Žádný jiný výrobek spotřební
elektroniky se nemůže pochlubit
tím, že by jeho cena během tří let
klesla tak rapidně při doslova raketovém
zdokonalení vlastností, jako
současné plazmové a LCD televizory.
Ani to však nezabraňuje vývojářům
světových koncernů v hledání
nových principů ještě dokonalejší
reprodukce velkoplošného obrazu
využitím laserové projekce, nebo
aktivních supertenkých zobrazovacích
panelů.
Plazma nebo LCD?
Ještě loni proklamované rozdíly
mezi velkoplošnými plazmovými
a LCD-televizory přestávají u letošních
výrobků platit. Plazmám, chlubícím
se vyšším kontrastem, většími
rozměry obrazovek a větší ostrostí
obrazu při rychlých pohybech se
vyčítala vyšší spotřeba elektřiny
a možnost vypalování v místech kde
naše televize trvale udržují logo.
LCD se nabízely s menšími formáty
do úhlopříčky 106 cm, postrádaly
kontrast a omezovaly úhel pozorování.
To vše už u televizorů roku 2008
neplatí.
Dokonalejší hřebenové filtry, obvody
a procesory typu V-real, Perfect
Pixel HD-Engine, Clear LCD, Motión
Picture aj. ve stále tenčích skříních
s úhlopříčkami 50“ (127 cm), 58“
(147 cm), 65“ (165 cm) a 70“ (178
cm) poskytují kvalitní obraz bez šumu
i z analogové televize nebo ze standardních
DVD-disků. Desátá generace
plazmových panelů snížila spotřebu
elektřiny téměř na polovinu, stejně
jako nová generace LCD s revolučním
podsvícením LED-diodami místo
výbojek, poskytuje na první pohled
živější a jasnější barvy i sytou čerň.
Prakticky žádným z nich již nechybí
digitální tuner pro DVB-T, připravený
slotem CI (Common Interface) na
pravděpodobné zavedení úspornějšího
formátu kódování v MPEG-4. Některé
přístroje jsou osazeny plejádou
tunerů schopných přijímat i vysílání
ze satelitů, kabelu a internetu, a téměř
všechny jsou schopné zobrazit obraz
s vysokým rozlišením (HD-Ready),
nebo jej i přijímat (Full HD).
Philips se pokouší šetřit i zrak diváků
barevnou hrou Ambilight na stěně
za televizorem, nejnověji i na jejich
světlém rámu technologií Aurea.
Nejméně tři různé technologie od
asijských elektronických koncernů
se pokusí do konce roku přijít na trh
s bezdrátovými technologiemi přenosu
videa s vysokým rozlišením
z rekordérů na nástěnné televizory
dosud potřebnými hyzdícími kabely.
Na budoucnost v digitální domácnosti
jsou připraveny USB rozhraním umožňujícím
spojení s počítačem a čtečkami
karet, jaké požadují náruživí fotografové.
Navzdory jejich štíhlosti v sobě
mohou mít zabudován i pevný disk
(obvykle 160 -250 GB), umožňující
ve čtyřech režimech naprogramování
až 350 h záznamu a jejich reprodukci.
Díky funkci Time shift, dovolují jeden
program přímo sledovat a současně
jiný nahrávat. Ceny obou konkurentů
během dvou posledních let dramaticky
klesly o 25 až 50 % a poptávka po nich
zběsile roste.
Nečekaná inovace TV se
zadní projekcí
Levnější velkoplošný obraz než
LCD a plazmy jsou schopné nabídnout
jen televizory se zadní projekcí,
avšak neforemná skříň a nekontrastní
obraz přestaly lákat. S nástupem
vysokého rozlišení se zatím pionýrsky
prosadil JVC u televizorů HD-
58DS s HD-ILA technologií ve Full
HD rozlišení, a dokázal snížit tloušťku
„bedny“ s úhlopříčkou 147 cm na
pouhých 27 cm! Design vylepšil jen
1 cm širokým černým rámem. Technologie
LCOS a tzv. dynamická clona
vytvářejí obraz s překvapujícím
kontrastem a hlubokými odstíny černé,
příkon klesl k 200 W.
SE D obrazovky narazily na
finanční problémy
Již třetím rokem budí na světových
výstavách elektroniky (IFA a CES)
budí senzaci zatím vůbec nejtenčí (jen
1 cm tlusté) obrazovkové panely SED
(Surface Conduction Electron Emitter
Display), v kterých japonský Canon
ve spolupráci s Toshibou zúročil mnohaletý
vývoj technologií elektronického
inkoustového tisku. Skládají se
z páru skleněných desek - jedné s hustou
sítí elektrod emitujících mikroskopickými
štěrbinami svazky elektronů
na protilehlou desku s luminofory.
Každý jejich barevný bod má svůj
vlastní editor (zažíhač) elektronových
paprsků, proto jejich rozměr ani jemnost
rastru nejsou teoreticky omezeny.
Dokáží z jakéhokoliv úhlu pohledu
podat vysoce kontrastní a barevně
dokonalý obraz jako tradiční vakuové
obrazovky. Kontrastem 100 000 :
1 až desetkrát překonávají dosavadní
technologie. Rychle reagují a ve srovnání
se stejně velkými plazmovými a
LCD panely spotřebují o třetinu méně
elektřiny. Tím víc překvapila zpráva
o odložení jejich výroby v připravované
továrně v prefektuře Hyugo,
z důvodů soudního sporu Canonu
o patentová práva, i z důvodu nutnosti
najít ještě levnější výrobní technologie,
aby SED panely mohly konkurovat
nečekanému světovému pádu cen
plochých televizorů.
