České investice rostou a s nimi i problémy

Zahraniční aktivity energetické skupiny ČEZ se na jejích výsledcích podílejí stále více. Podíl zahraničních dceřiných společností na celkových tržbách skupiny ČEZ vzrostl loni na 21,1 procenta, zatímco na konci roku 2006 to bylo 19,1 procenta a o rok dříve 17,7 procenta. V řadě zemí, především na Balkánu, ale začíná mít ČEZ problémy, takže není jisté, zda se mu všechny jeho investice vrátí. „Výsledky zahraničních akvizic ukazují, že jsme si správně vybrali cílové země a správně jsme naše akvizice načasovali. Jsme přesvědčeni, že jsme je koupili za korektní ceny, že jsme nic nepřeplatili a že ze zahraničních akvizic se nám už začínají vracet peníze, které můžeme dále investovat,“ řekl výkonný ředitel ČEZ Daniel Beneš. S k u p i n a s e například soudí s bulharským regulátorem a má problémy s tamními zaměstnanci. Rumunská vláda zase zmrazila privatizaci celého sektoru a snaží se vytvořit vlastní energetickou národní společnost, tzv. národního energetického šampióna, který by vlastnil kromě elektráren i doly a distribuční společnosti. „Inspirovali se u nás,“ říká trochu trpce Jan Veškrna, předseda představenstva ČEZ Romania. Rumunská vláda například odložila podpis dohod o dostavbě třetího a čtvrtého bloku Jaderné elektrárny Černavoda, kde česká společnost měla získat patnáctiprocentní podíl. Vláda zároveň zastavila prodej kogenerační jednotky v Galati, kde se ČEZ spolu s francouzskou Gaz de France probojoval mezi finalisty. Loni Bukurešť vybrala na výstavbu nových reaktorů šest závazných nabídek a nyní s těmito uchazeči včetně ČEZ jedná o vytvoření společného podniku se státním provozovatelem elektrárny Nuclearelectrica. Hodnota projektu je asi 2,2 miliardy eur (přibližně 60 miliard korun). Vedle ČEZ se na něm budou podílet belgická společnost Electrabel, italský Enel, španělská Iberdrola, německá RWE a rumunský závod společnosti Arcelor- Mittal. Dokončení jednání je však nyní odloženo, pokračovat bude zřejmě až po nadcházejících volbách v Rumunsku. Složitá jednání o výši svého vkladu do společného podniku, který bude zastřešovat stavbu nové elektrárny a dolu, vede ČEZ i v bosenském Gacku. Obavy, že tento projekt je příliš rizikový, vyjádřil nedávno v rozhovoru pro deník E15 i náměstek ministra průmyslu Tomáš Hüner. „Neznám tu oblast, takže to nemohu hodnotit, i když mi mé zkušenosti mohou podvědomě nějaká rizika naznačovat,“ uvedl Hüner. Společné plány státní bosenské energetické firmy ERS a českého podniku, počítající i s výstavbou nové elektrárny, totiž nabraly zpoždění. Podle některých informací dokonce hrozí, že projekt bude zcela zastaven kvůli postoji vyjednávačů ERS, především kvůli rozporuplným názorům na způsob oceňování majetku bosenské elektrárny, který by měl být vložen do společného podniku. ČEZ chce v Gacku investovat zhruba 1,5 miliardy eur do modernizace stávající elektrárny a do výstavby nového zdroje o výkonu 660 megawattů. Část peněz půjde i na otevření nového povrchového dolu. V podniku NERS ovládá ČEZ 51 procent, zbývající podíl pak státní ERS. Bosenská strana by do společného podniku měla jako vklad dát již zmíněnou elektrárnu Gacko. Alena Adámková