémů výroby a distribuce tepla. Ve Velké Británii se na obdobném zákoně shodla vláda i opoziční strany, ekologické organizace a odborové centrály i Konfederace britského průmyslu. Zákon politikům ani podnikům neurčuje konkrétní technologie či odvětví, do kterých investovat a kde inovovat. Omezuje se na rámcové mantinely: stanovuje velikost emisí. Nová pravicová britská vláda, sestavená po květnových volbách, v důrazu na zelené inovace pokračuje. V koaliční smlouvě se strany zavázaly více podpořit OZE (včetně budování inteligentních sítí), nebo k vytvoření speciální instituce Zelené investiční banky, která bude pomáhat podnikatelům financovat moderní technologické projekty. Prostředky na podporu bude banka získávat jak ze státního, tak ze soukromého sektoru. Ekologická daňová reforma Důležitým krokem ke zvýšení motivace podniků k investicím do efektivních technologií by mělo být urychlení ekologické daňové reformy, která v ČR zamrzla v nulté fázi. Přitom zkušenosti se zaváděním reformy ve skandinávských zemích, SRN, či v Británii jsou jednoznačně pozitivní. Cílem ekologické daňové reformy je změnit současný systém, kdy jsou daně uvaleny na společenská pozitiva – majetek, zisk, práci, či produkty. Naopak negativa (znečištění nebo čerpání neobnovitelných surovin) zdanění nepodléhají. Navržená reforma má přesunout daňové zatížení z práce na suroviny. Konkrétně: stát může snížit stávající zdanění práce omezením odvodů na sociální pojištění – a ve stejnou chvíli pokrýt propad v příjmech novou zelenou daní s přesně stejným výnosem. Příjmy lze zajistit kupř. zvyšováním sazby daní z využívání fosilních paliv. Přínos této daňové reformy má dva pilíře: podniky pozitivně motivuje k přechodu na čisté technologie. Druhým pozitivem je, že podnikům sníží výdaje za zaměstnance. Nová vláda by proto měla pro začátek přijít s konkrétním návrhem, jak během 10 let krok po kroku postupně klesnou odvody na sociální pojištění s tím, že rozdíl pokryje zvýšení spotřebních daní z energie. V odvětvích s vysokou přidanou hodnotou tak klesnou náklady na pracovní sílu a výrobci budou motivováni k investicím do čistých, vysoce efektivních technologií. Chytrá energie navrhuje, aby program posléze pokračoval tak, že se během dvou desetiletí podstatně promění český daňový systém. Sazby spotřebních daní (kupř. u hnědého uhlí) by do budoucna stouply oproti dnešku na 17násobek; adekvátně tisícům firem razantně klesnou výdaje na zaměstnance. Fond energetické nezávislosti Současné zkušenosti potvrzují, že investiční náročnost je hlavní překážkou pro zateplování budov. Podpora zateplování škol, nemocnic a dalších obecních budov z evropských fondů zdaleka nestačí zájmu žadatelů. Program Zelená úsporám rozdělil domácnostem za rok trvání 6,5 mld. CZK a poptávka rapidně roste. Ovšem oba zdroje stačí jen na malou část českých domů. Ekologické organizace proto navrhují, aby vláda zřídila speciální Fond energetické nezávislosti. Byl by plněn ze zisků z využívání fosilních paliv a pomocí grantů by rodinám umožňoval dosáhnout na čistá řešení, která jim umožní snížit spotřebu energie nebo ji nahradit čistými zdroji: od zateplování, přes výstavbu nízkoenergetických (nebo rovnou pasivních) domů, k nákupu zelených zdrojů tepla - kotlů na biomasu, solárních kolektorů apod. Příjmy fondu by tvořily zejména výnosy z aukcí povolenek za znečištění (až 20 miliard ročně). Nutným krokem pro vznik a fungování fondu, který by měla učinit již vznikající vládní koalice, je úprava pravidel pro obchodování s emisními povolenkami. Elektrárenské společnosti, které nejsou vystaveny konkurenci firem mimo EU, budou kupovat všechny povolenky v aukcích již od roku 2013. ČR a několik dalších členských států má ovšem speciální výjimku: může si vybrat, zda bude v letech 2013–2020 rozdávat část povolenek pro elektrárny zdarma, anebo je prodávat v aukci. Aby stát získal prostředky na další omezování emisí, potřebuje příjem z výnosů aukcí. V létě 2009 ovšem ČEZ a teplárenské podniky přesvědčily většinu zákonodárců, aby schválili kontroverzní doplněk zákona, podle něhož připadnou sporné povolenky automaticky výrobcům elektřiny. Pro potřebný odklon od fosilních paliv by měl celý systém postavený na aukcích povolenek fungovat co nejdříve. V první řadě by proto měl parlament zrušit dodatečně vloženou klauzuli zákona o obchodování s emisemi. Vláda by měla trvat na prodeji povolenek pro elektrárny v aukcích. Úprava standardů pro budovy Na provoz budov, zejména pak jejich vytápění, připadá 28 % spotřeby energie v ČR. Přitom existují jednoduchá, elegantní řešení jak spotřebu tepla snížit na minimum. Klíčovým opatřením by měla být úprava stavebních norem. V případě nových domů autoři Chytré energie navrhují, aby doporučené hodnoty klíčových parametrů v současné stavební normě (součinitel prostupu tepla pro různé části budovy) byly pomocí stavebního zákona a souvisejících vyhlášek prakticky okamžitě změněny na závazné. Počínaje rokem 2015 by se závazným měl stát pasivní standard. U rekonstrukcí by norma měla stanovit, aby takové úpravy, které vyžadují stavební povolení, nebo se při nich užívají veřejné prostředky, vždy používaly stejné komponenty a dodržovaly stejné parametry, které jsou požadovány u novostaveb. To se týká zejména tloušťky tepelných izolací, tepelných parametrů nových či opravovaných oken, eliminace tepelných mostů atd. Podpora s rozumem Česká energetika se ještě několik desetiletí neobejde bez stávajících, konvenčních zdrojů. Budoucností energetiky je však posilování efektivnosti, kde máme enormní, několikanásobně větší možnosti. Jenom příležitosti ke snižování energetické náročnosti v průmyslu jsou už se stávajícími technologiemi dvaapůlkrát větší než výroba Dukovan. Právě cílené impulsy mohou otevřít cestu k inovacím české ekonomiky. Čím rychleji přistoupí vláda k realizaci daňové reformy, nebo reformy obchodování s povolenkami, tím dříve dojde k srovnání podmínek na trhu. Martin Sedlák, Karel Polanecký