Český trh s druhotnými surovinami v pohybu

Na českém trhu s druhotnými surovinami, které lze mj. využít i k výrobě energie a tepla, dochází k řadě změn. Technický týdeník pozval k besedě na toto aktuální téma Ing. Miroslava Horáka, ředitele sekretariátu SPDS-APOREKO Svazu průmyslu druhotných surovin: ? Jak lze na sklonku roku 2010 hodnotit aktuální situaci na českém trhu druhotných surovin z pohledu vašich členských organizací? Jak do těchto bilancí zasáhla postupně doznívající ekonomická recese? Na konci roku 2008 a téměř po celý rok 2009 byl trh druhotných surovin (dále jen DS) podroben prudkému a dlouhodobému propadu cen a odbytu, jaký nebyl dosud zaznamenán. V souvislosti s podstatným omezením národní i světové průmyslové výroby se ceny DS snížily až o 50 %. Na počátku roku 2009 se odbyt propadl u železného šrotu až o 80 %. K tomu třeba uvést, že český trh DS je ve značné míře závislý na úrovni zahraničního obchodu. Je totiž výrazně proexportní, a to právě u nejvýznamnějších komodit - u železného šrotu a sběrového papíru. Z ročního objemu železného šrotu ve výši 3500 – 4000 mil. t jde na export téměř 50 %. U sběrového papíru s ročním objemem 800 000 t se exportují dvě třetiny. Důvodem je současná úroveň zpracovatelských kapacit v ČR. Ta zůstává stabilní ve výrobě oceli. Snižuje se v papírenském průmyslu, kde od roku 2008 (v souvislosti s ukončením výroby ve 3 papírnách) došlo k omezení tuzemského odbytu sběrového papíru téměř o 150 000 t. Sběr a výkup těchto DS přitom v ČR roste ročně o cca 10 %. Letošní rok byl na svém počátku poznamenán očekávaným ukončením hospodářské krize. Zároveň i nepřízní počasí. Teprve od 2. čtvrtletí se postupně zvyšovala poptávka, především po železném šrotu, neželezných kovech a sběrovém papíru. V současnosti je odbyt plynulý. Ceny se dostaly minimálně na úroveň léta 2008. V některých případech (kupř. u neželezných kovů) tuto úroveň překonaly. Tento vývoj je sice pozitivní, ale náhlé změny na trhu nejsou pro recyklační firmy optimální. Prudké zvyšování cen postihuje jejich ekonomiku negativně. Další vývoj na trhu je nejistý. Teprve zimní období prokáže pevnost trhu . ? Vyplatí se obcím a tuzemským firmám odpady třídit a dále zhodnocovat sekundární suroviny? Není pro ně myšlenka trvale udržitelného rozvoje a moderně pojatého a realizovaného trhu druhotných surovin po citované krizi ve věcném a ekonomickém rozporu? Hospodaření s materiálově využitelnými odpady u právnických, ale i fyzických osob má v ČR dlouholetou tradici, minimálně od roku 1948. Také trh DS nezačal fungovat teprve před 20 lety, ale dávno před tím, i když za jiných podmínek. Výhodnost takového přístupu se samozřejmě řídí jeho výnosností, podstata však zůstává. Jestliže poptávka po DS poklesne a s tím i jejich ceny, poklesne také jejich nabídka, a to okamžitě. Po obnovení poptávky však trvá také několik měsíců, než se nabídka obnoví v odpovídající míře. ? Do problematiky odpadového hospodářství po letošním 1. červenci aktivně zasáhne euronovela zákona odpadech. Jak její záměry i postupnou implementaci v praxi hodnotí Vaši členové? Nedomnívám se, že euronovela zákona o odpadech nějak výrazně zasáhla do hospodaření s materiálově využitelnými odpady. Systém funguje stále stejně. Výrazné změny se dají očekávat teprve po implementaci rozhodnutí EU o kritériích, které vymezí vyjmutí DS z režimu odpadů. V současnosti se rozhoduje o tom, že neodpadem bude od příštího roku železný, měděný a hliníkový šrot a sběrový papír. Poté mají následovat další komodity. V nyní platném zákoně je další problém, a to definování vedlejšího produktu jako neodpadu. Uplatňuje se definice ze Směrnice EU 98/2008. Ta však není dostatečně vymezující a tím instruktivní pro podnikatelskou veřejnost. To podle mého názoru zůstává jako úkol pro MŽP ČR jako gestora zákona. Zásadní změnou v legislativě odpadového hospodářství by však měl být teprve nový zákon o odpadech a zákon o zpětném odběru výrobků, který se připravuje. Jeho věcný záměr by měl být vládě předložen ve II. polovině příštího roku. ? Řada obcí a měst se bude muset po listopadových volbách vážně zamyslet nad svým stávajícím odpadovým hospodářstvím a mj. přistoupit k energetickému a termickému využití vršících se skládek odpadu. Na jakou podporu mohou při tom spoléhat od našeho státu a od Svazu průmyslu odpadových surovin? Svaz průmyslu druhotných surovin nemá přímý vztah k energetickému využívání odpadů. Recyklační firmy, které sdružuje, jsou zaměřeny na materiálové využití odpadů a vedlejších produktů. Energetické využití kupř. sběrového papíru by mohlo přijít v úvahu pouze v dlouhodobém a zásadním nezájmu papírenského průmyslu o tuto surovinu. Energetické využívání směsných odpadů má jistě své opodstatnění. Dosud však u nás nebylo preferováno. Spíše lze říci, že bylo potlačováno. Nová politika státu v této oblasti bude nepochybně finančně náročná. Úkolem státu bude, aby usnadnil městům a obcím přístup k finančním prostředkům pro řešení této problematiky. /av/