Český letecký průmysl na počátku roku 2010

Evektor Evektor po svém vzniku v roce 1992 vsadil na profesionály, kteří mohou ve své práci využívat nové poznatky vědy a techniky a prosazovat pracovní metody, vytvářející tvůrčí klíma. Jeho pracovníci se osvědčili při vývoji letounu Ae 270 Ibis a lehkého bitevníku L-159 ALCA. Zkušenosti z prací na leteckých konstrukcích uplatnili ve spolupráci s automobilovým průmyslem v oblasti napěťových a deformačních analýz a simulačního modelování konstrukcí osobních vozů. Evektor se úspěšně angažoval v řadě zahraničních spoluprací. Ve firmě byla vypracována kompletní prototypová konstrukce malého dopravního letadla Wolfsberg Raven. Byly vyvinuty a instalovány montážní linky na výrobu trupových přídavných nádrží letadla Boeing 747. Účast na sofistikovaných programech je umožněna vysokou odborností pracovníků Evektoru kvalifikovaně řízeného Ing. Jaroslavem Růžičkou. Podnik přežil kolaps Moravanu, Letu a Aera. Nyní má přibližně 450 zaměstnanců. V současné době vyrábí tento podnik ročně téměř 150 lehkých sportovních letadel SportStar a TeamEurostar. Ve spolupráci s Leteckým ústavem VUT Brno byl dokončen vývoj a dokončuje se certifikace čtyřmístného sportovního letadla VUT 100 Cobra podstatně modernějšího ve srovnání s letadly vyrobenými v Moravanu. V Evektoru byl dokončen vývoj malého dvoumotorového turbovrtulového dopravního letadla EV-55 pro 9 až 14 cestujících včetně jeho další verze pro přepravu nákladů. S jeho vzletem se počítá v prosinci tohoto roku. Letové parametry, vnitřní vybavení a letová bezpečnost tohoto letadla jsou na současné světové úrovni. Marketingový průzkum je pro VUT 100 Cobra a EV-55 příznivý. Pro zavedení do sériové výroby je třeba získat finanční prostředky. Evektor je dostatečně vybaven patřičně vzdělanými pracovníky i příslušnou technikou pro náročné výrobní programy a ve spolupráci s VZLÚ a VUT i pro náročné vývojové programy. Krize se však podniku Evektor citelně dotýká. Prodej malých letadel poklesl zejména do Spojených států, kam směřovala téměř polovina exportu. Nyní je tam dodáváno jen několik letadel ročně. V porovnání s rokem 2007 klesl prodej malých letadel na polovinu a odešlo více než 100 pracovníků. S několika potencionálními investory se jedná o participaci na výrobě letadel VUT-100 Cobra a EV-55. Výsledek jednání nelze zatím předvídat. Aircraft Industries a.s. (dříve Let Kunovice) Tento letecký podnik vznikl v roce 1936 a vyrobil v minulosti téměř 1100 malých turbovrtulových letadel L 410 s českým motorem M 601 pro 19 cestujících. V roce 1974 se uskutečnil první vzlet tohoto letadla. Na počátku devadesátých let v důsledku hroutícího se trhu civilních letadel v Sovětském svazu (kam směřovaly nejrozsáhlejší dodávky letadel L 410) i v dalších státech, kam byla letadla L 410 dodávána, byla v Letu postupně zastavena jejich sériová výroba. Z původní výroby zůstává dosud v provozu v různých státech světa přibližně 350 těchto letadel. Pro Let Kunovice nastalo dlouhé období bez reálné vize další sériové výroby letadel. V Letu bylo dokončováno letadlo L 610 s přetlakovou kabinou pro 40 cestujících se dvěma motory firmy General Electric a se západní avionikou. Tehdejším vlivným osobnostem chyběl zájem o jeho dokončení a zavedení do výroby. Totálně zklamal americký strategický partner Ayres Corp., jehož působení přivedlo Let k úpadku a k zavedení nucené správy. V minulých letech byl generální ředitel Letu Ing. Roman Plánička nahrazen Ing. Ilonou Plškovou. Od roku 2005 nový vlastník přejmenovaného podniku Let Kunovice na Aircraft Industries společnost PAMCO investovala značné částky do výroby postupně modernizovaného letadla L 410. Trvající potřeba letadla L 410 vychází z několika skutečností: pro rostoucí letadlovou regionální dopravu vyhovují základní charakteristické parametry: 19 pasažérů, dolet 1380 km, cestovní rychlost 380 km/hod., údržba těchto letadel přijala západní trend, letadlo bylo certifikováno americkým úřadem FAA a označeno L410/L420. Má též typový certifikát EASA. Soustavně jsou zdokonalovány všechny jeho součásti. K dispozici je moderní avionika, zvyšuje se spolehlivost motorů, životnost a spolehlivost mechanické konstrukce letadla, zlepšuje se komfort pro pasažéry. Letadla L 410 jsou dodávána do desítek států v celém světě. Např.: Rusko, Bangladéž, Jihokorejská republika, Tunis, Alžír, Keňa, Kongo, Jihoafrická republika, Brazílie a další. Zahraniční