Český letecký průmysl na počátku roku 2010

Působením ekonomické krize dochází k výraznému snížení výroby pro domácí i zahraniční trh v sofistikovaných i technicky jednoduchých oborech českého průmyslu. Vzdělaní státníci, ekonomové i technici si uvědomují, že budoucnost bude patřit zemím, které zvládnou s předstihem nejnáročnější moderní průmyslové technologie. Mezi ně patří letecké technologie - hnací motor intenzivního pokroku ve strojírenství. Přinášejí nové podněty a poznatky v oblastech konstrukčních materiálů, konstrukčních řešení výrobků v dalších strojírenských oborech, v přístrojové a komunikační technice, v dopravních a zásobovacích infrastrukturách, generují potřebu pokroku ve finančnictví a obchodování i aktuální legislativy ve světovém měřítku. Nedokážeme si představit, jak by se změnilo české průmyslové prostředí bez leteckého průmyslu s pozitivním vlivem na řadu dalších průmyslových oborů. Jaký dopad by to mělo např. na Výzkumný a zkušební letecký ústav se zkušenými odborníky vybavený moderní experimentální technikou využívanou i řadou zahraničních institucí, na dvě vysoké školy vychovávající letecké odborníky a na podniky se slavnou minulostí největších výrobců vojenské letecké techniky. Tragédii českého leteckého průmyslu, který se od konce osmdesátých let nalézal v krizi především vlivem politických změn ve světě, ovlivnily i některé osobnosti českého politického spektra, jež vydaly skandální prohlášení a vyjadřovaly trvalou skepsi, což je v obchodním světě věc nevídaná. Chaos uspíšilo i působení tzv. strategických partnerů – firem Boeing a Aires Corp., jejichž záměrem rozhodně nebylo náš letecký průmysl stabilizovat, jak bylo na vládní úrovni deklarováno. Přes všechny krize máme dosud v leteckém průmyslu dostatek odborníků a kvalitní experimentální základnu. Letecké podniky mohou zvýšit úroveň spolupráce, svého řízení a nabídnout na světový trh letadla vysoké kvality, která mají reálnou šanci konkurovat. Chybí však potřebný investiční kapitál a dostatečná koncentrace k dosažení tohoto cíle. Je třeba jednat, protože současná situace nevylučuje, že s postupem času se poměry ve významné části našeho leteckého průmyslu mohou zhoršit. Ekonomická krize bude s největší pravděpodobností pokračovat i v letech 2010 a 2011. Je smutnou skutečností, potvrzující předchozí věty, že už nemůžeme uvažovat o případném budoucím začlenění do leteckého průmyslu finálního podniku Moravan Otrokovice, který od zahájení letecké výroby v roce 1934 vyrobil více než 5000 cvičných, sportovních a akrobatických letadel. Ta se osvědčila ve více než 40 zemích na všech kontinentech. Jeho budoucnost je krajně nejistá. Jaké jsou předpoklady k tvrzení, že letecký průmysl se může v ČR rozvíjet? Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ ) Etabloval se v roce 1922 s cílem koncentrovat letecký výzkum, vývoj a zkušebnictví do jednoho centra. V průběhu času se část výzkumu a vývoje našich letadel uskutečňovala přímo u výrobců nových letadel, avšak současně bylo vytvořeno potřebné zázemí v teoretickém a experimentálním leteckém výzkumu ve VZLÚ, které bylo využíváno našimi leteckými podniky. VZLÚ svoji úlohu plní i po poklesu pracovníků z 1200 na přibližně 350 (ještě před působením současné ekonomické krize) a spolupracuje zejména v experimentálním výzkumu a vývoji letadel řešených v našich leteckých podnicích (např. EV-55) . Provedl všechna významná experimentální vyšetření letadla Corvus. Vytváří potřebné zázemí v experimentálním a teoretickém výzkumu pro české podniky v