Martin Kaľata a Peter Almáši jsou spolužáci z gymnázia v Bardejově, z úplného východu Slovenska. Po maturitě šli oba na vysokou školu, a jak už to tak bývá, jejich cesty se profesně rozdělily. Zatímco Martin zamířil do Čech na VŠE a po skončení studií šel pracovat do daňového oddělení KPMG, Peter studoval IT v Anglii, kde i následně pracoval. Hledání vlastních kariérních cest je však nakonec opět svedlo dohromady a společně založili start-up Kareer Cloud.
Co vás převedlo na myšlenku vytvořit Kareer? MK: Oba jsme viděli, jak mladí lidé přicházejí do firem a bojují s každodenní realitou, co mají dělat, jak se mají chovat, kolik času jim berou na ně kladené požadavky. Společně se mnou nastoupilo do firmy asi 20 lidí, ale více než polovina do roku odešla. Byli vyhozeni, vyhořeli nebo sami odešli. Často šlo přitom o studenty s vynikajícím prospěchem a se zájmem o budování kariéry. S Petrem jsme proto diskutovali o tom, co bychom udělali jinak, kdybychom se znovu rozhodovali studovat. Jakou jinou profesní cestou bychom se mohli vydat a jak bychom se svou zkušeností mohli pomoci mladým lidem lépe se připravit, rozhodnout a optimálně využít svůj potenciál. Začali jsme uvažovat o vhodném nástroji, který by jim pomohl naplánovat si budoucnost na základě reálných dat. Aby měli představu, kam se mohou posunout za pět let, jaká může být jejich hodnota a čeho mohou dosáhnout. PA: Já šel studovat informatiku do Anglie a myslel jsem si, že jediná možná profese pro mě je programátor. A zpočátku to i tak bylo, po získání bakalářského titulu jsem zamířil pracovat do Londýna. Pak jsem pokračoval ve studiu, ale už se zaměřením na informační bezpečnost. Teprve po nástupu do práce jsem zjistil, že není jen o programátorství, že se na ní podílejí i analytici, architekti…, že je tam více profesí, se kterými spolupracujete a vzájemně se ovlivňujete. Uvědomil jsem si, že nás na tohle na vysoké škole nepřipravili. Tam vás připraví jen na nalajnovanou, úzkou profesní dráhu, ale praxe je různorodější. To byl pro mne impuls k tomu, že bych chtěl mít po ruce něco, jako je Kareer, už když jsem byl na vysoké škole. Další podnět přišel, když jsem dostudoval IT Security. Zaujala mě myšlenka, jak by bylo možné propojit znalosti ze software development a IT bezpečnosti. S Martinem jsme se bavili o tom, že je na tom mnoho lidí podobně, že bychom chtěli tento problém vyřešit skrze data a ukázat mladým lidem, jaké jsou možné směry jejich kariérní cesty.
Tehdy jsem v Londýně pracoval už sedmým rokem v jednom start-upu a chtěl jsem to změnit a pracovat na něčem vlastním. To byl ten hlavní stimul. Přišli jsme s touto myšlenkou a v podstatě ji už čtyři roky budujeme.
Co je tedy Kareer ve své současné podobě? PA: Je to hlavně platforma, která pomáhá mladým lidem si uvědomit jejich vlastní potenciál a ukazuje možnosti jejich uplatnění na trhu práce. Mnoho lidí směřuje k nějaké vysněné práci, ale později zjistí, že jim příliš nesedí. Rozšiřujeme tedy obzory. Díky naší platformě vypočítáme skóre, které indikuje, jaké profese a směry se pro člověka hodí. A také jim chceme ukázat, jaké jsou jejich možnosti do budoucna, jak se mohou dále rozvíjet, kdy mohou očekávat posun do další role apod. MK: Jsme datový start-up založený na kvantu reálných velkých dat. Máme definované určité pracovní role a umíme zhodnotit, pro jaké z nich máte největší předpoklady. Momentálně pracujeme na algoritmu propočítávání získaných dovedností, které jsou jednou z nejdůležitějších věcí při transformaci celé společnosti na digitální společnost. Chceme tím mladým lidem ukázat, jaké mají v těchto dovednostech mezery a na čem by tedy měli začít pracovat. Buď tím, že si doplní nějaké volitelné předměty, pokud ještě studují, nebo se začnou samostatně vzdělávat třeba přes online kurzy.
