Ekonomická krize (současnou
nevyjímaje) je nejenom obdobím
krachu mnoha výrobních a obchodních
firem, bank a pojišťoven, kolbiště
promarněného kapitálu i lidského
úsilí. Zároveň je to platforma pro
zrod a realizaci nových impulzů pro
budoucí ekonomický a technický rozvoj,
pro rozvinutí dílčích inovativních
kroků i velkých komplexních procesů.
S vizí – „FUTUR/E/MOTION–
Energie zítřka“ – přichází krátce po
skončeném Power Genu také největší
česká energetická společnost ČEZ.
„Několik generací skvělých techniků,
od Křižíka po budovatele Temelína,
nám zanechalo vynikající energetickou
infrastrukturu, díky níž dnes
ČEZ prosperuje,“ prohlásil na úvod její
červnové prezentace generální ředitel
a předseda představenstva ČEZ Martin
Roman. „Je naší povinností čelit
výzvám a využít příležitost, kterou
nám nabízí nové technologie k tomu,
aby následující generace mohly i na
nás vzpomínat v dobrém.“
Abstrahujme se od mediálního verbálního
balastu, jímž vize oplývá. Iniciativu
ČEZ třeba objektivně označit
za nový přístup k výrobě, distribuci
i spotřebě energie v ČR v horizontu
let 2010-2025. Za prohloubení zájmu
naší největší energetické firmy o technické
inovace a jejich výraznější podporu,
a to jak na celostátní úrovni, tak
v regionech. Energetický leader střední
a jihovýchodní Evropy hodlá věcně
inspirovat a dotačně podpořit domácí
oborový výzkum, implementovat do
praxe progresivní technologie, zavádět
tzv. inteligentní flexibilní sítě a řešení,
napomoci k účinnější výrobě i akumulaci
energie, snížit naši energetickou
závislost na vnějších importovaných
zdrojích, ozdravit naše ovzduší, půdu
a vody a konečně napomoci k razantnějšímu
rozvoji elektromobilů v ČR.
Samozřejmě: není to žádný bezbřehý
entuziasmus. Management ČEZ si
uvědomuje nutnost efektivně nahradit
v příští dekádě své technicky a provozně
dožívající velké výrobní zdroje
a zároveň nerezignovat na slibné podnikatelské
možnosti, jež nabízí sektor
střední a malé energetiky a teplárenství
v regionech.
Zastavme se u n ěkoli ka
kapitol det ailn ěji
Vedení ČEZ svou vizí potvrdilo, že se
aktivně připravuje na exploataci nových
progresivních technologií, které jsou
v pokročilém stupni vývoje, ale zatím
ještě nedospěly do fáze komerčního
využití. Hodlá modernizovat některé
nynější technologie implementované
na velkých zdrojích a tento inovativní
proces těsně spojit s dalším zlepšováním
jejich ekologických parametrů.
Citovaná vize konečně láme neproduktivní
„bariéru ticha“ kolem strategického
jaderného programu. Vedle
zájmu o výzkum IV. generace jaderných
reaktorů a o jadernou fúzi přicházejí
na přetřes také uzavřené palivové
cykly v jaderné energetice. V koncepci
se jmenovitě nelicituje o další budoucnosti
strategických zásob tuzemského
hnědého uhlí. Přesto se neopomíjí nutnost
rozvíjet uhelné energetické zdroje
a technologie a aplikovat moderní
fosilní technologie, zvláště oddělování,
zachycování a ukládání CO2, vysokoteplotní
parní cykly, zvládnout nástup
zdrojů s nadkritickými parametry apod.
Management ČEZ společnosti nerezignuje
na výstavbu nových velkokapacitních
energetických zdrojů. Tento
pilíř energetické stability a prosperity
státu i sebe sama však hodlá napříště
podpořit výrobou energie blíže k místům
jejího bezprostředního využití. Je
to tvrdý imperativ doby: vedle snížení
nákladů na výrobu a distribuci energie
vstupuje do hry i faktor vyšší bezpečnosti
a spolehlivosti dodávek. Adekvátním
zdokonalením pak musí v této
souvislosti nutně projít páteřní síť propojených
zdrojů. Vedení firmy bude
akcelerovat úsilí na zvýšení účinnosti
produkčních zdrojů, na eliminaci nynější
ekologické zátěže a jako červená
niť se jeho úvahami vine akcent na
projekci kogenerace a trigenerace, a to
u zdrojů s malou kapacitou.
