Polostátní energetická společnost ČEZ podepsala se společností Rolls-Royce SMR strategickou spolupráci na vývoji modulárních reaktorů. V britské firmě koupí zhruba 20% podíl, za nějž zaplatí jednotky miliard korun. Investice ČEZu do Rolls-Royce SMR je rámována jako strategická. O tom svědčí i fakt, že oznámení proběhlo za účasti nejen zástupců obou společností, ale také premiéra Petra Fialy. Spolupráce, která je připravována na několik desetiletí, počítá s tím, že ČEZ se bude přímo podílet na vývoji nové technologie modulárních reaktorů i na jejich výrobě v globálním měřítku. Nepůjde tak pouze o nákup nebo dodávku hotových zařízení. „Je to důležitý okamžik k zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Zároveň máme jedinečnou příležitost se podílet na nové technologii modulárních reaktorů. Nechceme technologie jen nakupovat, chceme se na jejich vývoji i výrobě také podílet,“ řekl k dohodě Fiala. Podle něj české firmy dostanou prostor nejen při vývoji zařízení, ale i v dodavatelských řetězcích.
Reaktor Rolls-Royce
Známá britská společnost má dlouhodobé zkušenostmi s výrobou reaktorů pro britské ponorky. V současnosti vede konsorcium firem, které mají zkušenosti s výstavbou jaderných zařízení a velkých infrastrukturních projektů. Rolls- -Royce vlastní 80 % nové společnosti. Záměrem je vyvinout nový typ jaderné elektrárny s malým reaktorem využívajícím lehkovodní technologie, podobné reaktorům v Dukovanech, s výkonem cca 470 MW. Projekt malých reaktorů by měl být technicky konzervativní, aby se snížila rizika pro investory. Cílem je, aby se stavba nového „malého reaktoru“ Rolls-Royce dala zvládnout do čtyř let — a to od určení a schválení místa až ke schválení k provozu. Zhruba rok a půl až dva roky by měly trvat přípravné práce, při nichž se kopou základy, připravuje se staveniště atd. Tato fáze představuje zhruba 15 % celkových nákladů na elektrárnu. V druhé fázi budou na místo dopraveny moduly vyrobené ve specializovaném závodě a smontovány v celek. Právě v této fázi se britské konsorcium chce pokusit přijít s hlavními inovacemi. Jde spíše o záležitosti provozní, které mají zajistit, že zakázka půjde podle plánu a bude hotova přesně na čas. Jednou takovou inovací má být, že stavba by měla probíhat pod střechou. Půdorys navrhované elektrárny je poměrně malý. Má tvar nepravidelné elipsy o maximální délce zhruba 180 m a šířce v nejširším bodě kolem 70 m. Tu celou plány Rolls-Royce SMR navrhují ukrýt pod lehkou, ale samozřejmě poměrně odolnou střechou. Má jít o vícenásobně použitelnou konstrukci, která se tedy má přemisťovat ze stavby na stavbu. Konstrukce například stavbu oddělí od okolí, aby méně znečišťovala a obtěžovala okolí. Během stavby by tak nemělo být nutné ohlížet se příliš na počasí, které třeba i v mírném klimatickém pásu v některých částech roku poměrně výrazně omezuje možný rozsah stavebních činností. Celá konstrukce má být i funkční: pod střechou budou pojezdové jeřáby, které mají zjednodušit práce na staveništi.
České plány a ceny
První tuzemský modulární reaktor by měl vzniknout v první polovině 30. let v jaderné elektrárně v Temelíně. Modulární reaktory od společnosti Rolls-Royce SMR mají být tlakovodní s aktivními i pasivními bezpečnostní prvky. Elektrický výkon se pohybuje kolem 470 MW, životnost se počítá na nejméně 60 let. Název „modulární“ označuje skutečnost, že takové reaktory by mělo být možné vyrábět sériově v továrnách a po jednotlivých blocích jich postupně víc soustředit na jednom místě. ČEZ plánuje do roku 2050 postavit modulární reaktory o souhrnném výkonu 3 GW. Modulární reaktory by podle dřívějšího vyjádření ČEZ měly sloužit především pro dodávky tepla a měly by vznikat například na území nynějších uhelných elektráren, například v Prunéřově nebo v Dětmarovicích. Cena modulárního reaktoru bude podle Daniela Beneše, generálního ředitele společnosti, obdobná jako u velkých bloků s tím, že bude poměrem odpovídat nižšímu výkonu modulárního reaktoru. ČEZ nyní připravuje stavbu dvou velkých reaktorů o výkonu každého přes 1 000 MW v Dukovanech, náklady na jeden by při současných cenách měly podle vlády vyjít na 200 miliard korun. Obě tyto hodnoty ovšem experti i zkušenosti výrazně zpochybňují. Modulární reaktory se stále nevyrábějí, ovšem cena za jednotku výkonu podle odborných odhadů bude ve všech představitelných scénářích vyšší než v případě velkých reaktorů. Jedinou výjimkou by mohl být rozjezd skutečně sériové výroby na velké série jednotek. Zcela nereálná je také uváděná cena za velké jaderné bloky v Česku. Při oznámení uvedených 200 miliard představuje cenu při stavbě „přes noc“, tedy bez započtení nákladů daných tím, že stavba bude trvat dlouhé roky. Nicméně tento postup je zcela běžný a je rovněž základem toho, že žádná jaderná elektrárna nebyla postavena za plánované náklady. /jj/