Na to je potřeba opravdu velkého množství dat. Kde je získáváte? PA: Procesujeme veřejná data dostupná na internetu, děláme takzvaný scraping. Následně data agregujeme a pomocí algoritmů zpracováváme a vizualizujeme.
Primárně je tedy Kareer určen pro studenty a absolventy hledající uplatnění. Dá se však využít i pro pozdější rozvoj kariéry? PA: Zaměřujeme se hlavně na mladé, aby se uměli zorientovat. Ale uvědomujeme si, že by bylo dobré získávat data i pro lidi, kteří jsou třeba ve věku 50+. I naši vrstevníci, kteří se už vydali konkrétní profesní cestou, v určitých fázích vývoje řeší, zda ještě postupovat expertním směrem, nebo spíše manažerským. Proto si myslíme, že i lidé s mnohaletou praxí čelí takovým rozhodnutím a rozkolům, kdy často nevědí, kam se vydat. Do budoucna tedy budeme rozšiřovat data i se zaměřením na lidi, kteří chtějí i třeba kompletně změnit svou kariéru. MK: Naše hlavní idea je v tom, že chceme pomoci společnosti jako takové, aby lidé dělali to, v čem jsou dobří, co je baví a naplňuje. Jsem přesvědčený, že pak se taková společnost bude rozvíjet mnohem rychleji. I když pomůžeme třeba jen 5 % lidí, tak to bude super. Začínáme u mladých, u vysokoškoláků a absolventů, kde vnímáme největší možnost pomoci. Tam umíme podat pomocnou ruku skrze soft skills, spolupracujeme se společností, která má 25letou praxi v této oblasti, nebo přes kariérní cesty, které jsou založené na datech.
Kareer ale neslouží jen zájemcům o zaměstnání, co může naopak nabídnout zaměstnavatelům? MK: Ano, nabízíme náš produkt i firmám. Právě otvíráme pilotní projekty. Umíme připravit kariérní cesty na míru dané společnosti nebo celého segmentu. Umíme firmám ukázat, jak se vyvíjejí kariérní cesty jejich zaměstnanců, že třeba lidé zůstávají příliš dlouho v určitých pozicích. Například u seniorního inženýra kvality je podle dat definované, že na této pozici pracuje tři roky, a když má firma na této pozici člověka čtyři a více let, lze s určitou pravděpodobností vyvodit, že odejde jinam, protože se neposunuje ve své kariéře.
Je Kareer cestou i pro někoho, kdo uvažuje o podnikání? Třeba že by také založil start-up? PA: Z vlastní zkušenosti jsme přemýšleli o tom, že při budování start- -upu musí mít člověk drive, vytrvalost a energii, aby věci dotáhl. Myslíme si, že soft skills hrají významnou roli hlavně při budování firmy, takže bychom chtěli i ukázat nějaké lidi, kteří už prošli úspěšnými start-upy, aby si ti mladí mohli porovnat svůj soft skills profil s jejich, a viděli, zda se pro tento směr hodí. MK: Dokonce už máme i roli start- -upista. Start-up začíná od myšlenky, vizí, které musí být nějak zhmotněné třeba v minimálním produktu, který lze prezentovat a vyzkoušet na nějakém vzorku dat. Pak musíte získat nějaká trakční data, abyste mohli přesvědčit investora, který vám umožní pokračovat, protože musíte i z něčeho žít. A pokud se jedná o technický, velmi komplexní start-up, potřebujete větší tým. Proto je potřeba investorů. Je to nekonečný příběh, kde start-upista musí projevit drajv a vytrvalost a jít za svým cílem. A právě skills testy ukazují potřebné atributy. Myslíme si, že celkem umějí odhalit osobnost, zda je pro takovou cestu vhodná, nebo ne.