Ekonomický kalkul je v přínosné
symbióze s technickým: jestliže velké
kogenerační technologie dnes vykazují
účinnost využití energie ve vloženém
palivu v rozmezí 70-90 % (nezřídka
dvojnásobek oproti tzv. velkým zdrojům),
podobných parametrů bude třeba
dosáhnout i u tzv. malé kogenerace.
Technická báze se již formuje. Velkou
turbínu v těchto zařízeních úspěšně
nahradí spalovací motory a na trhu jsou
k dispozici i provozně zajímavé mikroturbíny.
Důraz na posílení efektivnosti
se nevyhne ani stávajícím špičkovým
zdrojům. Dokumentovat to lze na dosavadní
bilanci fungování JE Temelín.
Odhady na zvýšení výroby elektřiny
díky lepšímu využití paliva a podstatnému
zkrácení odstávek zařízení (při
plném respektování pravidel bezpečnosti)
atakují hranici až + 30 %.
Chytr é sítě
Padla již zmínka o sítích. Pokud se
ČEZ podaří rozšířit současné portfolio
výrobních zdrojů o nové lokální a ekologičtější
kapacity, pak musí souběžně
posílit stabilitu energetických soustav
a dopředu eliminovat nebezpečí jejich
momentálních výrobních výkyvů.
Zejména ve vazbě na exploataci eolických
a solárních zdrojů. Jejich kritici
budou patrně apelovat na změny ve stávající
legislativě: energii vygenerovanou
na malých zdrojích třeba vždy odebrat
a vykoupit. Dobrá. Jenže v každodenním
fungování přenosové a distribuční
soustavy tento princip nezřídka evokuje
složité provozní situace.
Skutečnost, že nynější centralizovanou
síť nutno v předstihu připravit na
budoucí typ energetiky, nikdo nezpochybňuje.
Otázka zní jinak: čím exaktně?
Jedním z nově frekventovaných
termínů jsou v této souvislosti tzv. chytré
sítě (smart grids). Respektují princip
decentralizace, umožňují implementovat
řadu nových lokálních zdrojů
a předejít nebezpečí náhlé destabilizace
soustavy. Zároveň ČEZ garantují počítačové
řízení toků proudu i křivek jeho
spotřeby. ČEZ nevstupuje na tenký
a neprozkoumaný led: může navázat na
osvědčený systém dálkového hromadného
ovládání spotřebičů. A zavděčí
se (logicky) i zákazníkům: s minimem
provozních chyb a nákladů zvýší komfort
využití elektrifikovaných podniků,
institucí i obydlí, přispěje ke snížení
plateb za optimálně řízený chod spotřebičů
v obdobích tzv. nočního proudu
a zlevněných tarifů atd. Jenže: budoucí
smart grids musí být nejenom spolehlivé
a flexibilní. Bude zapotřebí aplikovat
i nové řídicí metody a nástroje
a zavést plnou, oboustrannou komunikativnost.
Chytré sítě vnesou do našeho
života mj. Smart Metering. V systému
AMM se jedná o obousměrný operativní
systém spojení mezi centrálou
a měřicími body. Zákazníkovi umožní
rozšířit nabídku tarifů a také integrovat
měřiče spotřeby dalších médií, včetně
vody, plynu či tepla.
Samostatnou kapitolu si vyžadují
moderní a spolehlivé technologie
velkokapacitního skladování energie.
Vedle existujících řad (technicky
zastaralých a pro budoucí procesy
neupotřebitelných) baterií u nás zatím
disponujeme jediným velkokapacitním
skladovacím nástrojem, a to je
výstavba a využívání přečerpávacích
vodních elektráren. Konkrétně: Dlouhých
Strání v jesenickém masivu. ČEZ
si uvědomuje, že se nevyhne hledání
dalších variant, kupř. čerpání vzduchu
do podloží a jeho stlačování v geologickém
masívu.
Jedním ze „žhavých“ inovativních
bodů je nadále širší podpora řízené
produkce a exploatace obnovitelných
zdrojů. Vedle obligátní biomasy, jejíž
finální spalovací fáze je dnes více
méně technologicky zvládnuta, bude
třeba věnovat aktivnější péči selekci
vhodných plodin a jejich cílenému
pěstování a sklizni. Samozřejmě:
bez narušení tradiční potravinářské
výroby. Ve vizi zatím není zmínka
o II. generaci biopaliv. Škoda! Jejich
úspěšné zvládnutí by nejenom ČEZ,
ale celou ČR, rázem posunulo do špičky
evropského technického a technologického
oborového vývoje.
