Schopnost organizovat skupinu, dojednávat řešení, vcítit se do situace jiných, umět porozumět citům a motivacím, to vše jsou znaky vlastností dětských lídrů z každodenních situací v předškolních zařízeních. Jednoznačně na ně upozornila loňská výzkumná sonda Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v mateřských školách, kdy projevy chování budoucích lídrů lze vysledovat prakticky u každého dítěte. Podle Jana Vody, propagátora výchovy budoucích lídrů na školách a jednoho z expertů České manažerské asociace (ČMA), který se na výzkumné sondě aktivně podílel, mají děti v předškolním věku značný lídrovský potenciál. Jak říká, člověk se lídrem nerodí, ale díky osvojování si vůdčích dovedností se jím stává. Jak mezi dětmi poznat budoucí lídry Sonda byla realizována podle modelu Pata Williamse, bývalého hráče americké Národní basketbalové ligy, který oslovil více jak šest stovek vůdčích osobností amerického veřejného života, s nimiž si dopisoval či vedl interview, a nashromážděné poznatky zobecnil do pětadvaceti shodných znaků, typických pro úspěšné osobnosti (Williams, P. [2005]. Coaching Your Kids to Be Leaders: The Keys to Unlocking Their Potential. New York, Boston, Neshvile, Warner Faith). Hledejte děti: 1. s výbornými charakterovými rysy – spolehlivost, oddanost, integrita, služba ostatním; 2. které se nebojí promluvit – říkají, co si myslí, a neberou ohled na to, co si o nich myslí ostatní; 3. s kreativními nápady – flexibilní; 4. které se pouštějí do řešení problémů – dokážou zhodnotit situaci a uvědomit si přítomnost problému, zmobilizují lidi a naleznou zdroje k jeho řešení; 5. které mají odvahu stát si na svém – více jim jde o to, že mají pravdu, než zda budou oblíbení; 6. které dovedou dobře jednat s lidmi („people skills“, tj. emoční inteligence a sociální kompetence) – vciťují se do ostatních, rozumějí jim, navazují s nimi vztahy; 7. které se nedají zastavit – jsou odolné a snadno se zotavují z chyb, nebojí se riskovat; 8. s vášní – emoce, entuziasmus, náruživost, hluboký zájem o něco, jež přenášejí i na ostatní; 9. které efektivně komunikují – dokážou mluvit před ostatními, získat je, nadchnout je; 10. které jsou dychtivé naslouchat a učit se – dávají dobrý pozor; když mluvíte, kladou otázky, zajímají se; řídí se instrukcemi; 11. co se nevzdávají – vytrvalé a rozhodné; 12. se sebevědomým postojem – nebojí se vystoupit, zpochybnit autoritu a nabízejí nové nápady a pohledy; 13. zvídavé – pídí se a hledají nové věci, kriticky přemýšlejí; 14. které se hlásí jako první – tím dokládají zájem a angažovanost na věci; 15. které se nehroutí pod tlakem – udržují si chladnou hlavu, nepanikaří, nechávají si čas na rozmyšlení, jsou trpělivé; 16. které touží tvrdě pracovat – na čemkoli, co je třeba udělat; 17. houževnaté – do všeho jdou na 100 %, dokážou vzdorovat kritice, bolesti, nespravedlnosti; 18. se smyslem pro humor – uvolňují tenze mezi lidmi a šíří optimismus; 19. jsou připraveny převzít odpovědnost a řízení – „chtějí míč“ a neztrácejí hlavu, když šance na výhru spočívá na jejich bedrech; odpovědné za to, co říkají a dělají, a nesvalují to na někoho jiného; 20. přijímají rozkazy a dokážou se podřídit autoritě – rozumějí hodnotě poslušnosti a soudržnosti týmu; 21. se smyslem pro spolupráci a pospolitost – nevyčleňují se od ostatních, zapojují ostatní do činnosti, mají týmového ducha; 22. jejich „problémové chování“ značí určitý potenciál – když odhlédneme od nedostatku disciplíny, mají tyto děti kvality (při vhodném vedení mohou být zapřaženy pro společnou věc; lze z nich udělat „kozla zahradníkem“); 23. s pozitivním, trpělivým přístupem – neztrácejí energii stížnostmi, soustředí se na pozitivní stránky místo na kritiku, důvěřují ostatním; 24. populární a přijímaní – avšak spíše respektovaní než oblíbení, nesnaží se každému zalíbit; 25. které mají „duchovní sílu“ – vyzařují respekt, vznešenost, mravní převahu. Zatímco ve vyspělých zemích se podporou leadershipu již zabývají, vzdělávací systém v České republice je nastaven tak, že u většiny dětí se v mateřské a základní škole vůdcovské dovednosti nerozvíjejí. „Lídrovské schopnosti a dovednosti nejsou předmětem pozornosti učitelů,“ řekl Jan Voda z ČMA. Výchova k leadershipu, využitelná pro oblast podnikání, politiku, neziskovou sféru či sport, je přitom tématem, na jehož význam poukazují čeští manažeři. Rozvoji profesních schopností aktivních manažerů se proto aktivně věnuje Česká manažerská asociace. „Dětský leadership a jeho systémová podpora je v ČR zatím opomíjené téma. Výsledkem dosavadního nezavedení potřebných pravidel je, že se u dítěte postupem času dovednosti vytrácejí, a přicházíme tak v Česku o budoucí vůdce, které potřebujeme,“ vysvětlil Jan Voda, podle něhož jsou lídrovské dovednosti stále nedoceněné, a možná dokonce ještě nerozpoznané. Odborníci tvrdí, že každá koruna investovaná do předškolní výchovy je vůbec nejefektivnější investicí v celém vzdělávacím systému. Přesto dosavadní pokusy zavést v ČR do oblasti práce s talenty a lídry vhodná pravidla nedospěly zatím k systémovému řešení. Situaci chce změnit ČMA, která podporuje ve spolupráci se Senátem ČR například projekt Hledání výjimečnosti. „Výchova k leadershipu je nám blízká. Vedle obecného přispívání k rozvoji profesních schopností aktivních manažerů a podpory výjimečných osobností se již řadu let podílíme i na projektu Technické školky orientovaném na rozvoj polytechnických dovedností dětí,“ uzavřel Pavel Kafka, prezident České manažerské asociace. www.cma.cz
