ČEZ: v ČR neexistuje daňový systém, který by podporoval investice do úspor

Jedním z největších dodavatelů tepla v ČR (třebaže jeho zástupci ještě na počátku 90. let tvrdili, že se bude zabývat výlučně výrobou elektrické energie a teplo že je zájemcům k dispozici na úpatí patě elektrárny) se stal ČEZ. Na otázky Technického týdeníku odpovídá jeho generální ředitel JUDr. Martin Roman: n CZT je dnes pro ČEZ dobrou podnikatelskou aktivitou. Jaká technická opatření v tomto směru chystáte při revitalizaci vybraných elektráren? Zaměříte se ve větším měřítku na kogeneraci a paroplynové cykly? Vytvoříte kombinované zdroje, které budou schopny rychlého nasazení stejně jako stabilního výkonu, nebo i záložního výkonu? Co se bude dít s projekty, které by mohly být postiženy nedostatkem hnědého uhlí? Rozvoj centrálních zdrojů tepla ve Skupině ČEZ vnímáme již několik let jako standardní podnikatelskou aktivitu. V dubnu 2007 byla založena dceřiná společnost ČEZ Teplárenská, jejímž stoprocentním vlastníkem je společnost ČEZ. V případě procesu obnovy našich uhelných zdrojů přijímáme opatření, aby dodávka tepla koncovým spotřebitelům nebyla omezena, ale naopak posílena. Kupříkladu na přelomu let 2007/08, během generální opravy bloku 4 v Ledvické elektrárně, byla v souvislosti s novým zdrojem vystavěna i nová redukční stanice pro dodávky tepla do lokalit Teplice a Bílina. Přechod bloků 2 a 3 do útlumu znamená, že blok 4 převezme veškerou výrobu a dodávky tepla pro zmiňované lokality. Nedostatek paliva pro naše hnědouhelné zdroje v nejbližších letech neočekáváme. Přesto přikládáme význam zejména rozvoji paroplynových zdrojů. V rámci ČR byla zahájena příprava paroplynových projektů na severu Čech. V nejpokročilejší fázi je projekt v lokalitě Počerady. Kromě toho je Skupina ČEZ aktivní v Maďarsku a na Slovensku (společný projekt s maďarskou energetickou společností MOL), nadějně se jeví také aktivity v bulharské Varně nebo rumunské Borghesti. Zajímavé možnosti nabízí polský trh. Jednání o výstavbě paroplynových bloků má Skupina ČEZ za sebou i v Rusku. Samozřejmě uvažujeme také o kombinovaných zdrojích elektřiny a tepla, abychom pokryli poptávku po elektřině a teple. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla umožňuje významně zvýšit účinnost energetických přeměn, šetří náklady, celkovou spotřebu primárních energetických zdrojů a tím i životní prostředí. n Rekonstrukce zdrojů ČEZ (klasických), bude provázena nedostatkem výrobních kapacit. Jak bude ČEZ řešit konflikt mezi výběrem vysoce účinných zdrojů ze zahraniční nabídky, které vám zajistí maximální zisk (včetně respektování ekologických hledisek) a na druhé straně zařízeními, která (nikoli vinou výrobců) nejsou ještě ozkoušena a nemohou vykazovat analogickou účinnost? Všichni dodavatelé pro výstavbu a obnovu zdrojů vycházejí z klasických výběrových řízení. Počítáme s tím, že budeme spolupracovat se zahraničními i domácími firmami. Kupříkladu při zvažované dostavbě našich jaderných zdrojů by šlo zcela jistě o mix zahraničních a tuzemských subjektů. Nicméně: možnosti vzniku zmiňovaných problémů jsme si vědomi. Věříme ale, že při objednávkách realizovaných s dostatečným časovým předstihem budeme mít možnost vybírat z nejkvalitnějších zdrojů a komponent. n Před 20 lety byly detailně popisovány projekty společného úsilí majitelů zdrojů a spotřebitelů (i velkých) na úsporách energie. Princip byl jednoduchý: výrobce energie se snažil napomoci snížit spotřebu u jednoho každého zákazníka, aby společně dosáhli úspor a on mohl zásobovat více odběratelů. Zároveň aby se vyhnul emisím, schvalovacímu řízení na nový zdroj atd. Tyto projekty jakoby vymizely z povrchu země ve chvíli, kdy začal fungovat trh s elektřinou. ČEZ od této „osvěty“ nikdy zcela neustoupil. Naopak v poslední době opět apeluje na možnosti významných úspor na straně našich odběratelů. Vedle plánované výstavby nových zdrojů je totiž právě šetrná spotřeba jedním z preventivních opatření proti předpokládanému nedostatku elektřiny, který by mohl v ČR nastat po roce 2012. Nejnověji jsme letos propagovali úsporné chování mezi spotřebiteli prostřednictvím akce „Posviťte si na úspory“. Jejím cílem je upozornit na možnost optimalizace spotřeby elektřiny. ČEZ nemůže ovlivnit cenu elektřiny. Tu tvoří trh. Snažíme se ale poradit, jak energii uspořit a ulevit tak rodinným účtům zákazníků. Při road show po českých a