vlastník podniku Aircraft Corporation (51%) ruská společnost Ural Mining vychází zřejmě z dobrých zkušeností s provozem letounu L 410, kterých bylo od roku 1970 prodáno nejvíce do SSSR. V posledních letech bylo v Aircraft Corporation vyráběno několik letadel L 410 ročně. V roce 2004 čtyři, letos osm. Dodávány jsou do různých států celého světa. Současný celosvětový marketingový průzkum je příznivý. V nejbližších letech je uvažováno o roční výrobě dvanácti až patnácti těchto letadel, která nadále poroste. Pro rok 2010 se už objednávky nepřijímají. Ze zvyšujícího se objemu výroby letadel L 410 profitují subdodavatelé dílů pro tuto leteckou techniku. Zisk podniku je v roce 2009 očekáván 100 mil. Kč. Významný podíl na úspěších má tým vedený Ing. Pavlem Vachem, předsedou představenstva a generálním ředitelem firmy PAMCO - českého majitele části Aircraft Corporation. Nyní pracuje v Aircraft Corporation 530 zaměstnanců, podnik nepropouští a uvažuje o příchodu 60 odborníků pro další modernizaci letadla L 410. Letecký ústav Fa kulty strojního inženýrství VUT v Brně Vzdělává odborníky pro české letectví, avšak část z nich nastupuje ve francouzských a dalších zahraničních ústavech. Je složen ze čtyř samostatných odborů: Stavba letadel, Provoz letadel, Letecká škola VUT, Centrum kosmického a leteckého výzkumu. Letecký ústav poskytuje vysokoškolské vzdělání v oboru Letadlová technika a v bakalářském studiu specializaci Profesionální pilot. Dále zajišťuje doktorandské studium ve specializaci Stavba a provoz letadel. Počty studujících letecké obory se v porovnání s předchozími lety nezměnily. Vliv ekonomické krize se zde dosud neprojevil. Vedení Leteckého ústavu vedle základních pedagogických povinností se spolu s doktorandy a studenty podílí na vývoji letadel především v oborech aerodynamika a pevnost. Nejprve to byl projekt letadla VUT 100 Cobra. Tuto činnost řídí ředitel ústavu prof. Ing. Antonín Píštěk, CSc. v těsné spolupráci s realizátorem projektu podnikem Evektor. V současné době je ukončován projekt bezpilotního letadla Marabu zahrnující nejmodernější kompozitové výrobní technologie a speciální avioniku. Není známo, že by na některé jiné vysoké škole byl dokončen vývoj letadla udělením typového certifikátu. Prof. Ing. Antonín Píštěk, CSc., je též vedoucím pracovníkem rozsáhlého projektu „Centrum leteckého a kosmického výzkumu“, který i přes značnou destrukci českého leteckého průmyslu vytváří centrum excelence pro letecký a kosmický výzkum tak, aby byl rovnocenným partnerem obdobných projektů v EU. Jeho státní podpora je do roku 2011 potvrzena. Udržuje špičkové vědecké a výzkumné týmy v užitečné činnosti pro český letecký průmysl a udržuje pokračující výuku na dvou vysokých školách pro oblast leteckého výzkumu. Podpora ústavu granty přichází z Ministerstva školství, z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR a z evropských projektů. Vysoká úroveň všech činností Leteckého ústavu je především zásluhou ředitele prof. Ing. Antonína Píštěka, CSc. 30 let jeho tvůrčí činnosti v leteckém výzkumu a vývoji se zúročilo. Ústav le tadlové techniky na Fa kultě strojní ČVUT Ústav letadlové techniky vedený doc. Ing. Lubošem Janko, CSc., připravuje ve své hlavní vzdělávací činnosti studenty a vychovává nové absolventy a letecké odborníky pro potřeby leteckého průmyslu, výzkumu, vývoje a letecké dopravy. Ústav zajišťuje výuku oboru „Letadlová technika“ v magisterském studijním programu na Fakultě strojní a také výuku celé řady základních oborových předmětů letadlové techniky v dalších leteckých oborech a zaměřeních na ostatních fakultách ČVUT. Dále zajišťuje další postgraduální výchovu absolventů a leteckých specialistů ve studijních oborech doktorandského studia „Dopravní stroje a zařízení“ a „Provoz a řízení letecké dopravy“. Pro potřeby praxe zabezpečuje ústav rozsáhlou a kvalitní vědeckou, výzkumnou a vývojovou činnost zaměřenou především do následujících oblastí a odborných zaměření: l projektování, konstrukce a technologie výroby letadel a pohonných jednotek letadel, l bezpečnost a spolehlivost leteckých konstrukcí, l aerodynamika a mechanika letu, l letecké vrtule, l pevnost, životnost a analýza zatížení leteckých konstrukcí, l aeroelasticita letadel a modální analýza konstrukcí, l kompozitní materiály a jejich aplikace v leteckých konstrukcích, l zkoušení materiálů a leteckých konstrukcí, defektoskopie, l padákové systémy. Ústav