Co prožívají kosmonauti ve stavu
beztíže, to mohl během parabolického
letu Zero-G ve speciálně upraveném
Boeingu vyzkoušet i český
student Stanislav Fořt. Let proběhl
8. října v rámci slavnostního vyvrcholení
celosvětového studentského
projektu Youth Inspiration Program
2011 v Las Vegas.
Doprovodný program pro mladé příznivce
kosmonautiky se konal v rámci
každoročních oslav Světového kosmického
týdne (World Space Week).
Součástí akcí byl téměř dvouhodinový
let Zero-G v upraveném dopravním
letadle Boeing 727-200, které letělo
po speciálně vypočítané parabolické
dráze a pasažérům na palubě navodilo
podobný stav beztíže, jaký zažívají
kosmonauti ve volném vesmíru.
Studenty do plánované posádky
mohl navrhnout každý z více než 70
států, které pořádají akce ke Světovému
kosmickému týdnu. Nakonec organizátoři
vybrali jediného kandidáta – 18letého
českého gymnazistu Stanislava Fořta
z Dražic na Táborsku, kterého navrhla
Česká kosmická kancelář. Stanislav tak
při parabolickém letu Zero-G symbolicky
zastupoval všechny mladé zájemce
o kosmonautiku z celého světa.
„Standa byl do finálové posádky
letu ZERO-G nominován na základě
konkurzu, který jsme vyhlásili letos
v dubnu. Uspěl především díky svému
mimořádnému vědeckému talentu
a jazykovým schopnostem,“ říká Milan
Halousek, který má v České kosmické
kanceláři na starost vzdělávání
a práci s mládeží, a dodává: „Myslím,
že o tomto mladíkovi ještě v budoucnu
uslyšíme. Letos se stal absolutním vítězem
celosvětového finále Mezinárodní
olympiády v astronomii a astrofyzice
v Polsku a získal i stříbrnou medaili
na Mezinárodní fyzikální olympiádě
v Thajsku.“
Česká kosmická kancelář intenzivně
a dlouhodobě podporuje účast českých
studentů na vzdělávacích projektech
zaměřených na kosmonautiku a další
moderní vědní obory s kosmonautikou
související. V letošním roce finančně
a administrativně podpořila nejen cestu
Stanislava Fořta, ale i dalších českých
studentů na letní kosmonautické školy,
odborné soutěže nebo konference
a kongresy do USA, Norska, Německa,
Jihoafrické republiky, Rakouska
a Francie.
Světový kosmický týden (World
Space Week) vyhlašuje Organizace
spojených národů od roku 1999 jako
připomenutí dvou významných mezníků
v dějinách kosmonautiky – vypuštění
první umělé družice světa (4.
10. 1957, Sputnik-1) a podpisu Mezinárodní
úmluvy o mírovém využívání
kosmu a kosmických těles (10. 10.
1967). Celosvětovým organizátorem
akcí je mezinárodní nezisková asociace
pro světový kosmický týden World
Space Week Association (WSWA)
sídlící v americkém Houstonu. Mezi
významné zástupce této organizace
patří například i astronauté Buzz Aldrin
(druhý člověk, který se procházel
po měsíčním povrchu), Anousheh Ansariová
(první vesmírná turistka) nebo
herec Tom Hanks.
Hlavním cílem Světového kosmického
týdne je představit kosmonautiku
jako zajímavý a dynamicky se rozvíjejícího
obor, plný překvapení a nových
možností, především pro mladou generaci.
Do popularizačních a vzdělávacích
aktivit Světového kosmického
týdne se zapojuje více než 70 zemí
z celého světa. V roce 2010 se v rámci
programu WSW2010 uskutečnilo 585
akcí v 294 městech 63 zemí. Přednášek,
besed, výstav a workshopů se zúčastnilo
přes 330 000 návštěvníků. Česká republika
se akcí Světového kosmického
týdne účastní od roku 2002, kdy se koordinace
všech národních aktivit ujala
Česká kosmická kancelář.
Princip parabolického letu Zero-
-G (Zero-G = nulová gravitace, stav
beztíže): Parabolický let slouží k simulaci
stavu beztíže a k nácviku činností
v něm. Tyto lety probíhají ve výšce
okolo 10 km nad zemí ve speciálně
upraveném dopravním letadle, pohybujícím
se po parabolické letové trajektorii.
Každá z parabol trvá přibližně
1 minutu, z toho tvoří přibližně 20–25
s beztížný stav.
Parabolický let začíná prudkým stoupáním
letadla pod úhlem 45°, při kterém
na palubě působí přetížení 1,8 G.
Po dosažení určené letové hladiny sníží
piloti tah motorů na minimum a na následujících
necelých 25 s nastává stav
beztíže (přesněji mikrogravitace).
Po dokončení parabolické křivky letu
jsou opět naplno spuštěny motory a letadlo
přechází při přetížení až 1,8 G
do dalšího úseku. Úseků se stavem
beztíže se uskuteční během jednoho
startu většinou 15, což představuje více
než 6 minut beztížného stavu. /f/