Etalonem kvality v zajišťování kvality ve výrobě a v dodavatelských řetězcích je v ČR zejména segment automobilového průmyslu. Pomyslně výše je pak systém podporující bezpečnost v letectví či v jaderné energetice. Kvalita se však prosazuje také třeba v oblastech služeb, správě lesního hospodářství, ale i v maloobchodě, říká v rozhovoru Petr Koten, výkonný ředitel České společnosti pro jakost.
Druhý čtvrtek v listopadu je Světovým dnem kvality a kvalitě už tradičně bývá zasvěcený i celý listopad. Jaké akce s touto tematikou letos plánujete a na kolik vaše přípravy ovlivňuje aktuální koronavirová situace? Máte pravdu, druhý čtvrtek v měsíci listopadu je Světovým dnem kvality a po celém světě se slaví buď týden, nebo měsíc kvality… Proto v tomto období většina organizací zabývajících se kvalitou pořádá tematické konference, semináře, setkání… A my, jako národní zástupce Evropské organizace pro kvalitu (EOQ), jsme samozřejmě jednou z nich. Nejvýznamnější akcí, která nás letos čeká, plánujeme na 1.—2. prosince. Jmenuje se Dny kvality a v jejím rámci proběhne dvoudenní konference a slavnostní předávání cen České společnosti pro jakost. Konference vždy odráží aktuální dění nejenom v kontextu ČR, ale i Evropy. Plenární zasedání jsou vždy koncipována tak, aby přitáhla pozornost lidí napříč oblastmi — ať už z výroby obecně, z automobilového průmyslu, ze služeb, či z veřejného sektoru. Půjde tedy především o témata obecnějšího ražení, týkající se např. inovací a kvality v obchodě či v dodavatelských řetězcích. Zúčastní se však také např. Zdeněk Čančura, ředitel útvaru Řízení kvality jaderných elektráren. Letos se ČEZ stal znovu členem ČSJ a v oblasti kvality se hodně angažuje. Pan ředitel nevystoupí pouze na plenární schůzi, ale také v odborné sekci zaměřené na energetiku. Tradičně zazní také přednáška Milana Dufka, zástupce Škody Auto, na téma Zachování hodnot kvality v době transformace. Půjde především o vizionářský příspěvek.
Vystoupí také Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbanky, a popíše aktuální stav prostředí: výkon ekonomiky, poruchy v dodavatelských řetězcích, opatření vlády a jejich dopady… Paní Horská dokáže tyto jevy velmi dobře popsat a nastínit, co nás čeká. Dalším zajímavým přednášejícím bude Michal Krsek, který se podílel na přípravě IT architektury Národního očkovacího centra v O2 aréně a byl jedním z lidí, kteří vymýšleli, jak zajistit maximální funkčnost očkovacího procesu. Pro nás kvalitáře je to příklad štíhlé výroby ve službách, inspirativní i pro ostatní. Př ipravujeme také speci f ické odborné sekce. Už jsem zmiňoval sekci Kvalita v energetice a chybět nebude Kvalita v automobilovém průmyslu, kde budou diskutovány nové nástroje kvality či požadavky koncernu VW na výrobu a dodavatelský řetězec. Jedním z hlavních témat pak bude kybernetická bezpečnost v segmentu automotive. Je potřeba si uvědomit, že auto je sice stále strojírenský výrobek, ale míra počítačů, elektrotechniky a informačních technologií v něm roste. Automobilky musejí zajistit bezpečnost fungování softwaru a zabezpečit, aby nebylo možné auto napadnout hackerským útokem, převzít jeho řízení apod. Během příštího roku začnou platit legislativní opatření v oblasti bezpečnosti informací, kterými se musí automobilky zabývat.
