Chceme mozkovny nebo montovny?

ICT Unie představila programový dokument Strategie ICT průmyslu v České republice. V něm identifikovala hlavní bariéry rozvoje informačních a komunikačních technologií u nás a navrhla řešení, jak je překonat. Velkým rizikem zemí jakou je Česká republika, které v nových ekonomicko společenských podmínkách rozvíjejí průmyslovou infrastrukturu, může být příliš specifické zaměření na zahraniční „montovny“. Ty mají bezesporu svá pozitiva – například díky investičním pobídkám se mnoho českých dělníků a techniků naučilo světovému standardu práce průmyslového provozu, absolvovalo stáže v zahraničí či zapracování od zahraničního experta, naučilo se cizím řečem a pracovat se zahraničními partnery. Do těchto montoven se vrátila i průmyslová dovednost, která byla často v minulých letech zanedbána. Na druhé straně – jak ukazují i zahraniční zkušenosti – příliš velká orientace na podniky, jejichž výzkumná a vývojová základna v dané zemi nesídlí, snižuje podíl na rozvoji odborné vzdělanosti společnosti. Právě ona, v těsné vazbě na restrukturalizaci průmyslu podle potřeb světového trhu, může danou zemi posunout k vyššímu zhodnocování práce lidských mozků – tedy i k vysoce sofistikovaným výrobkům a službám, o něž je ve světě zájem. Už delší dobu se u nás poukazuje na skutečnost, že pokud v tomto směru nedojde rychle ke změně, pak máme opravdu velkou šanci stát se světovou „montovnou“. Tento trend může také přinést zjevný úpadek některých průmyslových odvětví a ovlivnit export domácích firem. Iniciativa ICT Unie Jak na tiskové konferenci v Praze v této souvislosti upozornil prezident ICT Unie Svatoslav Novák, týká se to v nemenší míře i průmyslu informačních a komunikačních technologií (ICT). Ten sám o sobě, podle jeho slov, v České republice neexistuje. Není definován, není statisticky vykazován a není zastupován státními institucemi. Přesto o něm podnikatelské subjekty, odborná veřejnost, stát a občané vědí a denně s ním pracují. Z tohoto důvodu se ICT Unie rozhodla vypracovat podněty pro základní strategii v této oblasti u nás. (ICT Unie je profesní sdružení firem z oboru informačních technologií a elektronických komunikací, dalších podnikatelských a vzdělávacích subjektů, jehož cílem je zvýšit vnímání důležitosti zavádění a využívání moderních informačních technologií ve společnosti. Sdružuje 79 firemních členů, kteří za rok 2008 dohromady vykázali obrat 213,2 miliardy korun.) Cílem zveřejněného dokumentu je definovat bariéry rozvoje informačních a komunikačních technologií a současně navrhnout strategická doporučení, jak tyto bariéry překonat a zvýšit konkurenceschopnost země v evropském i globálním měřítku. Pět hlavních bariér ICT Unie pojmenovala celkem pět hlavních bariér bránících plnému využití potenciálu informačních a komunikačních technologií v České republice. Klíčovou roli hraje schopnost poskytovat služby s vysokou přidanou hodnotou právě za pomoci vyspělých informačních a komunikačních technologií. K tomu je zapotřebí rychlejší rozvoj širokopásmového připojení, docenění významu ICT pro ekonomiku celé země, jejich efektivnější využití ve veřejném sektoru, dostatek kvalifikované pracovní síly a ochrana před negativními dopady globalizace. Není bez zajímavosti, že v žebříčku zemí atraktivních pro umístění služeb s vysokou přidanou hodnotou se Česká republika v posledních letech propadá. Například studie renomované poradenské společnosti A. T. Kearney „Global Services Location Index“ zařadila v roce 2009 ČR až na 32. místo z padesátky hodnocených zemí. Přitom v roce 2004 byla naše země čtvrtá, o tři roky později zaujímala 16. příčku. Podobná alarmující zjištění přinášejí i další průzkumy. Mezi hlavních pět bariér, které podle unie brání rychlejšímu rozvoji informačních a komunikačních technologií, patří nedostatečný rozvoj širokopásmových připojení – mimo jiné pro mobilní zařízení (dostupnost mobilního internetu). Dále neadekvátní zhodnocení významu ICT průmyslu pro ekonomiku celé země, omezené využití potenciálu informačních a komunikačních technologií ve službách poskytovaných sektorem veřejné správy, omezený počet vysoce kvalifikovaných lidských zdrojů a též globalizace a její hrozby pro ICT v České republice (Především odliv služeb s vysokou přidanou hodnotou mimo naši republiku.) Návrh východisek Současně ICT Unie zformulovala možná řešení jednotlivých problémů, tedy jak uvedené bariéry překonat. Patří k nim podpora budování přístupových sítí nových generací (NGA) - a to vládou i místními samosprávami. Odstranění legislativních překážek souvisejících s výstavbou sítí a tím snížení nákladů na jejich budování. Dále je třeba spočítat ekonomickou výkonnost ICT průmyslu, především ve formě daně ze zisku, daně z příjmu a odvodu na sociální a zdravotní pojištění - a to v součtu odvodů firmou a zaměstnanci. Provést srovnání podmínek pro investice a investory v oblasti ICT u nás a ostatních státech EU s důrazem na okolní země zejména pro investice typu technologická (datová) a vývojová centra. Účinněji propagovat či prezentovat úspěchy tohoto průmyslu i jednotlivých firem. Unie rovněž doporučuje rozšíření počtu veřejně přístupných registrů. Jen informativní charakter výstupů z registrů změnit na „právně závazný charakter“. Přístup ke službám eGovernance nejen z terminálů CzechPOINT, ale odkudkoliv. Ministerstvo školství ve spolupráci se zástupci ICT průmyslu by mělo upravit koncepci vzdělávání tak, aby přiblížilo výuku reálným potřebám trhu. Na úrovni tohoto průmyslu vytvořit koncepci firemního vzdělávání, definovat kompetence pro jednotlivé role a vytvořit systém přenositelnosti vzdělávání mezi firmami. V neposlední řadě je třeba vytvořit koncepce ochrany národních zájmů v této oblasti. Též vypracovat informační kampaň objasňující zákazníkům výhody cloud computingu (zaměření na rozvoj nového obsahu a služeb). Novelizovat legislativu upravující ochranu proti kybernetickým útokům. Sp olečně s EU Obdobné problémy jako Česká republika – tedy jak plně využít potenciál ICT pro růst produktivity a konkurenceschopnosti – řeší celá Evropská unie. Z toho důvodu byla vypracována (a letos 19. dubna ministry pro informační společnost členských zemí podepsána) Granadská deklarace. Ta stanoví 29 aktivit, které by vlády měly zvážit při vytváření vhodných podmínek pro optimální využití ICT, to vše s ohledem na tzv. Digitální agendu a Strategii EU 2020. Deklarace zahrnuje řadu témat, mezi něž patří infrastruktura, pokročilé využití internetu a možnosti širokopásmového připojení, bezpečnost a důvěryhodnost, digitální práva uživatelů, jednotný digitální trh nebo elektronické služby veřejné správy. Tuto problematiku má u nás v gesci ministerstvo průmyslu a obchodu. Milan Bauman