V průběhu MSV a IMT Brno 2010 bylo řečeno hodně slov o podpoře VaV. Pokud analytické
materiály například Ministerstva průmyslu a obchodu ČR (viz TT č. 19/2010)
hovoří o nedostatečné výchově mladých odborníků pro strojírenskou výrobu, pak strojírenská
výzkumná centra jsou snad jedinými pracovišti, kde taková kvalitní výchova,
ve spolupráci s průmyslem a jeho potřebami, probíhá. Konference České strojírenské
platformy v B rně přinesla podrobné informace o činnosti Center v oborech strojírenská
výrobní technika, letecká technika, automobily, kolejová vozidla, energetická technika,
textilní výrobní technika, progresivní materiály a jakost i spolehlivost.
Kam směřují
jednotlivé obory
To je často otázka, na kterou neumí
odpovědět nikdo, i když jak premiér,
tak i ministr průmyslu a obchodu
na sněmu Svazu průmyslu a obchodu
(viz str. 1) v Brně hovořili o nutnosti
přijmout strategii hospodářského
rozvoje. Po letech, kdy pojmy vize
a plán byly trestány posměchem jde
o pokrok a návrat k zdravému rozumu.
Právě pro Centra VaV v České
strojírenské platformě se žádá vypracování
strategie výzkumu jednotlivých
oborů, stejně jako je vyžadováno
zachování kontinuity a posílení
spolupráce s průmyslem.
Není žádným tajemstvím, že například
práce bývalého Výzkumného
ústavu strojírenské technologie
v Praze, jehož činnost byla velmi
rázně ukončena v období privatizace,
mají vysokou hodnotu, z níž čerpají
technici dodnes.
Od výzkumných center se právem
očekává vyšší konkurenceschopnost
jednotlivých oborů, spolupráce se zahraničními
programy EU a dalších zemí,
například spolupráce s ETP Manufuture.
Získávat peníze a kontakty není
ve spleti předpisů EU vůbec jednoduché
a k tomu má napomoci centrům
VaV právě Česká technologická platforma
strojírenství (více www.ctps.cz).
Výzkumné centrum
pro strojírenskou výrobní
techniku a technologii
Pod vedením prof. Ing. Jaromíra
Houši, DrCs., je centrum situované
na ČVUT propojeno s dalšími pracovišti
na VUT Brno, TU Liberec, ZČU
Plzeň a především zastoupením v radě
centra s průmyslovými podniky.
Z přiloženého materiálu (obr. 1)
je patrné, že centrum řeší společně
s průmyslovými podniky nové projekty,
vychovává doktorandy pro
výzkumnou praxi a plní tak všechny
funkce, které od nového pojetí organizace
VaV očekáváme.
Výzkumné centrum Nové
technologie
je situováno do ZČU Plzeň a jeho náplní
je výzkum využití nových materiálů
pro nové technologie. Předmětem
jeho činnosti je:
l modelování deformačních a dynamických
procesů (MDP)
l modelování a měření interakcí
v elektrických a mechanických systémech
(MIS)
l modelování biomechanických
systémů a procesů (MBS)
l termomechanika technologických
procesů (TTP)
l technologie polymerních kompozitů
(TPK)
l materiály a technologie (MAT)
l mezioborové aktivity (MA)
(viz obr. 2)
Výzkumné centrum
spalovacích motorů
a automobilů Josefa Božka
I a II
Centrum je umístěno na ČVUT
a jeho náplní jsou výzkumné práce
v oboru automobilové techniky.
Je vlastně součástí Fakulty
elektrotechnické ČVUT v Praze
a prostřednictvím spolupracovníků
i Fakulty strojní Technické university
v Liberci, Fakulty strojního
inženýrství VUT v Brně, Fakulty
strojní VŠB-TUOstrava, TÜV-Süd
CZ (TÜV Süddeutschland Group)
a Ricardo Prague. Toto centrum
pracuje pro renomované automobilky
a vychovává doktorandy pro
praxi v oboru.
Výzkumné centrum Textil II
Výzkumné cíle centra VCT II lze
shrnout do těchto bodů:
l Strojově orientovaný
Zkoumá textilní technologické procesy
a odpovídající strojní zařízení
k zajištění zpracovatelnosti vlákenných
struktur při vysokých pracovních
rychlostech s minimalizovanými
nároky na vstupní energii a spotřebu
materiálu.
l Výrobkově orientovaný
Je zaměřený na objektivní, počítačově
orientovanou konstrukci
vysoce funkčních textilií. Výrobky
z vlákenných struktur s vysokými
užitnými vlastnostmi a přidanou
hodnotu.
Zajímavostí tohoto centra je vysoký
podíl prostředků získaných z vlastní
výzkumné činnosti. Cíle centra jsou
rovněž propojeny s výzkumem nanomeriálů,
jejich výroby a využití.
Výzkumné centrum
Progesivní materiály
pro energetiku
I když se opět jedná o centrum
umístěné při ČVUT Praha, má spoluřešitele
v Technické universitě
v Liberci, na Fakultě mechatroniky
a mezioborových inženýrských studií
Západočeské univerzitě v Plzni
a Vysoké škole báňské-Technická
univerzita Ostrava, ve Výzkumném
energetickém centru.