moravských městech motivujeme obyvatele kupř. rozdáváním úsporných zářivek. Na tuto akci navazovala v 9 vybraných městech rovněž série energetických seminářů pro veřejnost. Odborní poradci Skupiny ČEZ na nich hovořili na téma „Jak ušetřit elektřinu v novostavbě“. Společnost Baumax představila možnosti úspor elektřiny při správné volbě materiálů a stavebních řešení. Společnost Philips podala zájemcům informace o úsporách při používání elektrických spotřebičů. Určitě ale nejde jen o ušlechtilé cíle. V případě naší akciové společnosti je nutné posuzovat i ekonomickou stránku věci. V ČR zatím (bohužel) neexistuje daňový systém, který by podporoval investice do úspor, jak to známe z některých západních zemí. Přesto má naše aktivita i ekonomický rozměr. Máte pravdu: výrobce by měl usilovat o maximalizaci prodeje, protože to má pro něj ekonomický přínos. Tedy pokud dokáže tuto podnikatelskou příležitost využít. Společnost ČEZ však je schopna dlouhodobě prodat více elektřiny, než je schopna vyrobit – a to jak doma, tak i v zahraničí. Pokud bychom nepropagovali úspory a teoreticky by spotřeba byla vyšší, pak tuto podnikatelskou příležitost stejně nejsme schopni využít. Proto naše aktivita v oblasti úspor nijak nepoškozuje zájmy našich akcionářů. n ČEZ oznamuje stále nové a nové aktivity ve stavbě alternativních zdrojů. Jak dalece nyní spoléháte na technický vývoj zařízení, která by byla schopná vyrovnávat výkyvy v dodávkách, kupř. vlivem proměnlivých větrných situací na severu Německa? Jinými slovy: podílíte se na vývoji moderních regulací sítí, zdrojů aj.? Můžete nějaký takový projekt jmenovat, resp. popsat jeho cíl? Chováme se především zodpovědně a samozřejmě také ekonomicky. Cítíme zodpovědnost za budoucí podobu energetického mixu v ČR. Máme za to, že by v něm měly být zastoupeny jak konvenční zdroje, tak alternativní. Vycházíme také z indikativních cílů v rámci EU. Ta si stanovila cíl zvýšit do roku 2020 podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů na úroveň 20 %. ČR si jako indikativní cíl stanovila vyrábět 8 % energie z obnovitelných zdrojů v roce 2010. Připravenost přenosové soustavy v ČR na vyšší zatížení dané plánovaným startem výroby ve větším počtu obnovitelných zdrojů je záležitostí společnosti ČEPS, která spravuje naši přenosovou síť. ČEZ vytváří pouze podmínky pro připojení veškerých provozovatelů energetických zdrojů do sítě. V současnosti se ČEZ Distribuce vyjadřuje k 3609 žádostem o připojení výroben s výkonem 11,9 GW. Před 5 lety byla úroveň evidovaných žádostí poloviční. Zejména u nových zdrojů však nelze předpokládat dosažení těchto čísel: z 95 % se jedná o zdroje schopné dodat maximálně desetinu instalované kapacity v trvalém režimu. I přes uvedené problémy se snažíme tyto zdroje zapojit do distribučního systému. Čerstvou novinkou ze strany provozovatelů DS je požadavek na zapojení větších farem VTE do systému regulace napětí 110 kV v distribučních sítích. Přínosem je větší možný připojovaný výkon (počet strojů) a instalace nejmodernější technologie. Třeba zdůraznit, že často jde o projekty v rané fázi přípravy, které s velkou pravděpodobností nevyjdou. Přesto jsme povinni ze zákona se jimi zabývat a vyřešit je. Na mapě ČR existuje několik míst, kde stávající síť neumožňuje aktuálně uspokojit všechny žadatele o připojení k odběru (Jablonec, Ostrava, Mladá Boleslav). Kromě toho evidujeme oblasti (kupř. Krušné hory), kde momentálně není k dispozici dostatečná kapacita sítě pro připojení nových zdrojů. Převážně jde o farmy větrných elektráren. n Jak hodnotíte programy vývoje nových energetických zdrojů v ČR? Domníváte se, že jsou dostatečné? Měl by se i ČEZ, jakožto největší energetická společnost v této zemi, zabývat podporou vývoje nových zdrojů? Celkově považujeme programy vývoje nových zdrojů v ČR za dostatečné. Vnímáme svou zodpovědnost v této oblasti jak deklarovanými investicemi do výstavby nových zdrojů, tak podporou jejich obecného rozvoje prostřednictvím programu tzv. Zelené energie. Skupina ČEZ jako největší domácí výrobce elektřiny plánuje v příštích 15 letech investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie celkem 30 mld. Kč, z toho zhruba 20 mld. Kč do výstavby větrných elektráren. Cíl v oblasti větrné energie je do roku 2020 dosáhnout 500 MW instalovaného výkonu. Program Zelená energie je projektem Skupiny ČEZ, který umožňuje vyjádřit zodpovědnost