Jak jste si rozdělili role ve firmě? PA: Já se od začátku věnoval IT, proto jsem měl na starosti celý vývoj softwaru, jeho architekturu a design produktu. Martin měl na starosti byznysové a právní věci. Od začátku jsme si to takto rozdělili a myslím, že nám to funguje. MK: Já třeba nevidím do konkrétního kódu, ale jinak u nás dělá každý téměř všechno. Petr mi třeba zadal nějaké „kvaziajťácké“ úkoly, kterým sice ne vždy přesně rozumím, ale umím pracovat s daty, takže dělám takového juniorního datového analytika. Denně strávíme hodně času diskusemi nad produktem. Mluvíme o tom, co můžeme nabídnout, také si to testujeme, ať už za pomoci známých, nebo anonymních lidí. A pak je tu mnoho administrativních věcí, jako nastavení smluv, daňová problematika atd.
Na jaké obory se Kareer zaměřuje? PA: Vzhledem k tomu, že jsou investice do start-upů omezené, museli jsme se zaměřit na mladé a na oblasti IT a ekonomie. Tomu nejvíc rozumíme. Díky menšímu záběru jsme schopni to zvládnout. Ale při získávání dalších investic se chceme rozšiřovat o další odvětví a najít cesty i tam. MK: Ve spojení s TCC, která nám dodává soft skills testy a je naším partnerem, jsme už ale přemýšleli také o dalších technických zaměřeních. Velký potenciál vidíme třeba ve strojírenských oborech, ale musí to přijít postupně.
Zmínil jste TCC Online. Hledali jste takového partnera cíleně? MK: Hledali jsme poskytovatele soft skills, protože jsme věděli, že v této oblasti potřebujeme někoho, kdo by nám uměl pomoci. Vytipovali jsme největší hráče na českém trhu a našli tři společnosti i s přesahem do zahraničí. Měly testy přeložené do různých jazyků a založené na celosvětově využívaných principech. Prošli jsme si jejich nabídky a TCC z toho vyšlo vítězně nejen z pohledu testů a odborností lidi, ale sedli jsme si i po lidské stránce.
Pro lepší pochopení aplikace by bylo dobré říci, jak vlastně zapojení zájemců probíhá. MK: Přihlásíte se, zadáte heslo, e-mail, vyplníte základní informace a Kareer vám nabídne zpracování soft skills testu. To je první fáze. Bez ní vás nemůžeme přiřadit k dané roli. Následně vám poskytneme takzvané summary, tedy zhodnocení vašeho profilu. Jak dopadl váš test: jaké jsou vaše mezery, na jaké role se nejvíce hodíte, pro jaké firmy. Pak si můžete projít a rozebrat jednotlivé kategorie, jako soft skills, performance testy, kariérní cesty, zjistíte tam, co by vás mohlo čekat a čeho byste mohl dosáhnout. Také tam můžete projít společnosti, které máme v platformě, nakolik jim vyhovujete osobnostně apod. S firmami je to podobné. Mohou tam mít svůj profil, pozice, které nabízejí, a pak se vzájemně propojí kandidáti s pozicemi.
A když si klient řekne třeba za pět let, že se chce opět někam posunout, musí vše absolvovat znovu? PA: Platforma je designovaná tak, aby klient rostl spolu s ní. Doporučujeme tedy, aby si každého půl roku test zopakoval. Aby bylo vidět, kam se posunul a zda se mu nabízejí nové možnosti. Požadavky na profese se mění a klient tak má možnost si prověřovat, jak si na trhu práce stojí. MK: Přesně tak. Člověk může žít v nějaké bublině a může mu ujet vlak, protože se dostatečně nevzdělává nebo pouze jednostranně, pro konkrétní potřebu v konkrétním čase. Ani tak často neví, že stagnuje.
Jaký je obchodní model? PA: Máme to postavené na modelu B2C. Našimi uživateli jsou hlavně studenti, pro které to chceme udržet zadarmo. Myslíme si, že potřebují investovat do jiných oblastí, třeba do knih. Chceme tedy přesvědčit společnosti, že sice děláme službu pro mladé, ale tím je vedeme k lepší přípravě na jejich profese. Optimalizujeme celý vzdělávací proces, což na straně firem přináší benefit v tom, že k nim budou nastupovat lépe připravení absolventi a méně ti, kteří se na danou práci nehodí a museli by je po vyškolení stejně propustit.
