Nad technickou a technologickou
současností českého
železničního průmyslu
a nad jeho dalšími perspektivami
se pro redakci TT
zamyslil náměstek ministra
dopravy ČR Ing. Vojtěch
Kocourek, Ph.D.:
? Jak lze stručně charakterizovat současný
stav technické báze železniční dopravy u nás?
Česká republika je státem s jednou z nejhustších
železničních sítí v Evropě. Modernizace tratí této
sítě, které jsou nezastupitelné při zajištění dopravní
obslužnosti daného území, nebo byly zařazeny do
sítě Evropského železničního systému, je na začátku
21. století pro naši ekonomiku jednou z priorit.
Železniční doprava rozhodně nepatří mezi zastaralé
obory. Jak z evropského, tak z celosvětového
pohledu je nesporné, že železniční a kolejová městská
hromadná doprava v posledním období prožívá
renesanci. Železniční průmysl je z logiky věci
přímo závislý na rozvoji nebo útlumu železniční
dopravy. V posledním letech se v ČR určitě změnil
pohled na železnici jako perspektivní dopravní
systém a postupně na ní dochází k dílčím změnám.
Obdobně jako většina zahraničních železnic
i ČD realizují zásadní restrukturalizaci, oddělují
své hlavní a vedlejší činnosti a směřují k holdingové
společnosti. Vedle tradičního železničního
operátora se postupně i u nás objevují konkurenti
v nákladní a částečně i osobní dopravě. Postupnou
liberalizací železniční dopravy dochází k vytváření
konkurenčního prostředí, které napomůže jejímu
dalšímu rozvoji a zkvalitnění.
V rámci EU jsme svědky sjednocování legislativy,
technických norem, podmínek pro interoperabilitu,
a to s cílem postupně odbourat technické
bariéry na hranicích jednotlivých států a vytvořit
v EU jeden velký integrovaný dopravní prostor na
železnici. My nesmíme přitom zůstat stranou.
Současný stav technické základny je poznamenám
především doposud nedostatečnou úrovní
dopravní infrastruktury, včetně její vzájemné
provázanosti a propojitelnosti. I přesto, že se daří
postupně harmonizovat dopravní náklady na infrastrukturu
jednotlivých doprav, bez dalšího rozvoje
infrastruktury a vzájemného propojení nedojde
k dosažení očekávaných efektů. Na výstavbu
koridorů, na nezbytnou revitalizaci dalších železničních
tratí a dopravní infrastruktury musí navázat
postupné budování logistických dopravních center,
podpora kombinované dopravy a vytváření propojených
průmyslových zón a podniků na železniční
infrastrukturu. Zastaralost vozidlového parku způsobuje
vysoké provozní náklady a nízkou konkurenceschopnost
železniční dopravy.
I přesto, že v budoucnosti dojde k plné úhradě
závazku veřejné služby domácím železničním
operátorům zajišťujícím osobní dopravu, stále
nebudou vytvořeny dostatečné zdroje pro vytvoření
nutné konkurenceschopnosti vůči zahraničním
operátorům, zatraktivnění železniční dopravy
vůči silniční dopravě. V odvětví železnice proto
musí být vytvořeny daleko větší finanční zdroje
na masivní obnovu, která by překryla předchozí
propad. Je nutné navázat na již vytvořené finanční
zdroje z úvěru Eurofimy pro ČD a ministerského
Programu pořízení a obnovy kolejových vozidel
a hledat další potencionální finanční zdroje.
Velmi pozitivní je, že český železniční průmysl
nabývá v zahraničí na vážnosti a stává se tak
partnerem, se kterým je třeba při rozvoji evropské
železnice počítat. Produkt v osobní a nákladní
dopravě tvoří téměř 10 % HDP České republiky.
republice vždycky silná a já doufám, že to tak
zůstane i nadále.
? Jakými konkrétními inovačními proměnami
by měla kolejová doprava do budoucna projít
v ČR, a to jak v oblasti osobní, tak nákladní
dopravy?
Zásadním úkolem zůstává zajištění obnovy
kolejového vozidlového parku a nutnost vybudování
moderní železniční infrastruktury na evropské
úrovni. Musíme se zaměřit na:
- podporu rozvoje odvětví dopravy s důrazem na rozvoj
železničního průmyslu a dopravního strojírenství
- prosazování harmonizace nákladů železniční
a silniční dopravy
- propagování výhod a všestrannou podporu rozvoje
železniční a kombinované dopravy
- podporu obnovy parku kolejových vozidel
- podporu rozvoje interoperability a koordinaci
zavádění reforem českého železničního sektoru
podle požadavků EU
- získávání a čerpání finančních dotací z fondů
EU
- propagaci českého železničního průmyslu
v zahraničí a ve spolupráci s ostatními věcně příslušnými
ministerstvy vytvářet účinné mechanismy
proexportní podpory.
