Firemní management kvituje
říjnová vládní rozhodnutí zrušit
dosavadní velkorysou podporu
FVE na volných plochách, neosvobozovat
je od daňových povinností
a citelně omezit jejich
výhody. Nicméně: ani on se nevyhne
tíživým dopadům již platných
pobídek. Nejvíce na energeticky
náročná odvětví a obory. Platí
to zvláště pro metalurgii, chemii
a rafinerský průmysl i strojírenství.
Samozřejmě, řada podniků
se pokusí navýšení cen za energii
a teplo ve svých bilancích absorbovat
a alespoň zčásti vyrovnat
racionalizací svých nákladů. Ne
všem se to podaří. První odhady
ztrát za jednotlivá odvětví už přesahují
řád miliard korun.
Mnozí výrobci a prodejci přesunou
novou zátěž na finálního spotřebitele,
a to ve formě zdražení své
produkce a služeb. Tuzemské podniky
to však v konkurenčním střetu
(zejména se zahraničními, podobnými
platbami nezatíženými) soupeři
na trhu znevýhodní. Jak při domácích,
tak při exportních operacích.
Sníží se nejenom jejich momentální
ziskovost. Zdražení energie vinou
velkorysé podpory OZE jim odčerpá
nemalé prostředky. Namísto aby
směřovaly do jejich vlastního investičního
rozvoje, budou putovat k ponejvíce
zahraničním majitelům nově
vznikajících FV zdrojů. A nikoliv
jednorázově, ale řadu let po sobě.
Kapitáni českého průmyslu se
zamýšlejí, jak tuto nepříznivou
situaci řešit. Vedle marného volání
po právně nerealizovatelném
okamžitém zastavení jakýchkoliv
bonusů a dotací stavitelům a provozovatelům
FVE, doporučují progresivně
danit celou tzv. zelenou
energii.
Na druhé straně, OZE vykazují
při vyváženém mixu jistou míru
samoregulace. Vybudovat 1 MW
instalovaného výkonu ve větrnících
dnes přijde na zhruba 40 mil.
CZK. Ve FV panelech na více než
dvojnásobek. Megawattová větrná
turbína dodá v českých podmínkách
za rok do sítě až 2,5 mil. kilowatthodin.
FVE max. 1 mil. kWh.
Dnešní výkupní cena solární elektřiny
umožňuje zaplatit investici
do 10 let.
Z propočtů ČEZ vyplývá, že
účinnost nejmodernějších panelů
v lokalitách s nejpříznivějšími
podmínkami slunečního záření se
pohybuje mezi 15-20 %. Současné
panely nepotřebují k výrobě proudu
nutně sluneční svit. Spokojí se
i s běžným denním světlem, byť
jejich produkce proudu podstatně
klesá. Podobně je tomu v zimě, kdy
zapadají sněhem. V takových případech
je výroba nižší až o 80 %.
Vzpomenutý ČEZ podporuje
v rámci FVE výzkum nových technologií,
které by měly v budoucnu
zvýšit účinnost solárních zařízení.
Příkladem může být společný
projekt s firmou ELMARCO,
resp. ekonomicky zajímavé solární
panely, které jako první na světě
využívají k výrobě proudu nanovlákna.
Testovaly se v areálu JE
Temelín společně s „klasickými“
a porovnával se výkon běžných
křemíkových a nových „nanovláknových“
panelů.
Podle americké Energetické informační
agentury světová výroba
v obnovitelných zdrojích letos
dosáhne 4000 TWh. Rozhodující
část (3400 TWh) dodají do sítě
vodní elektrárny. V roce 2030
stoupne produkce z OZE na 6700
TWh. Podíl vodní energie vzroste
téměř o polovinu a větrných turbín
na čtyřnásobek (cca na 1200
TWh). Výroba ze solárních panelů
bude stagnovat na 100 TWh. Pětinový
podíl OZE (včetně vodních)
na světovém energetickém mixu se
do roku 2030 nezmění. (kar)