dalších strojírenských oborech a současně se úspěšně angažuje ve spolupráci s prestižními leteckými organizacemi v Evropské unii užitečné pro Českou republiku. VZLÚ se využitím moderní experimentální techniky i teoreticky zabývá aerodynamikou nízkých a vysokých rychlostí, pevností konstrukcí, leteckými vrtulemi a ventilátory, leteckými motory, hydraulikou, klimatotechnologií a měřicí technikou. Novým oborem je účast VZLÚ na kosmických projektech. Vlivem ekonomické krize byl VZLÚ postižen poklesem zájmu o rozvojové aktivity především ze strany malých a středních leteckých podniků. Tento pokles nutí věnovat se rozšíření aktivit mimo Českou republiku a do oblastí mimo letecký průmysl (např. pozemní dopravní technice, stavebním strojům, průmyslovým ventilátorům apod.) VZLÚ se snaží rozšířit své aktivity v oblasti modelování a testování aerodynamiky a aeroelasticity budov a mostů. Cíleně investuje do nových unikátních zkušebních zařízení potřebných pro udržení stávajících a získání nových zákazníků. Jsou prováděny rozsáhlé rekonstrukce prostoru pro výzkum a vývoj kompozitních technologií, které jsou účinným nástrojem modernizace různých strojírenských výrobků. Projekt CESAR (Cost-Effective Small Aircraft) řešený v šestém rámcovém programu EU a koordinovaný VZLÚ je soustředěn na malá dopravní letadla pro 5 až 15 pasažérů. Projektu se účastní 40 podniků ze 14 zemí, z toho 11 podniků z České republiky. Jeho celkový rozpočet 53,8 mil. eur podpořila Evropská unie částkou 18 mil. eur. Projekt CESAR končí v březnu 2010. Společnosti Asociace leteckých výrobců připravují další projekty spolupráce v sedmém rámcovém programu EU. Výsledky činnosti v konsorciu CESAR jsou pozitivně využívány v zúčastněných podnicích, které vytvořily užitečnou komunikační platformu. Pracovníci VZLÚ se aktivně zúčastňují řešení významných úloh projektu „Centrum leteckého a kosmického výzkumu“ řízeného prof. Ing. Antonínem Píštěkem, CSc. VZLÚ má v období nyní působící krize zajištěnou existenci především rozšířením spolupráce s obory českého průmyslu, jehož potřebám přizpůsobil možnosti svého teoretického i experimentálního výzkumu. Dokladem prozíravé ekonomické a odborné činnosti vedení VZLÚ v čele s Ing. Josefem Kašparem je v posledních měsících příchod dalších šesti inženýrů a nikoliv propouštění odborníků. Aero Vodochody Aero bylo založeno v roce 1919. Za 90 let existence v Aeru vyrobili více než 11 000 letadel. Od roku 1961 začíná slavná éra našich proudových cvičných letadel. Prvním bylo L-29 Delfín, následovalo L-39 Albatros a pak další zdokonalované verze těchto letadel. Za téměř 20 let bylo vyrobeno více než 6000 cvičných vojenských letadel vynikající kvality. Tento program byl v Aeru ukončen výrobou podzvukové stíhačky L-159 vybavené moderními zbraňovými komplexy pro českou armádu. Očekávaná pomoc strategického partnera Boeing s prodejem tohoto letadla do zahraničí se neuskutečnila. Američané nepřinesli ani jednu zakázku. Jejich odchod v říjnu 2004 byl přijat s velkým ulehčením, i když za svou strategickou činnost zanechali dluh 9 miliard korun. Perspektiva výroby malého dopravního letadla Ae 270 Ibis vyvíjeného s tchajwanskou firmou Aerospace Industrial Development Corp (AIDC) zhasla. V Aeru nebyly dodrženy schválené technické parametry tohoto letadla dohodnuté oběma partnery. „Bohužel nikdo nehlídal základní parametry, především hmotnost“ komentoval tisku vzniklou situaci významný letecký pracovník. Tato hrubá nedbalost tehdejších vedoucích pracovníků Aera připravila o práci 450 