Povrchy a povrchové materiály byly od nepaměti spojeny především s ochrannou a estetickou stránkou výrobků. Postupem času však sílil důraz i na takové aspekty, jakými je vliv na zdraví a životní prostředí. Nejdříve přímý, později také nepřímý. Díky moderním povrchovým materiálům je často možné používat i lehčí konstrukce a konstrukční materiály, které by jinak v daných aplikacích samy o sobě neuspěly. Snížení hmotnosti konečného produktu, tedy například automobilu, ale i přepravovaného zboží pak pozitivně ovlivňuje spotřebu energií v dopravě, což nepřímo právě vede k příznivému vlivu na životní prostředí. Díky moderním technologiím a materiálům mohou být navíc i samotné ochranné vrstvy v mnoha aplikacích tenčí, lehčí, a přesto účinnější. Především s nástupem nanotechnologií nyní dostávají povrchy, povrchové materiály i čisticí technologie nové, dříve prakticky nemyslitelné funkce. Vznikají tak třeba samočisticí povrchy či povrchy redukující obsah uhlíku a dalších škodlivých látek v ovzduší. V době pandemie covidu- 19 se do popředí zájmu dostaly také povrchy a materiály zamezující ulpívání virů a bakterií, nebo ještě lépe takové, které viry a bakterie dovedou rychle a účinně likvidovat. Kvalitní povrchové úpravy dále zamezují tvorbě usazenin a snižují tření, čímž prodlužují životnost jednotlivých součástek a zvyšují účinnost mnoha zařízení v oblastech, kde je třeba řešit pohyb nebo přenos tepla. A jsme opět u úspor a šetření prostředí. Moderní metody čištění či dokonce recyklace povrchů mají obdobné efekty. Člověk si běžně ani neuvědomí, jak hodně lze kvalitními a vhodně zvolenými povrchy, povrchovými materiály a technologiemi ovlivnit zdraví a životní prostředí. A to jsem se ještě nezmínil ani o jejich vlivu na lidské vnímání, estetiku či hmatové vjemy, a tedy i na psychiku a další aspekty. Kouzlo úspěchu celku zkrátka závisí i na zdánlivých detailech, jaké vytvářejí třeba právě povrchy. / Ing. Michael Málek, šéfredaktor/