Premiéra ultratenkých
OLE D-televizorů
Na principu organických diod emitujících
světlo představila SONY
v říjnu 2007 první televizor s organickými
svítícími diodami OLED
(Organic Light Emmitting Diodes).
Přístroj s označením XEL-1 s úhlopříčkou
27“ a s nevšedním designem
připomínajícím počítačový monitor
má panel s tloušťkou pouhých 3 mm
(!) a v Japonsku se začal prodávat
za cenu odpovídají našim 34 000
Kč. Tím že tato technologie, (mimochodem
používaná již několik let
u malých displejů mobilů a kapesním
přehrávačů) využívá vlastního světla
obrazových bodů, nepotřebují panely
podsvícení jako LCD a proto nabízí
několik mimořádných zlepšení obrazu.
Dynamika obrazu je až 1000krát
rychlejší než u LCD, takže je konec
s rozmazaností při rychlých dějích
v důsledku „línějších“ tekutých
krystalů LCD.
Spotřeba energie je oproti
nim nejméně o 40 % nižší. XEL-1
je už stavěn pro formát HD s řádkováním
1080p a vykazuje neuvěřitelný
kontrast jeden milion ku jedné.
Podle hlasu prvních diváků překvapují
skvělým podáním barev, vysokým
jasem a věrnou reprodukcí i při
náročných scénách jakými jsou třeba
západ slunce, ohňostroje, nebo noční
záběry. Pozorovací úhly nejsou nijak
omezeny. Jedinou slabinou, na jejímž
odstranění údajně intenzivně již pracují
nejen SONY ale i Samsung, LG
a Philips, jsou relevantně vyšší výrobní
náklady a menší životnost displejů,
nepřesahujících zatím 1O 000 h.
Laserová televize na
obzoru
Splnit sen o promítaném televizním
obrazu, který by pokryl v domácnostech
zítřka celou jednu stěnu příbytku
se pokouší již patnáctým rokem plnit
německá společnost Schneider využitím
laserového paprsku modulovaného
televizním signálem k velkoplošné
přední nebo i zadní projekci. Princip
je zdánlivě jednoduchý: optická soustava
spojuje červené, modré a zelené
(RGB) modulované paprsky v jediný,
který pak kmitající zdrcadla vychylují
horizontálně a vertikálně v řádcích
tak, že na promítací ploše kreslily
obraz rychlostí asi 90 km/s. To se
prakticky podařilo realizovat až roku
1997, když plynové lasery s obrovskou
spotřebou energie se podařilo
nahradit lasery polovodičovými. Na
berlínské IFA ´97 jsme na vlastní oči
viděli nástěnný projektor s bubínkovou
zrcadlovou hlavou s hmotností
jen 12 kg, který zvládl uspokojivou
projekci obrazu na vzdálené plátno
s úhlopříčkou 10 m (!). Další osud
vývoje byl nejasný vzhledem k insolventnosti
Schneiderovy společnosti.
Mezitím však v oblasti videoprojektorů
definitivně zvítězilo digitální
zpracování světla (DLP), založené
na vtipné součástce DMD (Digital
Micromirror Device). Obrazové
body tu vytváří miniaturní zrcátka,
modulující světelný tok výkyvy mezi
polohami s nejvyšší a nejnižší odrazivostí.
Projektor může mít jeden nebo
tři čipy DMD. Při prvním způsobu
vytváří barevný obraz rychle rotující
filtrový kotouček s výsečemi pro
tři základní barvy, při druhém vzniká
obraz modulováním tří samostatných
paprsků a jejich
složením. Druhý
způsob poskytuje lepší
kontrast a zvládne vysoké světelné
toky, a toho využil Schneider ve
spojení Joint Venture s australskou
firmou Arasor a americkým Novaluxem
k vývoji laserového televizoru
se zadní projekcí, který předváděli
začátkem ledna na veletrhu CES
2008 v Las Vegas. Tam je ale rozměrem
předstihla s velkoplošným
Laser-TV projektorem japonská
Mitsubishi předvedením tří televizorů
s úhlopříčkou 127 cm s plným
HD rozlišením. Zveřejnilo se jen to,
že mají dvakrát lepší podání barev
než LCD televizory a při 25% spotřebě
energie zatím dosahují životnost
kolem 50 000 h. V kuloárech
pak že jejich výroba bude levnější
než u ostatních technologií a první
přístroje by měly přijít na trh koncem
roku 2009.
? ? ?
Je zřejmé, že vývoj televizorů
zdaleka neřekl své poslední slovo.
Zatímco technika televizorů směřuje
k co nejlepšímu obrazu i zvuku, snaží
se je důstojně zapojit do inteligentní
domácnosti zítřka a přizpůsobit stylu
digitálního života, vlastní televize
(vysílání) se ocitá na rozcestí divokého
přechodu od analogu k digitálu
a vysokému rozlišení, hledá proporce
mezi soukromým a veřejnoprávním
vysíláním i cestu do kapesních mobilů.
A nespokojenost s žánrem i kvalitou
nabízených programů u současných
3 miliard diváků všude na světě
roste! Jan Tůma