Proč jste tentokrát zvolili prosincový termín? A jste připraveni i na možnost zpřísnění proticovidových opatření? Hrála v tom roli disponibilita vhodného prostoru, covid tlačil všechny akce před sebou. Zároveň jsou na listopad plánované i jiné kvalitářské akce. MPO připravilo jednodenní konferenci zaměřenou na kvalitu a udržitelnost, na podzim proběhla v Ostravě odložená konference, jsou naplánované také další společenské akce, proto jsme naši akci posunuli na začátek prosince, aby veškeré dění neproběhlo v listopadu. Už jsme k takovému načasování jednou sáhli a nebyl s tím problém. Trochu s napětím čekáme, zdali se nám podaří uskutečnit akci „face to face“. Kdyby však došlo k restrikcím, jsme schopni akci přenést do online prostředí. Lidé ale mají velkou chuť se potkávat, takže doufáme, že to nebude potřeba.
Výběr zaměření hlavních sekcí na energetiku a automobilový průmysl byl ovlivněn současnými problémy v těchto oblastech, nebo jde o náhodu? O náhodu nešlo. Zhruba polovinu členů ČSJ tvoří výrobci a dodavatelé v automobilovém průmyslu a chtějí si na konferenci vždy něco najít. V segmentu se navíc vždy něco děje. Zajímavá je problematika řízení dodavatelského řetězce z hlediska kvality, metody a nástroje, kterými si Škodovka hlídá kvalitu v dodávkách i subdodávkách, i nové požadavky, které na segment klade legislativa nebo koncern VW. A výrobci chtějí vědět, co je nového a jaké metody v kvalitě používat. Automobilový průmysl je už tradiční součástí našeho programu. Co se týče kvality v energetice, tam bych vyzdvihl spolupráci s útvarem Řízení kvality jaderných elektráren pracujícího pro Dukovany i pro Temelín. Pro vaši informaci, u jaderných elektráren v ČR jde o více než 200 lidí zajišťujících kontrolu kvality a dodavatelů tak, aby elektrárny byly bezpečné. Zrovna oni, pro užší okruh odborníků a manažerů v energetice, připravili na 11.—12. prosince zvláštní konferenci věnovanou kvalitě. Jsme rádi, že se s ředitelem útvaru Čančurou podařilo připravit sekci Kvalita v energetice i v rámci naší konference. Tentokrát jsme se zaměřili na nosnější téma, kterým je kvalifikace a hodnocení dodavatelů, protože u jaderné elektrárny jde ještě o přísnější kritéria než v automobilovém průmyslu.
V souvislosti s energetikou a aktuální situací kolem krachu dodavatelů energií mne napadá, zda existují nástroje na certifikaci těchto subjektů, podle které by se mohli spotřebitelé řídit. To je zajímavá otázka. Je to o důvěryhodnosti dodavatelů. Napadá mě, že relevantní je například aplikace a certifikace principů business kontinuity, kde firma aktivně pracuje s riziky a s tím, aby negativní dopady do chodu firmy byly co nejmenší a obnova jejích činností byla co nejrychlejší. Pokud bychom měli zmínit konkrétní příklad Bohemia Energy, tak tato firma měla určitou obchodní strategii, která vycházela mnoho let. Nicméně došlo k enormnímu nárůstu cen za energie, který zhatil její dlouhodobou strategií nákupu a prodeje energie. Nejsem si jistý, zda bychom v takovém kontextu našli certifikaci, která by jednoznačně identifikovala takovéto organizace.
V programu Dnů kvality mě zaujala ještě jedna přednáška, kterou jste nezmínil: Validace systémů pro kontrolu kvality založených na umělé inteligenci. Jde o přednášku Martina Hriška z firmy 24 Vision, což je start-up, který už má za sebou asi tři roky existence. Realizují kontrolu produktů pomocí kamer, například sedačky do automobilu. Není tam člověk — kontrolor, který by sledoval, zda je produkt dobře poskládaný, jestli sedí barvy, vzorky, prošívání apod., jsou tam kamery, které, zjednodušeně řečeno, vědí, jak má daný výrobek vypadat. Pokud odhalí odchylky, předají zjištění odpovědné osobě, a ta rozhodne, zda je výrobek ještě v pořádku, nebo ne. Systém se zároveň z rozhodnutí této osoby a z jiných zdrojů učí, a své hodnocení neustále zlepšuje. Firma 24 Vision působí v několika podnicích, takže určitě má co sdílet. Jednoduše řečeno, jsou schopní efektivně nahradit monotónní lidskou práci pokročilou technikou.