těsně spolupracuje s řadou leteckých výrobních podniků a provozovatelů letecké techniky i dalších průmyslových podniků a podílí se na řešení vědeckých, výzkumných, vývojových a inovačních národních a mezinárodních programů nebo projektů. Jako příklad lze uvést několik konkrétních projektů, které byly v nedávné minulosti, nebo jsou v současné době řešeny s podporou MPO ČR pro potřeby českého leteckého průmyslu: “Aerodynamický výzkum malých obchodních a dopravních letounů“ (ve spolupráci s VZLÚ v letech 2004 až 2007), „Vývoj čtyřmístného letounu nové generace“ (ve spolupráci s TL ULTRALIGHT, s. r.o. v letech 2006-2008), v současnosti řešený projekt „Vývoj variantní stavebnice celokovového letounu“ ve spolupráci s podnikem JIHLAVAN Airplanes, aj. Ústav se také významně podílí na realizaci národních výzkumných programů Centra leteckého a kosmického výzkumu. ČVUT v Praze a Ústav letadlové techniky jsou také zapojeny do mezinárodní spolupráce leteckých univerzit, především však řádným členstvím v Pegasus Group (Partnership of an European Group of Aeronautic and Space Universities) a dále členstvím v New Cesaer Canada/EU project a EAI (European Aerospace Institute). V současné době se Ústav letadlové techniky spolu s ostatními odbornými pracovišti ČVUT zapojuje do nových aktivit v oblasti kosmických technologií v rámci vznikajícího Výzkumného centra leteckých a kosmických technologií Jana Keplera na ČVUT v Praze. Ústav překonává současný přechodně snížený příliv nových studentů, který se projevil i na dalších fakultách ČVUT. Ul trale hká le tadla a le hká sportovní le tadla Letecké amatérské asociace (LAA) Největší rozmach naší letecké produkce v posledních letech je v nejmenších jednomístných a dvoumístných letadlech patřících do ultralehké kategorie (UL – hmotnost 450 kg za letu) a do americké kategorie Light Sport Aircraft (LSA – hmotnost 600 kg za letu). V roce 2008 bylo vyrobeno přibližně 500 ultralehkých a lehkých sportovních letadel a téměř 450 jich bylo exportováno. Tato letadla české konstrukce jsou soustavně modernizována využitím kompozitů, je zvyšována jejich životnost a dolet. V kvalitě výroby patří letadla naší LAA do světové špičky. Patřila do světové špičky i v objemu výroby. Na podivuhodném rozdílu mezi léta upadajícím průmyslem našich letadel v rámci General Aviation a prosperujícím průmyslem ultralehkých a lehkých sportovních letadel se podílely desítky odborníků nucených opustit naše větší letecké podniky pro upadající výzkum a vývoj a kvalifikovaná činnost vedení LAA. V současné době působí celosvětová ekonomická krize na snižování exportu našich letadel UL a LSA. Připravila o existenci několik výrobních firem. Největší pokles našeho exportu je zaznamenáván do Spojených států, kde vedle krize se objevil významný konkurent dodávek našich letadel kategorie LSA z Číny. Export našich ultralehkých a lehkých sportovních letadel klesl téměř na polovinu. Snížit vliv krize může dokonalejší marketing, dokonalejší technické parametry nabízených letadel a jejich příznivější cena v porovnání s konkurencí. O to s velkým nasazením usiluje LAA. Kromě krize omezuje export malých letadel byrokratický přístup příslušných orgánů Evropské unie k vývoji a výrobě těchto letadel v našich podnicích. Nepříjemná situace je předmětem naléhavého jednání vedení LAA. Jde např. o povolení letového provozu letadel kategorie LSA v Evropě. Rozmachu výroby našich ultralightů by pomohla úprava starší evropské legislativy v této oblasti. Ke zlepšení tohoto stavu by prospěla intervence z úrovně vládních orgánů. Je v zájmu České republiky, aby vláda se svými orgány a politické strany co nejdříve vytvořily příznivější prostředí pro rozvoj našeho leteckého průmyslu. Na jeho činnlst je navázána práce mnoha subdodavatelů, kteří musejí vykazovat nevyšší kvalitu a spolehlivost výroby a tím otevírat možnosti i pro další obory. V okolních zemích (např. v Německu, ve Francii, v Itálii, ve Švédsku) je letecký průmysl aktivně podporován z nejvyšších míst. Je uznáváno, že je významným zdrojem pro zvyšování úrovně zejména strojírenského průmyslu, zvyšuje úroveň vzdělávání v oborech charakterizujících všeobecný technický pokrok a úroveň mezinárodního postavení uvedených zemí. Situaci by jistě napomohlo zajistit výrobu letadel VUT100 Cobra, EV- 55 a dále rozšiřovat výrobu L 410, tedy letouny, o něž je na trhu zájem i v době hospodářské krize. Ing. Jiří Černohorský, DrSc.