Normálně jsou ale TCC testy placené, že? PA: Obvykle jsou placené. Proto pro nás bylo obtížné najít partnera, se kterým je budeme moci nabídnout mladým zdarma. Ale povedlo se. MK: Za testy potom platí společnosti, které si vyberou dané uživatele, potenciální zaměstnance. Bez partnerství s TCC bychom si ale testy zadarmo dovolit nemohli.
S jakými problémy jste se v rámci projektu nejvíce potýkali? PA: Já jsem byl u začátku jednoho start-upu v Londýně a je znát, že je to o hodně dále. V Londýně nám stačila prezentace, ukázka dema a dostali jsme přes 400 tisíc liber. Na československém trhu jsme museli být v budování společnosti o hodně dál a mít už nějaký produkt, kódy, něco reálného na ukázku. A až v té chvíli se s námi začali investoři bavit. Takže tady je zapotřebí o mnoho více úsilí.
Kdo vám nejvíce pomohl? MK: Jak Petr připomněl, museli jsme základ vybudovat z vlastních zdrojů. Pracovali jsme na tom po nocích, po práci, abychom to dokázali dostat do funkční fáze. V tomto období nás rozhodně podržely rodiny a potom náš první investor, který do nás investoval. Byli to vlastně dva investoři z andělské skupiny Grouport. Ti nám pomohli, nejen po finanční stránce, ale i po mentální. Je skvělé vidět, že když děláte nějaký projekt, který může mít velký sociální aspekt ve společnosti, že to někdo ocení, a řekne vám, že to dává smysl. Ne vždy se všechno daří, přirozeně přijdou i nezdary a o to důležitější je, když najdete lidi, kteří vás dokážou povzbudit. I díky nim na tom stále pracujeme a těšíme se, že uděláme produkt, který bude celosvětově využívaný.
Prostřednictvím CzechInvestu jste se zúčastnili programu Czech- Starter. Jak ten pomohl? MK: Například jsme tam mohli využívat služby grafického designéra Filipa Štiplianského, to nám pomohlo asi nejvíce. A také mentoring. Měli jsme se s kým pobavit o našem produktu. S lidmi, kteří už mají zkušenosti. Pomohli nám vyhnout se zbytečným chybám. Na jakých trzích tedy aktuálně působíte? MK: Začali jsme na anglickém trhu a teď přicházíme na český. Od září chceme obsáhnout celý československý trh s českou a slovenskou jazykovou mutací. Ještě zvažujeme portugalštinu, protože nás oslovili Brazilci, že si nás našli na internetu a měli by zájem o spolupráci. Kareer by tedy mohl být využívaný i v Brazílii a to nás těší. PA: Vlastně jsme produkt od začátku koncipovali tak, aby byly možné lokální úpravy. Příští týden máme mít nějakou schůzku se švýcarskou univerzitou v Curychu, tam také projevili zájem o spolupráci. Svět je globální a je jedno, zda děláme analytiku v Čechách, nebo v Londýně: v tom je produkt univerzální.
Máte ještě další plány, které by bylo dobré zmínit? MK: Rádi bychom, aby lidé věděli, že budeme v září spouštět českou verzi. Chtěli bychom, aby si ji začali zkoušet a dali nám zpětnou vazbu, co bychom měli zlepšit. PA: V září chceme také spustit pilotní projekt se společností z velké čtyřky, která každoročně nabírá kvantum absolventů vysokých škol, ale zároveň jí hodně lidí odchází jinam. Pro nás je to milník, protože díky tomu můžeme uzavřít ten náš kruh, kdy budeme poskytovat servis a služby jak kandidátům, studentům, tak také společnostem. Tím propojíme jeden svět s tím druhým a je to samozřejmě důležité, protože získáme další trakční data a posune to i obrat. Pomůže nám to získat dalšího investora a prokázat, že to funguje. /Michael Málek/