Naštěstí vize neustrnula pouze u biomasy,
u nízkopotenciálových vodních
elektráren, příp. u emoce vyvolávajících
eolických zdrojů. Vedení ČEZ
věnuje pozornost rovněž intenzivnímu
využívání geotermálních zdrojů
(v této souvislosti vzpomeňme kupř.
liberecký projekt) a stále populárnějších
fotovoltaických systémů. Třebaže
představitelé firmy neplýtvají detaily,
největší naděje vzbuzuje exploatace
nových nanotechnologií. V kuloárech
probleskla informace o slibných
kontaktech ČEZ s libereckou firmou
ELMARCO. Více ukáže čas.
A konečně jeden z mediálně nejzajímavějších
projektů: podpora elektrifikace
silniční dopravy. Koncept
elektromobility je technicky atraktivní:
elektrická vozidla za provozu
nevypouštějí žádné emise škodlivých
plynů (CO2, NOx apod.). Celkové emise
CO2 (se započtením emisí z výroby
elektřiny) se liší podle způsobu výroby:
při využití obnovitelných zdrojů,
event. z jaderných zdrojů, se pohybují
kolem 0,25 g na každý ujetý kilometr.
Současný energetický mix Skupiny
ČEZ generuje 95 g.km-1. Standardní
vozidlo s benzínovým motorem emituje
po projetí 1 km cca 160–175 g
CO2. Další významnou předností elektromobilů
je jejich minimální hlučnost
a podstatně menší nároky na údržbu.
Z hlediska uživatele jsou náklady na
pohonné látky elektromobilů (v přepočtu
na kilometr) již nyní levnější
než u standardního auta se spalovacím
motorem. Celkové náklady na provoz
elektromobilů jsou srovnatelné s běžnými
vozy a do budoucna lze očekávat
jejich výrazné snižování.
Elektromobil nepochybně uspěje
v široké obci motoristů. Na druhé straně:
tento projekt vygeneruje řadu zcela
nových a složitých úkolů. Nejenom
vůči ČEZ, kompetentním státním orgánům
a regionální exekutivě, ale i výrobcům
příštích elektromobilů, generačně
nových baterií a dalším subjektům.
Bez jejich promyšlené synergie, bez
obrovských vstupních investic se nelze
pohnout z dnešního stádia akademických
úvah a kusových demonstračních
modelů. Je to paradoxní, ale startovním
(doslova lakmusovým) papírkem jejich
kooperace se ani u nás nestane výlučně
prodejní cena, nebo konstrukční a jízdní
parametry nových elektromobilů, nýbrž
rozvoj nezbytné infrastruktury, rychlost
výstavby a zprovoznění dobíjecí sítě po
celém území státu.
Pro zainteresované subjekty to
nepředstavuje riziko. Majitel elektromobilu
není z pohledu výrobce
a distributora energie pouze individuální
odběratel a uživatel energie.
Flotila těchto ekologických vozidel
budoucnosti je nejenom obrovský
zdroj nových příjmů za energii, ale
zároveň i obrovský akumulátor, zvláště
v době odstávek elektromobilů. Jen
pro ilustraci: odborníky zvažovaná tzv.
střední varianta (tj. 1 milion elektromobilů
na silnicích ČR v roce 2025
a každý z nich s ročním dojezdem cca
200 000 km) by makroekonomickém
měřítku znamenala dodatečně vyrobit
a prodat nejméně 12,5 TWh elektřiny.
Budoucí elektrovozidla (včetně
modelů pro MHD) jsou rovněž jedním
z klíčů k vodíkové epoše. Citovaná
vize ČEZ ji (bohužel) detailněji
nespecifikuje. Buďme však objektivní
a vzpomeňme na náš nedávný článek
o projektu vodíkového autobusu
s elektrickým pohonem napájeným
z palivového článku, jenž přeměňuje
energii obsaženou ve vodíku přímo na
elektrickou. Tento významný badatelský
a konstruktérský počin ÚJV Řež,
jehož testovacím teritoriem se staly
Kralupy a okolí, by nebyl proveditelný
bez účinné podpory Skupiny ČEZ.
Co za to ?
ČEZ není charitativní organizace. Na
rozdíl od politické garnitury přichází
s uceleným komplexním návrhem rozvoje
budoucí energetiky v tomto státě.
