Skupina ČEZ získá společnost
Energotrans, jež dodává teplo z Mělníka
do Prahy. Naopak prodá svůj
50% podíl v těžební společnosti
MIBRAG druhému partnerovi ve
firmě s předkupním právem, společnosti
Energetický a průmyslový
holding. Transakci schválily všechny
příslušné orgány Skupiny ČEZ.
Dokončení transakce prodeje 50%
podílu v MIBRAGu nastane po jejím
schválení ze strany příslušných soutěžních
orgánů. Její podmínkou je
rovněž dokončení transakce převodu
100procentního podílu ve společnosti
Energotrans na společnost ČEZ. Součástí
transakce bude prodej projektu
na výstavbu nové uhelné elektrárny
Profen v lokalitě dolu MIBRAG - taktéž
společnosti Energetický a průmyslový
holding. Další detaily transakcí
nebudou zveřejněny.
Podle mluvčího firmy Ladislava
Kříže, Skupina ČEZ je oproti konkurenci
více vystavena rizikovým
tržním vlivům. V současné době významně
převažuje zejména výroba
elektřiny. Výnosy z této činnosti však
striktně podléhají tržnímu vývoji ceny
elektřiny na velkoobchodních trzích.
ČEZ chce proto posilovat svou
pozici v regulovaných činnostech, tj.
v distribuci a teplárenství. Tyto oblasti
poskytují stabilní výnosy bez
ohledu na vývoj situace na trhu. Pro
ČEZ se strategicky důležitější stává
oblast teplárenství.
Navíc: po německém rozhodnutí
skoncovat s jadernou energetikou,
které proběhlo během dvou měsíců,
je německý trh nyní pro ČEZ více
rizikový. Německé úřady mimoto
deklarují, že odstavené jaderné
elektrárny chtějí nahradit především
obnovitelnými zdroji a plynem, což
ukazují i první kroky (dohoda RWE
– Gazprom).
Odpor veřejnosti před dvěma lety
donutil koncern RWE vzdát se plánů
na stavbu uhelné elektrárny u sárského
Ensdorfu. Stejně tak EnBW odvolalo
výstavbu poblíž Mannheimu.
Elektrárenské firmy v SRN za poslední
čtyři roky vzdaly výstavbu
více než 10 plánovaných uhelných
bloků. Posledním případem z tohoto
roku je situace kolem uhelné elektrárny
ve vestfálském Dattelnu. Ta se
stala symbolem boje mezi velkými
energetickými koncerny a místními
občanskými iniciativami. Koncern
E.ON plánoval investici ve výši 1,2
mld. eur a 900 milionů již prostavěl.
Stojí 180metrová chladicí věž, kotelna
a řada pomocných budov. Jenže
ekologové dosáhli žalobami dílčího
zákazu stavby.
Management ČEZ nezakrývá, že
investice do MIBRAGu firmě přinesla
i za krátkou dobu velmi zajímavé
zhodnocení vložených prostředků.
O Energotrans (100procentní dceřinou
firmu Pražské teplárenské, jež
provozuje hnědouhelnou elektrárnu
Mělník I. o instalovaném výkonu
352 MW) se zajímá již několik let,
a to v souvislosti s připravovanou
paroplynovou elektrárnou v Mělníce,
která v budoucnu zabezpečí i dodávku
tepla pro Prahu.
Podnikatelský záměr na novou
800 MW paroplynovou elektrárnu
v lokalitě Mělník schválilo vedení
ČEZ na konci dubna 2009. Hodlá
vybudovat elektrárnu, která bude s to
v blízké budoucnosti nahradit výkon
dožívajících uhelných zdrojů v této lokalitě.
Stávající bloky budou postupně
odstavovány v období po roce 2015.
Lokalita je velmi vhodná pro
výstavbu paroplynového zdroje.
Disponuje veškerou potřebnou
infrastrukturou, včetně možnosti
připojení na plynovou soustavu.
Plynové elektrárny mají významně
nižší emise oxidů síry, dusíku i prachu
oproti uhelným elektrárnám.
Nižší jsou i emise CO2. Tím dojde
k výraznému snížení emisí v celém
Středočeském kraji. V tuto chvíli
ČEZ provozuje v lokalitě tři uhelné
bloky: dva o výkonu 110 MW
a jeden o výkonu 500 MW. Společnost
Energotrans ve stejné lokalitě
provozuje uhelné bloky s celkovým
výkonem 352 MW. /lk/