Na tratích hlavních koridorů, které jsou zařazeny
do evropské železniční sítě, musíme vybudovat
řídicí a zabezpečovací systémy, plně odpovídající
technickým specifikacím interoperability. Na regionálních
tratích jsou nutné řídicí a zabezpečovací
systémy, které umožní nejenom bezpečnou dopravu
(což je v současné době naprostá samozřejmost),
ale i ekonomický transport. Na příměstských tratích
musíme nabídnout cestující veřejnosti přesně
definovanou intervalovou dopravu. Proto je nutné
zajistit dostatečné vybavení tratí na základě úrovně
a charakteru tratě, což se stane součástí nabídky
krajům pro uzavírání smluv o závazcích veřejné
služby v osobní železniční dopravě. Tím dojde
k významnému snížení nákladovosti na osobní
dopravu na sledované trati a ke zvýšení výkonnosti
tratě. Je prokázáno, že vynaložené investiční prostředky
do modernizace infrastruktury tratí se vrátí
za mimořádně krátkou dobu.
? S jakými investicemi a z jakých zdrojů se
přitom bude operovat?
Zdroje lze získat jak z fondů EU, tak i financováním
z veřejných rozpočtů. Příkladem je ministerský
Program pořízení a obnovy kolejových vozidel,
ze kterého již druhým rokem probíhá financování
obnovy kolejových vozidel nejen u ČD. Díky
tomuto programu se částečně (prozatím však stále
ještě nedostatečně) srovnávají podmínky se silniční
dopravou.
V období let 2007 až 2013 je nezbytné plně
využít program EUROFIMA a Regionální operační
programy. Ty umožňují čerpat finance na nákup
a modernizace kolejových vozidel. Budou čerpány
formou Regionálních operačních programů krajskými
samosprávami.
Aby se dosáhlo minimálního současného standardu
evropské úrovně, bude (podle analýzy ministerstva
dopravy) na obnovu železničních kolejových
vozidel pro osobní dopravu v ČR do roku 2020
nutné vynaložit celkem 95 mld. Kč. To znamená
zajistit průměrné roční finanční zdroje ve výši cca
8 mld. Kč. Zůstává tedy na rozhodnutí státu, jakou
měrou podpoří rozvoj železnice prostřednictvím
připravovaného Operačního programu Doprava
(OP Doprava) pro finanční období 2007-2013
s využitím podpory z evropských fondů. Tato podpora
by mohla být využita nejen pro infrastrukturu
a naplňování interoperability železničního systému
v ČR, ale i pro obnovu našeho zastaralého vozidlového
parku pro osobní dopravu, zvláště regionální.
Specifickými cíli OP Doprava jsou:
• výstavba a modernizace sítě TEN-T a sítí navazujících
• výstavba a modernizace regionálních sítí drážní
dopravy
• výstavba a roz voj dálniční sítě a sítě silnic I. třídy
mimo TEN-T
• zlepšování kvality dopravy a ochrany životního
prostředí z hlediska problematiky dopravy
• výstavba a modernizace důležitých dopravních
spojení na území hl. m. Prahy.
OP Doprava obsahuje 7 prioritních os rozdělujících
operační program na logické celky, a ty jsou
dále konkretizovány prostřednictvím tzv. oblastí
podpory. Celková alokace Operačního programu
Doprava činí 5 774 081 203 eur. Pro železniční
dopravu lze využít zejména prioritní osu č. 1
– modernizace železniční sítě TEN-T a prioritní
osu 3 – modernizace ostatních železničních tratí
mimo síť TEN-T. Na prioritní osu 1 je z fondů EU
vyčleněno 2,190 mld. eur, tj. 37,93 % OPD. Projekty
bude možné zaměřit kupř. na modernizace tranzitních
koridorů a rozhodujících železničních uzlů
na síti TEN-T, zajišťování interoperability implementací
TSI a dálkového řízení provozu (včetně
úprav vozidel), na opatření k minimalizaci vlivů již
dokončených staveb na životní prostředí a veřejné
zdraví apod. Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno
0,393 mld. eur, tj. 6,82 % OPD. Možné zaměření
projektů je zejména na modernizace důležitých
železničních uzlů, rekonstrukce železničních tratí
(včetně zajištění interoperability), postupnou elektrizaci
dalších železničních tratí, opatření k minimalizaci
vlivů již dokončených staveb na životní
prostředí a veřejné zdraví apod. Formou podpory
je nevratná přímá pomoc pro jednotlivé projekty,
až do výše 85 % uznatelných nákladů projektu.
Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů
řízení silniční dopravy v hl. m. Praze je prioritní
osou č. 5 a je pro ni vyčleněno celkem 0,330 mld.
eur, tj. 5,72 % OPD.
? To jsou rozsáhlé úkoly i finanční kvóty
nezbytné pro jejich realizaci. Máme v ČR dost
lidí ve výzkumné, výrobní i řídicí sféře, abychom
takto náročnou koncepci zdárně zajistili?
Zastávám názor, že ano. Celkem 45 společností
sdružených v Asociaci podniků českého železničního
průmyslu (ACRI) v současnosti zaměstnává
přes 21 000 pracovníků. Dosahují celkový roční
obrat přes 45 mld. Kč. Z toho činí export přes 30
%. Nemalou měrou přispívají k zaměstnanosti a ke
tvorbě HDP v ČR. Kolejová doprava má u nás (jak
na straně výrobců, tak provozovatelů) jednu z největších
tradic v Evropě. I nadále jsou experti z ČR
uznáváni v rámci Evropy. Získáním statutu notifikované
osoby, oprávněné posuzovat vybrané subsystémy
interoperability evropského železničního systému,
pro VUZ, v březnu 2006, byla ukončena další
etapa v procesu implementace ČR do evropského
železničního systému.
? Pozastavme se ještě na okamžik u investic.
Dokážeme už nalézt a zrealizovat potřebné
zdroje také v „bruselské pokladně“?
Této možnosti je nutné na všech úrovních věnovat
velkou pozornost a při čerpání prostředků je třeba
postupovat koordinovaně, aby byly zdárně využity.
Pro období čerpání finančních dotací z EU (v letech
2007-13) je v Operačním programu Doprava pro
prioritní osy v železniční dopravě k dispozici více
než 2,6 mld. eur. To činí v přepočtu cca 70 mld. Kč.
Díky prostředkům z EU by pak mělo dojít také ke
splacení dluhu při modernizaci železničních uzlů
na železničních koridorech, které dosud modernizovány
nebyly. Z Regionálních operačních programů
by měla být financována rovněž obnova vozového
parku. Je nutné, aby potencionální příjemci
dotací, tj. zejména správci železniční infrastruktury
(provozovatelé dráhy), či státní investorská organizace
SŽDC, postupně zajistili zpracování kvalitních
projektů na modernizaci železniční infrastruktury,
jejichž realizace poté bude spolufinancována
z operačního programu Doprava.
? Na adresu českého železničního průmyslu
padla řada povzbudivých slov. Nicméně na
závěr: je už doopravdy schopen aktivně se zapojit
do mezinárodní dělby práce?
O úspěšném zapojení českého železničního průmyslu
do mezinárodní dělby práce svědčí kupř.
fakt, že podniky v tomto oboru exportují přes 30 %
své produkce. Samozřejmě, vyskytují se i některé
nedostatky, které lze odstranit. Třeba jen malá část
českých výrobců se angažuje při tvorbě norem.
Významní výrobci při tom prakticky chybí. Přitom
právě oni by měli mít zájem, aby jim nové předpisy
nestanovovaly obtížně splnitelné požadavky.
Jako exaktní příklad může posloužit směrnice
TSI Hluk, platná od poloviny loňského roku. Ta
vyvolala u výrobců kolejových vozidel mnoho
otázek a starostí, jak splnit předepsané náročné
požadavky. Díky uvedenému stavu do TSI i evropských
norem již pronikla některá ustanovení, která
výrobci nebo provozovatelé v ČR jsou schopni splnit
jen s obtížemi, příp. vůbec ne. Přitom ti z odborníků,
kteří se účastní tvorby nových předpisů potvrdí,
že i zástupce menší země při dobré argumentaci
dokáže prosadit svůj názor.
Český železniční průmysl nabývá v zahraničí na
vážnosti a stává se partnerem, s nímž je zapotřebí
při rozvoji evropské železnice počítat. Zásadním
úkolem zůstává zajistit obnovu domácího kolejového
vozidlového parku a nutnost vybudování
moderní železniční infrastruktury na evropské
úrovni. K tomu má ČR až do roku 2013 vyčleněny
prostředky z fondů EU v nezanedbatelné výši.
Bylo by velkou chybou je nevyužít. /kar/