Jeho vedení si uvědomuje, že jej bude
muset podpořit nejenom intelektuálně,
ale i kapitálově. Ale každou vynaloženou
hodinu práce, každou korunu
investic musí zpětně zhodnotit.
Kritici ČEZ namítnou, že
„FUTUR/E/MOTION – Energie zítřka“
je jen z nouze ctnost: pokud by
neprojevil zájem o inovace výrobní
báze ČEZu, dříve nebo později by tak
učinily další podnikatelské subjekty,
zahraniční především.
Některé rámcové dotace
a finanční požadavky iniciativy
„FUTUR/E/MOTION – Energie zítřka“
už nabývají na přesnějších obrysech.
Třeba do vzpomenuté podpory oborového
výzkumu a vývoje hodlá ČEZ
investovat do roku 2020 nejméně 5 mld.
Kč. Co se týká rozvoje cílené produkce
a exploatace obnovitelných zdrojů, tady
se jen v ČR počítá s investicemi minimálně
30 mld. Kč. Miliardy vložené do
spolupráce s českými zemědělci by přitom
měly garantovat přírůstek 500 000 t
tuhých biopaliv nad rámec stávající
kapacity produkční kapacity ČR. Ambiciózní
plány na odstartování a další rozvoj
elektroautomobilismu u nás příjdou
ČEZ v úvodní etapě (do roku 2020) na
cca 500 mil. Kč. A co se týká vzpomenutých
Smart Grids, vedení ČEZ hodlá
vyčlenit na implementaci nejpokročilejších
distribučních technologií až 1 mld.
Kč. Do roku 2015 chce vytvořit pilotní
projekt „Smart Region“ a v něm ověřit
široké spektrum reálných možností této
koncepce, a to jak z pohledu firmy, tak
regionální exekutivy a zejména klientů.
Podaří se včas předejít střetům s různými
„lokálpatrioty“ a jejich úzkoprsým
přesvědčením, že „Jen my, sami, rozumíme
doma všemu nejlépe“?
ČEZ A region y
Martin Roman a jeho kolegové musí
hledat spojence v regionech. ČEZ má
co nabídnout. Disponuje nezbytným
lidským, technickým i finančním zázemím.
Je s to připravit komplexní řešení
energetického hospodářství v různých
business modelech. Konkrétně: regionální
podnik, jenž disponuje vlastní
teplárnou, si musí elektřinu zatím
kupovat ze sítě. Do budoucna může
počítat s pomocí ČEZ při rekonstrukci
tepelného zdroje (včetně dožívajících
kotlů) a převodem na kogeneraci tepla,
elektřiny, příp. i chladu, přičemž vyrobený
a nezužitkovaný přebytek elektřiny
může zpětně dodávat do sítě. Aby
se některé lokální zdroje staly efektivní
a ekologické zároveň, k tomu nebude
stačit pouze zateplit energetické a teplárenské
provozy. Regionální exekutiva
musí dozrát k zásadnějším technickým
a technologickým změnám. Kupříkladu
k intenzivnější exploataci a rekuperaci
odpadního tepla z výrobních procesů.
Oprostit se od mylné domněnky, že
kogeneraci lze vyprojektovat a smontovat
pouze na velkých specializovaných
zařízeních, příp. na centrálních zdrojích
tepla. Implementovat tzv. malou kogeneraci
i v provozu lokálních sportovních
či administrativních center, hotelů,
nemocnic apod.
Iniciativa „FUTUR/E/MOTION
– Energie zítřka“ si zaslouží pozornost
a širší podporu nové vlády vzešlé z říjnových
voleb. Fakt, že spotřeba energie
v ČR momentálně poklesla, nepotrvá
na věky. Nový růst spotřeby, tenčící se
zásoby energeticky využitelných surovin
a expanze jejich prodejních cen
nebude možné zvládnout jen plamennými
výzvami k úsporám. Bude zapotřebí
mobilizovat stávající zdroje a seriozně
posoudit požadavky na vznik nových,
konstrukčně i provozně dokonalejších,
ekologicky méně zátěžových. Tady se
ČEZ neobejde bez moderní energetické
koncepce státu, jež aktuálně zreflektuje
nové ekonomické a technické situace.
Rozvoj lokální energetiky a teplárenství
je žádoucí. Neopíjejme se ale
rohlíkem! Dokáží regiony zvládnout
(byť s pomocí ČEZ) tak složitý úkol?
