V rámci cen E.ON Energy Globe v kategorii Mládež uspěl projekt Český ostrovní dům, který spojuje technologické špičky a studenty architektury s cílem urychlovat nástup šetrnějších technologií do běžné české zástavby. Nyní projekt směřuje do světového finále cen Energy Globe a zároveň už na příští rok plánuje u Vyššího Brodu v jižních Čechách zbudování dvou jedinečných rodinných domů, které mají za cíl představit jednu z možností rodinného bydlení budoucnosti v praxi. Jejich výjimečnost bude spočívat v úplné nezávislosti na inženýrských sítích. Kromě jiného budou sloužit jako veřejně přístupná laboratoř nápadů a technických řešení soběstačnosti. Česká stopa ve světě Energy Globe Award je největší světové ekologické ocenění, jež se ve více než 170 zemích uděluje projektům, které se svou podstatou zaměřují na efektivnější využívání energií a inovativní metody hospodaření s přírodními zdroji. Český ostrovní dům byl odbornou porotou složenou ze zástupců Akademie věd České republiky vybrán do nejužšího výběru v nabité konkurenci téměř 300 českých projektů. Zbytek zařídily hlasy veřejnosti a tak zakladatelé projektu Pavel Podruh a Jakub Hořický ve Fóru Karlín v Praze převzali českou Energy Globe Award v kategorii Mládež. „Již dva roky říkáme, že lpět na uhlí jako zdroji energie je přežitkem a rozvíjení decentralizace výroby energie nutnou cestou vpřed. To bylo také to hlavní, co jsme při přebírání ceny sdělili divákům či například zástupcům Úřadu vlády ČR, Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství či Akademie věd ČR,“ popisuje průběh večera Pavel Podruh. Český ostrovní dům nyní čeká celosvětové finále, které se koná v lednu 2018 v íránském Teheránu. S vlastní fotovoltaickou elektrárnou a LiFePO 4 bateriemi Rodinný dům pro čtyřčlennou rodinu, ovšem zcela nezávislý na inženýrských sítích. Tak znělo zadání projektu Český ostrovní dům nejprve pro studenty ČVUT v Praze, VUT v Brně a VŠTE v Českých Budějovicích, a poté pro tým technických expertů. Jedním z hlavních úkolů tak byla potřeba vyřešení dodávky elektrické energie, jejíž spotřeba je u takzvaných ostrovních systémů klíčová. Hlavním zdrojem energie po zvažování několika variant nakonec bude vlastní fotovoltaická elektrárna od GWL Power o instalovaném výkonu 10 kWp, doplněná bateriovým úložištěm na bázi LiFePO4 (lithium-železo) s kapacitou 20 kWh. „Fotovoltaické panely budou zabudovány v celé ploše jižní části sedlové střechy, kde nahradí střešní krytinu. Jako záložní zdroj jsme zvolili poměrně zajímavou variantu automatického kotle na pelety se zabudovaným Stirlingovým motorem, který z tepla vyrábí elektřinu,“ říká Pavel Podruh, autor projektu Český ostrovní dům. Vodu vyč istí bakterie, čerstvý vzduch přivede reku perace Jako zdroj pitné vody bude sloužit vrtaná studna, zatímco dešťová voda ze střech obou objektů bude zadržována ve společné osmikubíkové podzemní nádrži. Odpadní vody budou čištěny aerobní bakteriální technologií. Do procesu čištění je zapojeno také okrasné jezírko, kudy voda projde ještě před tím, než se na pozemku vsákne do země. Tím se koloběh vody uzavře. Nutné samozřejmě bylo řešení vytápění a ohřevu teplé užitkové vody. To bude v zimních měsících zajišťovat zmiňovaný kotel na pelety o výkonu 8 kW. Za příznivých slunečných dnů k ohřevu vody poslouží solární elektrická energie. Čerstvý vzduch do budov budou samozřejmě přivádět otevřená okna v kombinaci s chytrým systémem větrání s rekuperací tepla. Projekt Český ostrovní dům a pohled do budoucnosti Po více než roce intenzivní práce týmu Českého ostrovního domu vedeného architektkou Janou Hořickou z Fakulty stavební ČVUT je projekt v podobě, který dovoluje jeho prezentaci, a především vyřizování žádostí potřebných k jeho realizaci. Než se všechny tyto náležitosti podaří obstarat, v hale GWL Power poblíž Prahy budou probíhat testy navržených řešení. Speciálně kvůli tomuto účelu byla postavena zkušební kopie technické místnosti, která se poté objeví ve skutečných stavbách. „Umožní nám to vyřešit co nejvíc problémů ještě před tím, než začneme skutečně stavět,“ dodává Podruh. Autor projektu Pavel Podruh počítá s tím, že pokud nenastanou komplikace z pohledu administrativy, oba domy by měly být dokončeny do konce příštího roku. Poté bude probíhat zhruba půlroční testování, na které naváže zpřístupnění domů veřejnosti. „České ostrovní domy pak budou sloužit jako veřejná ukázka, kterou si bude možné po provedení rezervace vyzkoušet na vlastní kůži. Naším cílem je ukázat, že baterie, chytré řízení či šetrné nakládání s vodou má dnes již místo téměř v jakékoliv budově a nemusí se zdaleka jednat o extrém kompletně odpojeného domu,“ říká Podruh. Velcí hráči spoluurčují nové trendy Vysoká finanční náročnost projektu Ostrovní dům, která se řádově pohybuje v milionech korun, by se neobešla bez podpory partnerů. Kromě financí je ale důležité i vnitřní souznění všech, kteří se na projektu podílejí. „Žijeme v době, kdy zásadní aspekty naší společnosti ovlivňuje nemnoho největších firem či jejich uskupení. Snahy o zlepšení stavu věcí proto musí nutně vést skrze evoluci těchto velkých hráčů. Právě oni totiž mají v rukou reálnou možnost věci zlepšit ve velkém měřítku. Proto jsem rád, že se na projektu jako jeden ze dvou hlavních partnerů aktivně podílí i Hypoteční banka, jednička na hypotečním trhu v České republice,“ uvádí Pavel Podruh, který oceňuje především ochotu Hypoteční banky nestát na místě a podporovat vývoj v oblasti udržitelného bydlení. Mezi další partnery patří špičky technologických odvětví, a to konkrétně hlavní partner GWL Power pro energetický systém a baterie, Teco a Elpramo v oblasti řízení domácnosti či Envi-Pur, lídr v moderním vodním hospodářství. Český ostrovní dům vznikl v roce 2016 jako přirozený důsledek této doby plné neuvěřitelných inovací, pokroku a myšlenkové otevřenosti. Studiem soběstačnosti se tým projektu usilovně snaží uvažovat nad možnostmi dalšího evolučního kroku stavby domova, udržitelněji zachovávajícího současný standard životní úrovně. Tento proces zahrnuje ostrovní, hybridní a v budoucnu i aktivní budovy. www.ceskyostrovnidum.cz
