Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo další výzvu pro podání nabídek v aukci na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro rok 2022. Ta první skončila nezájmem investorů: nepřihlásil se ani jediný zájemce. Vyjde to na druhý pokus?
Aukce na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů jsou podle zákona o podporovaných zdrojích obecně určeny pro výrobny o větším instalovaném výkonu — u větrných elektráren nad 6 MW nebo minimálně šesti větrných elektráren, u ostatních zdrojů je dolním limitem instalovaný výkon 1 MW. První aukce, vyhlášená 19. září loňského roku, ovšem nepřinesla vůbec žádné výsledky. Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nebyla podána jediná nabídka. „Dne 19. září 2022 vyhlásilo MPO první výzvu k podání nabídek v aukci na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů elektřiny (OZE). Jelikož na výzvu nereagovaly žádné nabídky, ministerstvo upravilo parametry aukce tak, aby bylo vyhlášení výzvy pro sektor atraktivnější (jednalo se o zvýšení maximální výše referenční aukční ceny a prodloužení lhůty pro uvedení výrobny elektřiny do provozu a pro provedení modernizace výrobny elektřiny). Na základě tohoto byla tedy vyhlášena 2. výzva pro provozní podporu elektřiny z OZE pro rok 2022,“ uvedl pro novináře Marek Vošahlík z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Termín pro podání nabídek v první výzvě byl zahájen 5. října 2022 a vypršel 7. prosince 2022. Aukce se týkaly výstavby celkem 30 MW nových větrných elektráren, 7 MW nových a modernizovaných malých vodních elektráren a modernizace 5 MWe elektráren využívajících bioplyn. Druhý pokus Ministerstvo tedy připravilo druhou výzvu pro investice do obnovitelných zdrojů prostřednictvím aukce. Do ní je možné zasílat nabídky od 17. ledna do 22. března 2023. Aukce je vypsána na stejné objemy kapacit. Hlavní změnou ovšem je, že podstatně navýšilo tzv. maximální výši referenční aukční ceny, tedy maximální cenu, kterou zájemce v rámci aukce může požadovat. V případě vodních elektráren a elektráren spalujících biomasu tato částka vzrostla o přibližně 20 %. U větrných elektráren MPO cenu zvýšilo o téměř 50 %. Případní vítězové v aukci také mají ve srovnání s první výzvou o rok delší lhůtu pro dokončení výstavby výrobny elektřiny. Termín může být pro řadu projektů, zejména v českém prostředí, rozhodující. Pokud by totiž provozovatel výrobny nestihl elektrárnu uvést do provozu, může přijít o finanční zálohu, kterou složí v průběhu aukce, nebo dokonce o přidělenou podporu. Boom na střechách Výstavba obnovitelných zdrojů v Česku po letech stagnace ovšem zrychlila, a to díky rychlejší stavbě fotovoltaických i větrných elektráren. Zatímco nové „sluneční“ elektrárny nejsou na provozní úrovni podporovány vůbec, větrné elektrárny na provozní podporu nárok mají v tomto i v příštím roce, a to prostřednictvím aukcí i zelených bonusů. Přestože stát nepodporuje další výstavbu fotovoltaických elektráren provozní podporou, jsou zřejmě nejrychleji rostoucím obnovitelným zdrojem. Podle údajů solární asociace se v loňském roce převážně v podobě střešních instalací postavilo celkem 289 MW. V procentech se jedná o meziroční nárůst o 366 %. Ze současného boomu čerpá i polostátní společnost ČEZ. Ta má v plánu v obci Zátor u Krnova vybudovat do sedmi let větrnou elektrárnu o výkonu zhruba 20 MW čítající na pět turbín. Doba přípravy a výstavby projektu je přitom považována za jeden z hlavních problémů. Ani tento projekt ovšem nebyl přihlášen do první aukce. Do té byly puštěny projekty s maximálním instalovaným výkonem 12 MW a navíc je nutné je dokončit do konce roku 2025. ČEZ předpokládá dokončení až po roce 2029. /jj/