vůči životnímu prostředí a osobně podpořit rozvoj využívání obnovitelných zdrojů energie. Umožňuje našim odběratelům zapojeným do tohoto programu přispět symbolickým desetníkem za každou odebranou kilowatthodinu elektřiny. My přidáváme stejnou částku ze svého a společně tak podporujeme prospěšné ekologické projekty z oblasti výzkumu, vzdělávání a užití energie z obnovitelných zdrojů. O rozdělení prostředků rozhoduje nezávislý poradní orgán – Rada Zelené energie. O technickém vývoji v dané sféře již dávno nelze uvažovat v hranicích jednoho státu. Minimálně v prostoru, který vymezuje dnešní EU. Z konkrétních projektů uvedu kupř. podíl naší dceřiné společnosti ÚJV Řež na projektu LHC (tzv. urychlovač části) ve Švýcarsku. Výstupem této aktivity by měl být téměř neomezený zdroj energie pro budoucnost. Dalším projektem z této kategorie je separace emisí CO2 a jejich ukládání (CCS), kupř. do podzemních skladišť. Společnost ČEZ dlouhodobě zkoumá dvě možnosti pro zřízení demonstrační jednotky CCS. Obě jsou založeny na separaci CO2 ze spalin (tzv. post-combustion capture). Jednou z variant je hodonínská elektrárna, kde by se oddělený CO2 ukládal v nedalekých vytěžených ložiscích ropy a zemního plynu. Druhá varianta je situována do severních Čech, kde se počítá s ukládáním do hlubších zvodnělých sedimentárních geologických struktur. Oxid uhličitý by se přepravoval speciálními produktovody. Zatím je vše ve stádiu studií proveditelnosti. Podstatná zlepšení připravujeme také ve spalování biomasy. Po vyhodnocení pilotního projektu úprav směřujících ke zlepšení procesu a zvýšení objemu spalované biomasy v elektrárně Hodonín bychom chtěli k podobným opatřením přistoupit také v dalších objektech. Zároveň jsme si již cílenou podporou a nastavením výhodných výkupních podmínek vytvořili stabilní síť dodavatelů biomasy. n Jak hodnotíte připravenost českých podniků-výrobců a montérů energetických zařízení k nezbytné aktivitě provázející přestavbu české energetické zdrojové platformy? Připravenost domácích dodavatelů vnímáme nyní jako dobrou a postačující pro potřeby postupné přestavby našich zdrojů. Do roku 2020 chceme diverzifikovat naše výrobní portfolio výstavbou nejméně 10 GW nových zdrojů na bázi nízkoemisních technologií. Průběžně proto monitorujeme možnosti širokého spektra tuzemských dodavatelů. Vedle kompletní obnovy uhelných elektráren v Tušimicích a Prunéřově se připravuje výstavba nových bloků v lokalitách stávajících elektráren Ledvice a Počerady. Do obnovy zdrojů ČEZ investuje více jak 100 mld. Kč.Tento program otevírá jedinečnou možnost pro všechny, kteří mohou nabídnout uplatnění svých zkušenosti a znalosti při jeho naplňování. Předpokládaný časový rámec celého programu je též vodítkem pro plánování výrobních kapacit podnikatelských subjektů v dalších letech. n Odborníci jsou nejednotní v pohledu na cenu emisních povolenek. Podle jedněch je jejich cena příčinou složité energetické situace ve státě a plýtváním penězi. Druzí tvrdí, že ceny povolenek v žádném případě neporostou závratně. Stále více je zřejmé, že politická a podnikatelská scéna ČR se názorově vzdaluje od celkového pojetí v pohledu na omezování emisí. Nejenom EU, ale v celém světě. A to i bez diskusí, zda CO2 ovlivňuje oteplování či nikoliv. Jaký je váš názor na omezování emisí a zvláště CO2? Jaký dopad by strategie EU mohla mít na aktivity společnosti ČEZ? Nejsem si jist, zda Evropa zvolila nejšťastnější způsob, jak bojovat s emisemi CO2. Je to sice její zdaleka největší ekonomický projekt. Není však jasné, zda má zpracovanou analýzu dopadu těchto opatření na stav emisí CO2. ČEZ emituje více než jednu třetinu českých emisí CO2. Velký objem elektrické energie dnes už ale vyrábíme bez emisních zdrojů. ČEZ by tedy nebyl největší obětí zpoplatněných emisních povolenek. Tím, kdo by na to doplatili nejvíc, by byli zákazníci a především evropský průmysl. Evropa emituje dnes zhruba 15 % světových emisí CO2. Jenže – třeba Čína s Indií se na znečišťování globálního ovzduší podílí nesrovnatelně více. Emise CO2 přitom nejsou lokální. Pokud nepůjde o skutečně globální projekt, není jeho smysl úplně jasný. Pokud se Evropa rozhodne pro tento systém i přesto, přimlouváme se, aby ho nezaváděla skokově, ale postupně. Kupříkladu v roce 2013 začneme aukcionovat 20 % a každý rok přidáváme dalších 10, až skončíme v roce 2020 s rovnými 100 % auctioningu. l /bal, wa/