Mezi oceněními, která každoročně udělujete, bývá Mezinárodní cena inovací. Jaký sledujete trend v této oblasti a ovlivnila ho nějak i pandemie? Počet uchazečů o tuto cenu neustále roste a platí to i pro loňský rok, kdy se jich přihlásilo nejvíce v historii. Letos jsme zaznamenali stagnaci zájmu. Zdůvodňujeme si to tím, že se svět dostává relativně do normálu a firmy řeší jiné priority než soutěžení. Potřebují se rozjet, ošetřit si dodavatele atd. Nevnímáme to jako problém, v rámci kulatých stolů s organizátory této soutěže po Evropě zjišťujeme, že jsou na tom stejně. A samozřejmě pracujeme na dalším zatraktivnění této soutěže, Covid tedy zájem o toto ocenění trochu upozadil, ale uchazečů máme stále dost a do evropského i mezinárodního kola budeme nominovat zástupce za ČR.
Hlavním posláním dnů a měsíců kvality je rozšiřovat povědomí a prosazovat kvalitu. Symbolem této snahy je asi Ambasador kvality. Kdo je pro vás ideálním ambasadorem kvality? Je u nás z čeho vybírat? Je u nás dostatek dobrých příkladů? Určitě ano. Každý rok je o tuto soutěž zájem. Máme zastoupen nejen soukromý, ale i veřejný sektor. Laik by si možná řekl, že ve veřejném sektoru nejsou systémy kvality na pořadu dne, ale existují programy a projekty pro státní správu i samosprávu, které se kvalitou intenzivně zabývají. Všichni mají co nabídnout. Je z čeho vybírat. Organizace, která o ocenění usiluje, musí být nejen kvalitně řízená, mít dobré výsledky, dobré hodnocení ze strany zákazníků, minimum reklamací, efektivně je řídit, ale musí také kvalitu, jakožto téma či obor, aktivně propagovat navenek. Lidi z těchto organizací tedy potkáváme na konferencích nejenom jako účastníky. Sami i aktivně přednášejí, vystupují, spolupracují se školami, s místní komunitou a snaží se povědomí o kvalitě šířit. Ambasador musí být i vidět.
ČSJ je jedinou ryze českou organizací akreditovanou pro certifikaci spotřebitelského řetězce dřeva podle standardu FSC. Kromě něj existuje ještě systém PEFC. Můžeme vysvětlit rozdíly? Pro koho je který systém vhodný a jaké výhody přinášejí? Máte pravdu, jsou tady dva systémy. U zrodu systému PEFC v ČR jsme dokonce před 20 lety byli. Spolupracovali jsme s Ústavem pro hospodářskou údržbu lesa. Systém se zpočátku zaváděl na pěstební činnost v lese, pak i na spotřebitelský řetězec lesních produktů, kde se musí zajistit, že se dřevo z certifikovaného lesa prokazatelně dostane až do finálního produktu. Dnes můžete logo PEFC vidět např. na stavebním řezivu, na dopisních obálkách či na papírových kapesníčcích na nákupních taškách. Někteří odběratelé, jako třeba IKEA, ale přišli s požadavkem, že by raději využívali systém FSC, který byl dříve přísnější než PEFC. Systémy se už poměrně sbližují, přesto jsme se však dostali do situace, kdy nestačilo nabízet pouze certifikaci v rámci systému PEFC; některé trhy požadují systém FSC. Ten neakredituje Český institut pro akreditaci, ale mezinárodní organizace Assurance Services International. Je tedy náročnější především z hlediska jazykové přípravy. Nicméně trh požaduje obě certifikace, proto jsme se rozhodli klientům nabídnout i FSC. Doposud ji zde poskytovaly jen certifikační orgány se zahraniční majetkovou účastí a my, jako jediný ryze českých subjekt, jsme se do akreditace také pustili a asi po roce a půl se nám povedlo tuto akreditaci získat. A chceme ji dále rozvíjet a více nabízet. Pro vaši informaci, naše lesní hospodářství je poměrně dobře nastavené již z dob Marie Terezie. Plánuje se odpovědně na dlouhá období, pomineme- li nelegální těžbu, jsou zde rizika „plundrování“ lesů dobře ošetřená. Českého dřeva z nelegální těžby je minimálně, ale importy z různých zemí je třeba více hlídat, abychom zabránili devastaci přírody, třeba i deštných pralesů.