Zatím mají problémy se vzpomenutou
malou kogenerací, s masovým odpojováním
občanů i podnikové sféry od
CZT (pokud klienti považují vyfakturované
náklady za nepřiměřené)
a řadě obcí a měst chybí (byť jen elementární)
představa o nutnosti termického
využití komunálního odpadu.
Odpadu nebezpečně se vršícího na skládkách
v jejich bezprostřední blízkosti…
Je pozitivní, že vedení ČEZ si tato
fakta uvědomuje s předstihem a hledá
k jejich řešení nejenom adekvátní techniku
a nové technologie, ale i spojence.
Ve své vizi „FUTUR/E/MOTION
– Energie zítřka“ na příštích 20-25 let
nemůže suplovat úkoly státu. Její realizace
vyvolá tlak na rozvoj moderní
infrastruktury v regionech, na příliv
nových a odborně zdatných pracovníků.
Otázka pro to zní: jsou na tyto úkoly připraveny
i naše střední a vysoké školy?
ČEZ přijal vel ké sousto
Řadu konkrétních úloh je schopen
zvládnout vlastními silami a prostředky.
Jak jej ale prakticky podpoří česká distributorská
síť, dosud málo agilní vědecko-
výzkumná a krizí oslabená podniková
sféra? ČEZ se deleguje do role
technického a technologického průkopníka.
Budiž. Ale iniciativu „FUTUR/E/
MOTION – Energie zítřka“ nelze barvitě
medializovat a nepromítnout její cíle
i instrumentárium do řešení současných
i budoucích dopadů krize na tuto zemi.
ČEZ je ochoten riskovat nemalé sumy
ze svých stávajících tržeb a zisků za
prodanou energii. To je statečné. Projeví
však stejnou statečnost a oduševnělost
i tuzemská automobilová výroba? Pro
některé producenty představuje letitý
problém byť jen dílčí zlepšení emisních
parametrů montovaných motorů.
Jejich lobby ve světě politiky byla a je
aktivní. Naposledy v kause šrotovného.
Jen naivka uvěří, že stejně agilně budou
automobilky horovat za zastavení vlastních
již vybudovaných a provozovaných
výrobních kapacit na benzínové a naftové
spalovací motory. Že rozšafně, takříkajíc
„za pochodu“ a ze svých fondů
draze přezbrojí existující pásové linky
na dosud neznámé elektromobily…
ČEZ vloni spálil na svých zdrojích
284 000 t biomasy. Jeho management
nezakrývá, že by jí rád nakoupil
a zužitkoval dalších cca 500–700 000 t.
Jenže: kvalitní biomasa (a nejenom
ČEZ) chybí. Je to šance a zároveň silný
tržní impulz pro podnikatelské subjekty
v regionech? Nepochybně. Doslova
z kategorie par excellance. Avšak: spočítal
už někdo v tomto státě, na kolik
milionů (či miliard) korun a tisíce tun
emisí by nás, občany a daňové plátce,
přišlo její „nadšené“ pěstování křížemkráž
po celé republice a drahý, emisně
zátěžový transport na místa spotřeby
nezřídka i stovky kilometrů daleko?
I ta nejlepší technická myšlenka
a řešení jsou odsouzeny k nezdaru,
pokud se nemohou pevně opřít o stejně
progresivní legislativu a normy.
Managementu ČEZu nelze v tomto
směru závidět. Očekává jej řada dlouhých
a složitých jednání. Na druhé
straně: disponuje solidně zformovaným
energetickým mixem, jenž této
zemi závidí řada vyspělých států. Pro
ČEZ pracuje několik generací technicky
a inženýrsky zdatných lidí. Existující
sítě VN a VVN jsou dostatečně
robustní a umožňují aplikaci systému
Smart Grids, náročných testů i inteligentní
komunikace a měření v horizontu
kratším než ve zbylé EU.
Management ČEZ projevil správnou
transformační iniciativu ve správnou
dobu. Chce (a to systémově a strukturálně)
změnit energetickou a teplárenskou
bázi této země a tím i sám, sebe.
Nejenom na něm bude záležet, zda se
evoluční vizi „FUTUR/E/MOTION
– Energie zítřka“ podaří naplnit smysluplným
obsahem. Zda ji dokáže včas
a správně pochopit a společně s ČEZem
se ztotožnit i jeho klientela./bs/
