ČEZ chce být energetickou jedničkou i mimo ČR

Před časem přišlo vedení Skupiny ČEZ s vizí stát se „jedničkou“ na energetických trzích také v zemích střední a jihovýchodní Evropy. V Technickém týdeníku č. 21 a 22/2009 jsme analyzovali její postupnou realizaci v Rumunsku. Tlumočená fakta vás zaujala. Hostem TT proto byl ředitel divize ČEZ International Ing. Tomáš Pleskač: n ČEZ si v poslední době vede aktivně nejenom na domácím energetickém trhu, ale také při realizaci konkrétních projektů v zahraničí. Co vedlo jeho management k těmto krokům? Jak hodnotíte dosavadní výsledky? Důvod, proč začít s mezinárodní expanzí, byl v podstatě velmi jednoduchý. Management společnosti má za úkol přinášet hodnotu svým akcionářům. Tudíž vybírat projekty, které zhodnotí prostředky investorů. Další expanze v České republice byla díky našemu postavení na trhu nemyslitelná. U nás se soustředíme hlavně na obnovu zdrojů. V zahraničí jsme se rozhodli investovat prostředky do vybraných výnosných projektů tak, abychom zvyšovali hodnotu společnosti. Od počátku zahraniční expanze v roce 2005 se každoročně zvyšuje význam zahraničního portfolia. Je to vidět jak ve finančních vyjádřeních, tak v dalších ukazatelích. Každoročně narůstá i počet společností, které v zahraničí řídíme. To je způsobeno přibývajícími úspěšnými akvizicemi, dále transformačními kroky na stávajícím portfoliu vyplývající z legislativních důvodů (un-bundling), anebo z aplikací best-practice (kupř. centralizace sdílených služeb a vyčlenění do nové společnosti). n ČEZ nemá jen spoustu obdivovatelů, ale i kritiků. Jsou jejich výtky na adresu vašich zahraničních projektů, zejména na tok poměrně rozsáhlých investic do zahraničních energetik, oprávněné? Nehrozí české klientele ČEZ, že se bude muset doma časem vypořádat s nedostatkem energie, resp. s tuzemskou absencí moderních, spolehlivých a ekologicky akceptovatelných zdrojů pro její výrobu a distribuci pod vlajkou ČEZ? To vůbec ne. Naopak: Česká republika a český energetický sektor jsou pro nás prioritou. O tom svědčí nejen postupná obnova uhelných elektráren, ale i příprava nových jaderných bloků. n Laik to nemusí zcela pochopit: na jedné straně ČEZ investuje nemálo úsilí a prostředků do nákupu a provozu uhelné těžební společnosti MIBRAG v SRN a na druhé buduje za miliony EUR největší evropskou eolickou farmu Fantanele-Cogealac v Rumunsku. Neupřednostňujete tak významný ekologický projekt na Balkáně, kupř. s ohledem na složité stavební řízení v ČR a na nezřídka odmítavé postoje regionální exekutivy a občanů k další výstavbě větrných farem v ČR? Především si je třeba uvědomit, že dosavadní úspěch byl výsledkem struktury zdrojů, které ČEZ má. Naši předchůdci nám předali vyvážené portfolio elektráren, odsířené objekty, silné jaderné zdroje a pružný doplněk ve vodních zdrojích. A vyvážené portfolio zdrojů bude podle našeho názoru cestou k úspěchu i do budoucna. Jsme však o několik let dále a portfolio musí odpovídat době. Především musíme posílit zdroje bez emisí CO2. Věřím, že předáme svým následovníkům obdobně vyváženou strukturu zdrojů. Současná atraktivita větrných elektráren (ale i ostatních obnovitelných zdrojů – především solárních elektráren) je dána zvýšenou podporou tohoto odvětví ze strany EK i jednotlivých členských států. Staly se atraktivním podnikáním, kde je investorům garantována návratnost investice a zisk. Ze srovnání času na přípravu projektů v ČR a právě v Rumunsku vyplývá, že investor v tuzemsku se musí připravit na zhruba dvojnásobně dlouhou dobu od přípravy projektu až po vlastní stavbu. Především s ohledem na krajinné podmínky v ČR je jasné, že park velikosti projektů Fontanele- Cogealac se v našich poměrech dá realizovat jen těžko. Cestou pro ČR by měly být menší parky (v počtu několika strojů), vhodně zasazené do krajiny a splňující všechny náročné požadavky na ochranu přírody (kupř. dodržení hladiny hluku, požadavků ornitologů, ochránců přírody atd.). V podmínkách České republiky proto předpokládáme výstavbu parků sestávajících z moderních strojů převážně o instalovaném výkonu 2 MW alokovaných v místech s dostatečným větrným potenciálem. n Zůstaňme ještě chvilku na Balkáně, konkrétně v Rumunsku. Letos v létě ČEZ vyhlásil výběrové řízení na dostavbu 3. a 4. bloku JE Temelín a od vítěze tendru mj. očekává nabídku na další 3 reaktory pro jeho lokace mimo území ČR. V téže době se intenzivně zabývá dostavbou 3. a 4. bloku své jaderné elektrárny Cernavoda rumunská vláda. Existuje tu nějaká technická a technologická spojitost? Ne. Cernavoda je založena na úplně jiné technologii. ČEZ je jedním z investorů do tohoto projektu s podílem přesahujícím 9 %. Tomu samozřejmě odpovídá i jeho váha na rozhodnutích týkající se projektu. Vítěz našeho tendru na jaderné bloky nemůže být využit v Cernavodě. Poptáván je zcela jiný typ. Také časově jde o projekty, které se míjí. n Fosilní energetika a teplárenství se v Evropě budou muset v příštích létech vyrovnat s poměrně tvrdou lisabonskou ekologickou direktivou „20-20-20“. Jednou z odpovědí ČEZ na tyto substituční a ekologické imperativy je výstavba a zprovozňování výkonného paroplynu. ČEZ s takovými projekty počítá kupř. v Polsku a v Turecku? Přizvete ke spolupráci další české podniky? ČEZ se zaměřuje na nízkoemisní zdroje ve všech zemích své zahraniční expanze (obnovitelné zdroje, jádro, paroplynové cykly). Je tomu tak zároveň i v České republice. Paroplynových projektů zde rozvíjíme několik. Nejdále jsme pokročili v severočeských Počeradech. Tam bychom měli zprovoznit paroplynový cyklus (841 MW) v roce 2013. ČEZ určitě v zahraničí otevírá cestu pro další české firmy. Pokud je v regionu přítomna silná firma, pak (logicky) i další firmy mají na trhu lepší pozici, informace. Ale to je vše. Vždy zvítězí ta firma, která nabídne nejlepší podmínky a cenu. Je přitom jedno, odkud pochází. Rád konstatuji, že máme několik dobrých příkladů českých firem, které se úspěšně prosadily ve výběrových řízeních organizovaných našimi zahraničními dceřinými společnostmi a dodávají těmto firmám zařízení vyrobené v České republice. n Na počátku letošních prázdnin vedení ČEZ vyhlásilo technicky pozoruhodnou, investičně i organizačně náročnou iniciativu FUTUR/ E/MOTION. Ta by měla do roku 2025 značně proměnit současnou podobu české energetiky a teplárenství. Zapojí se do její realizace také některé vaše zahraniční akvizice? FUTUR/E/MOTION je iniciativa, která je celoskupinová. První aplikace budou zkoušeny v domácí České republice. Postupem času bychom je pak uplatnili i v našich zahraničních společnostech. /bs/