Předmětem výzkumu jsou:
l Analýza rozhodujících uzlů
oběhů parních elektráren l Optimalizace
zařízení strojovny energetického
bloku l Zvládnutí experimentálních
metod l Soustředění
poznatků o netradičních, alternativních
a perspektivních zdrojích energií
l Souhrn kvalitativních parametrů
uhlí pro nové bloky l Matematický
model ohniště uhelného bloku
l Studium a návrh koncepčního
řešení bezemisního parního cyklu
l Výzkum prouděním vybuzených
vibrací elementů energetických
zařízení l Analýza systémů ventilace
a odvodu spalin l Výzkum
a optimalizace parametrů elektrické
části energobloku l Komplexní
zajištění spolehlivosti l Pokročilé
algoritmy řízení pro zvýšení efektivity
provozu elektrárenského bloku
a minimalizaci ekologických dopadů
a další úkoly.
Výzkumné centrum
pro jakost a spolehlivost
výroby
I když je toto centrum umístěno
na ČVUT, společnými pracovišti
jsou opět VUT Brno, TU Liberec,
TU Ostrava, UTIA AV ČR, Trilobyte
Statistical Software a ISQ.
Praktickými výstupy tohoto centra
byly například: Matematické
postupy pro diagnostiku stability
čidel pro JE Dukovany nebo Kolagenové
obaly pro uzenářský průmysl.
Centrum však především sdružuje
přední výzkumná pracoviště
zaměřená na řízení a zavádění systémů
pro zlepšování jakosti, zajištění
provozní spolehlivosti výrobních
zařízení. Centrum se orientuje
na praktické problémy zajištění
jakosti a spolehlivosti.
Centrum leteckého
a k osmického výzkumu
Pod vedením prof. Ing. Antonína
Píšťka, CSc., řeší úkoly leteckého
a kosmického průmyslu ve spolupráci
s VZLU Praha a ČVUT Praha.
Centrum je zapojeno do mnoha mezinárodních
projektů, z nichž poslední,
zabývající se vývojem bezpilotního
prostředku pro civilní využití, sklízí
momentálně úspěch ve formě letounu
Marabu. Pracovníci centra však
odvedli vynikající práci i na dalších
projektech konkrétních letounů, např.
Cobra VUT 100, které byly předány
do výroby průmyslovým podnikům.
Většina projektů je spolufinancována
z prostředků MPO.
Centrum vychovává mladé doktorandy
a plní tak funkci vývojového
pracoviště na nejvyšší úrovni. Posledním
projektem Marabu, kterým
překvapilo konkurenci výzkumných
pracovišť stavbou letounu vhodného
k bezpilotnímu využití, dokázalo centrum
zvládnout i projekční práce v simulaci
výrobního prostředí. Centrum
spolupracuje s mnoha průmyslovými
podniky, například PBS Velká Bíteš.
Výzkumné centrum
kolejových vozidel
Toto centrum je organizačně začleněno
do ZČU v Plzni na FST
a spolupracuje se společností Škoda
výzkum, Universitou Pardubice a Výzkumným
ústavem kolejových vozidel.
O rozsahu jeho činnosti si lze snadno
utvořit představu na základě seznamu
spolupracujících organizací: ŠKODA
TRANSPORTATION, CZ LOKO,
BONATRANS, MOVO, Plzeň,
ŠKODA VAGONKA, Ostrava, České
dráhy, Plzeňské městské dopravní podniky,
Lekov Blovice, LOSTR, Louny,
WIKOV MGI, Hronov, ČVUT v Praze,
Fakulta strojní.
Předmětem činnosti jsou výzkum
kolejových vozidel, materiálů
a funkcí, výzkum vlastností materiálů
a jejich aplikací při stavbě
kolejových vozidel a výrobě jejich
komponent. Dále výzkum dynamické
pevnosti, provozní životnosti
a pasivní bezpečnosti konstrukcí
kolejových vozidel a jejich komponent,
výzkum pro zajištění bezpečného
provozu kolejových vozidel,
výzkum proudění a aerodynamiky
kolejových vozidel, výzkum hluku
a vibrací kolejových vozidel, výzkum
adheze a dynamiky pohonu
kolejových vozidel, výzkum obrysů
kolejových vozidel a nové trendy
v konstrukci komponent i celých
kolejových vozidel (obr. 3).
Výzkumné centrum
tvářecích technologií
Účastníky a spoluřešiteli výzkumného
centra FORTECH jsou Západočeská
universita v Plzni, COMTES
FHT, SVÚM a Škoda výzkum.
Spolupracujícími organizacemi pak
Pilsen Steel, Czech Precision Forge
a Kovohutě Rokycany.
Hlavními cíli tohoto výzkumného
centra jsou: odzkoušení nových
myšlenek v materiálově technologické
oblasti a postupná optimalizace
a spojování procesů, které
povedou k dosažení mimořádných
materiálových vlastností nebo
efektivních nekonvenčních technologií,
výchova mladých výzkumníků
a odborníků v oblasti tváření
kovových materiálů a rozvoj oboru
i aktivní zapojení.
Budoucnost center VaV
po roce 2011
Účastníci konference se shodli
na několika zásadních bodech podmiňujících
jejich činnost pro budoucnost.
Závěry budeme v TT publikovat.
Jan Baltus
Výsledky řešení projektu 1M0507