odborných pracovníků a způsobila našemu leteckému průmyslu miliardové ztráty. Vstupem nového vlastníka, společnosti Penta Investments na počátku roku 2007 se Aero začalo budovat jako holdingová společnost. Již tehdy získala Penta do portfolia klíčového dodavatele kompozitů, britskou společnost Rotorech a na počátku roku 2009 vytvořila novou společnost Letiště Vodochody, zaměřenou na jeho rozvoj. Prezidentem Aera se po Ing. Igoru Hulákovi stává Ing. Ladislav Šimek. Aero nyní tvoří portfolio firem: l Aero Vodochody - vojenská výroba a vývoj kompozitů (Odolena Voda) l Rotortech Aero Composites - vývoj a výroba kompozitových dílů (Cambridge, Británie) l Technometra Radotín - vývoj a výroba podvozků a dalších leteckých celků ( Praha) l Letiště Vodochody – neveřejné mezinárodní letiště (Odolena Voda) Strategickým cílem Aera bude dále rozvíjet svůj stávající potenciál inovacemi a investicemi do pokročilých technologií i prostřednictvím mezinárodních akvizic. V současnosti klade Aero důraz na rozvoj výrobní oblasti. Předmětem činnosti Aera je výroba větších letadel, v nichž má Aero postavení významného dodavatele vyspělých leteckých celků. Příkladem je výroba vrtulníků S-76 pro americkou firmu Sikorski, které jsou dodávány bez dynamických částí, nebo výroba centroplánu transportního vojenského letounu C 27J Spartan. Ještě v roce 2008 dosáhlo Aero po dlouhé řadě ztrátových let rekordní zisk 236 mil. korun. Ovšem už o rok později zápasí Aero s krizí. To vede k nižším ziskům. Je však pracováno na nových projektech, které povedou k růstu zisků v letech 2011 a 2012. V letošním roce bylo Aero nuceno propustit zhruba 150 zaměstnanců, tedy asi 10% osazenstva. Jejich pozvolný návrat lze očekávat do dvou až tří let. Bylo rozhodnuto o postupném ukončení provozu v Technometře Radotín a přesunu výroby do areálu ve Vodochodech. To by mělo nastat v průběhu roku 2010. Aero investuje tak, aby vytvářelo svou dlouhodobou konkurenceschopnost a těsně spolupracuje s některými menšími leteckými podniky (LOM, Speel, Jihlavan a další). Aero spolupracuje i s významnými zahraničními partnery. Program těchto kooperací patří mezi priority rozvoje výroby v Aeru. Aero tak zabezpečuje v programu kooperací účast na celém životním cyklu civilních i vojenských projektů – od vývoje přes zavádění výroby a technologií po certifikaci produktu. Dalšími činnostmi jsou vývoj a výroba leteckých celků s vysokým stupněm finalizace produktu, integrace a zkoušky systému, kontrola jakosti, řízení dodavatelského řetězce a komplexní podpora zákazníka od fáze zavádění výroby, plnění požadavků zákazníka během výrobní fáze až po pozáruční podporu. Aero je zaměřeno na spolupráci s předními leteckými výrobci v rámci mezinárodních kooperačních projektů: Sikorski Aircraft Corporation (vrtulník S-76C), Alenia Aeronautica (střední část křídla C- 27J Spartan), Sonaca (vývoj části křídla pro nový letoun Bombardier CSeries), Latecoere (podsestavy Embraer 170/190), Saab (závěsníky JAS-39 Gripen), Spirit Aerosystems (díly a podsestavy B767), EADS (podsestavy A320/340). Aero se rozhodlo ztrojnásobit existující kapacitu vývojového pracoviště kompozitů v rámci Rotortechu. Cílem je nabídnout zákazníkům širší paletu programů, ve větším rozsahu a s kratšími dodacími lhůtami. To je reakce Aera na silně narůstající poptávku v této oblasti. Při výčtu aktivit Aera nelze opomenout rozšíření infrastruktury stávajícího letiště Vodochody tak, aby odpovídala současným požadavkům pro civilní mezinárodní leteckou dopravu. Ing. Jiří Černohorský, DrSc.