Česká republika zvýšila své
kapacity na skladování krizových
rezerv ropy. Státní společnost
MERO, která surovinu skladuje
a přepravuje, zprovoznila
ve svém centrálním tankovišti
v Nelahozevsi u Kralup dvě nové
obří nadzemní nádrže. Dohromady
pojmou 250 000 kubíků
ropy, v přepočtu přes 200 000 tun,
respektive 1,6 milionu barelů.
Investice v hodnotě necelé miliardy
korun má zvýšit energetickou
bezpečnost státu v případě výpadků
zásobování, podobným těm, jaké
zažilo Česko v minulých měsících
při omezení dodávek ropy z Ruska.
Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi,
kde se sbíhají oba české ropovody
- z východu Družba a z německého
Ingolstadtu ropovod IKL - tak má
pro Správu státních hmotných rezerv
(SSHR) k dispozici už 12 obřích
zásobníků s kapacitou přes 1,5 milionu
kubíků. Další čtyři menší nádrže
slouží Unipetrolu a dalším majitelům
rafinerií pro vlastní zásoby.
„Vyšší rezervy státu dokážou bez
problému pokrýt výpadky Družby
a dobu, než se k nám ze západu
přes IKL dostane náhradní množství
ropy,“ vysvětluje generální ředitel
MERO Jaroslav Pantůček. Jde zároveň
o přípravu na plánované zvýšení
krizových rezerv ropy a pohonných
hmot z nynějších 90 na 120 dnů.
Nové zásobníky mají válcovitý
tvar o průměru 84 metrů a výšce 24
metrů. MERO je hodnotí jako největší
svého druhu na světě.
„Mají dvě stěny a ta vnější vymezuje
prostor pro ochrannou jímku.
Kdyby se něco stalo a ropa vytekla,
v této jímce se všechna zachytí,“
popisuje Vít Tůma, provozně-technický
ředitel společnosti MERO.
Díky tomu potřebuje zásobník menší
plochu, než v obvyklých případech,
kdy nádrže kolem sebe mívají
val ze zeminy s izolační fólií.
„Velké nádrže se obvykle staví
tam, kde nebývá příliš chladno
a ropa tam proto nezamrzá a nemění
objem,“ vysvětlil profesor Vlastimil
Křupka z brněnského Ústavu
aplikované mechaniky, který se na
přípravě nádrží podílel. „Museli jsme
tedy vymyslet konstrukci a najít
ocel s dobrými vlastnostmi, aby se
takto obrovské nádrže v našem klimatu
nezdeformovaly. Vše jsme získali
od domácích výrobců.“
Zajímavé také je, že ropa si po
vytěžení udrží své vlastnosti jen asi
sedm až patnáct let. V zásobnících
strategických rezerv je tedy nutné ji
stále obměňovat. (aa)
