Během srpna se do pozornosti některých médií v Česku i zahraničí po několika letech znovu vrátila na pohled překvapivá, ale čím dál lépe přijímaná představa, že naše sluneční soustava ztratila jednu obří planetu. Pro nás je potěšitelné, že se v souvislosti s ní zmiňuje také jméno českého astronoma Davida Nesvorného, který dnes působí v americkém Boulderu. Stál u zrodu modelu takového vývoje sluneční soustavy a je také autorem nově vydané studie v časopise Astronomical Journal, která v létě osvěžila zájem o toto téma. Text se věnuje některým dílčím aspektům oné představy (přesněji pozici některých objektů v Kuiperově pásu), a nepřináší tedy žádné zcela zásadní změny, spíše jen velmi zajímavě a také působivě přesně dosazuje některé další díly do Nesvorného modelu. Ten je dnes mezi astronomy oblíbený a všeobecně předpokládá, že při formování planet vznikla kromě těch dnes stále přítomných ještě 5. obří planeta. Mohla být zhruba velikosti Uranu nebo Neptunu a původně se nacházela na dráze mezi Saturnem a Uranem. Ale tehdejší podoba naší soustavy byla dlouhodobě „neudržitelná“. K vyřešení situace došlo podle modelů někdy před 4,1 miliardy let, kdy se dráha 5. planety změnila na výrazně eliptickou, až byla hlavně vlivem Jupiteru zcela vyvržena ze sluneční soustavy (to byl také důvod tzv. pozdního bombardování, které možná mohlo přispět i ke vzniku života). Stojí však za připomenutí, že modely mají celou řadu proměnných a variant, které zatím nelze dostatečně spolehlivě vyvrátit, ani potvrdit (i David Nesvorný dělá simulace nejen se čtyřmi či pěti, ale i šesti obřími planetami). Astronomové jsou v podstatě v pozici detektivů, kteří se na místo činu dostanou až po několika letech a nemají možnost si s nikým z podezřelých promluvit. Ale model s pěti obřími planetami je velmi úspěšná hypotéza, která celou řadu jevů vysvětluje velmi elegantně a přesvědčivě. Samozřejmě nejlepším důkazem by bylo ztracenou planetu bloudící vesmírem najít, ale takový kousek dalece převyšuje současné možnosti astronomie.