Pojďme ke značce Czech Made. Když jste ji v polovině roku 2018 přebírali pod svá křídla, bavili jsme se o plánech na zvyšování povědomí o ní a dalšího rozvoje. Jak se vám daří je naplnit? Vnímáme pozitivní trend zájmu o tuto značku. Převzali jsme ji od Sdružení pro oceňování kvality. Značka má tradici od roku 1993, takže je slušně zakořeněná v povědomí lidí. Když se prováděl výzkum o povědomí o značkách, byla bodovaná hodně vysoko a nese si punc důvěryhodnosti. Je to z toho důvodu, že je jednak založená na sebehodnocení samotné organizace, kde se samozřejmě řeší otázky kvality, dále děláme průzkum spokojenosti zákazníků a naši hodnotitelé provádějí i návštěvy na místě. Tento prvek jsme posílili. Zjišťujeme, jestli má organizace předpoklady pro kvalitní výrobu, ale není to jenom o kvalitě, dotýkáme se i ochrany životního prostředí, společenské odpovědnosti, etiky a podobně. Naši hodnotitelé na základě zjištění nevydávají jenom doporučení, zda značku Czech Made vydat, případně zachovat v držení organizace, ale poskytují i zpětnou vazbu. Potvrzují silné stránky a případné odhalují i oblasti pro zlepšení. Proces udělování značky jsme administ rat ivně zjednoduši l i. Na náročnosti kritérií jsme ale nepolevili. Držitelé značky Czech Made si to chválí, protože si tak značka drží svoji dobrou pověst.
Máte v plánu ještě systém nějak dále posílit nebo vylepšit? Myslím, že z procesního hlediska jsme vše nastavili tak, aby to bylo přesně podle našich představ. Ale chceme víc zapracovat na marketingu a posunout ho, protože ne všechny firmy, ačkoliv značku znají, ji dokážou spojit a představit se svou činností, se svými výrobky. Neuvědomují si, že by jim to také mohlo něco přinést. Hodláme tedy v oblasti budování povědomí postupovat více strukturovaně, aby dopad byl co nejširší — jak směrem k firmám, tak směrem ke spotřebitelům.
Značek používajících českou vlaječku existuje řada, avšak zdaleka ne vždy jsou zárukou kvality. Jak se vám daří se od těchto pseudokvalitářských značek odlišit? Ano, podobných značek je mnoho. Existuje však Národní program Česká kvalita, který má za cíl sdružovat ty důvěryhodné značky, a Czech Made tam patří. Lze tedy spotřebitelům doporučit, aby hledali zejména značky patřících do programu Česká kvalita, případně další značky spravované nezávislými subjekty — např. komorami. Snažíme se spotřebitele v orientaci mezi značkami vzdělávat, jak v rámci Czech Made, tak i v rámci programu Česká kvalita, kde zastáváme funkci sekretariátu tohoto programu. MPO tento program centrálně spravuje a garantuje, ale určité výkonné činnosti jsou na nás. Nevím, jak se na přístupu ke kvalitě odrazí současné zdražování, ale vnímáme, že čeští spotřebitelé stále více hledí na kvalitu více než na cenu. A v tom mají tyto značky význam, protože mohou zákazníkům usnadnit výběr. /Michael Málek/
