Český „automobilism“ před 80 lety

O vyspělosti našeho průmyslu v období let první Československé republiky (1918- 1938) svědčí nesporně také rozmach výroby dopravních prostředků – zejména výrobci automobilů rostli jako houby po dešti a vedle světoznámých značek L+K (Škoda), Praga (Č.M.K.D.) a Tatra se objevily i menší firmy, vyrábějící automobily mimo svůj hlavní program, jako brněnská Zbrojovka (Zetka), Aero, Walter, Wichterle & Kovařík (WIKOV), Start, Šibrava. Jestliže ještě v roce 1925 jsme byli mezi posledními státy co do objemu výroby automobilů, na přelomu 20. a 30. let jsme byli již 5. v Evropě, hned za Anglií, Francií, Německem a Itálií, a překročili tak vyspělé či velké státy, jako byla Belgie, Nizozemsko, Španělsko, Polsko a Rusko (s počtem 15 000 vozů v roce 1928). S rozvojem automobilového průmyslu vzrůstal také v nejširší veřejnosti zájem o „automobilism“. Jaké však vlastně byly předpisy pro používání motorových dopravních prostředků před 80 lety? Podívejme se do tehdejší odborně populární literatury (s ponecháním dobového slovníku a stylizace): „Jízda automobilem jest upravena zvláštními předpisy. Kdo chce říditi vůz, musí se podrobiti zkoušce u zemské správy politické. Podmínkou jest lékařská prohlídka a praktická odborná zkouška před vládním komisařem. Pak obdrží uchazeč licenci (oprávnění). Při nehodě se mu licence zabaví na tak dlouho, dokud neprokáže svou nevinu. Konstrukce (sestavení) každého motorového vozidla musí být schválena (vůz obdrží „certifikát“) a vůz musí býti opatřen úřední značkou (rozpoznávacím číslem). Číslo je umístěno vpředu i vzadu a sestává z okrskové značky (A-Praha, O-ostatní Čechy, P-Morava, R-Slezsko, P (červené)-Slovensko, PR-Podkarpatská Rus). Vedle je číslo běžné, jehož tisíce jsou psány římsky, sta, desítky a jedničky arabsky. Značka A-III 197 praví: vůz z Prahy, číslo 3197. – Barva značky černá na bílé půdě. Vojenské vozy mají bílý nápis na černé půdě. Vozy značky A-1, A-2, A-3 jsou vozy presidenta republiky. Vozy značky A-III jsou pražské vládní vozy. A-VI jsou pražské taxametry, A-X jsou vozy Autodopravní společnosti. Vůz jedoucí za hranice musí obdržet ještě mezinárodní značku na eliptickém štítku. Vozy československé mají ČS. Kromě toho řidič musí mít „Mezinárodní jízdní výkaz“, jejž vydává Autoklub republiky československé. Takový klub má každý stát. Vozy, jejichž řidič má tento výkaz, mají výhodu zkráceného celního a policejního řízení při přechodu hranic do všech států smlouvou vázaných. Každý majitel ručí za škody způsobené svým vozem i v tom případě, když jej neřídí a v něm nesedí. Mnohé pojišťovny pojišťují majitele proti škodám, vzniklým z povinného ručení, kromě toho lze ovšem vůz pojistit i proti rozbití, krádeži a proti požáru. Toto pojištění je menší, je-li na voze hasicí přístroj (bomba). Pneumatiky dlužno chrániti před horkem a olejem.“ /tes/