Tato prognóza OTE a EGÚ o spotřebě
78 TWh proudu u nás platí pro
rok 2040. Na růstu spotřeby elektřiny
o čtvrtinu oproti současnosti se
mají podílet jak výrobní sféra (s cca
59 TWh), tak občanská (19 TWh).
Viděno oborově: zatímco mezi velkospotřebiteli
stoupnou podíly zejména
v dopravě (elektromobilita) a ve službách,
v případě domácností k tomu
přispěje jak jejich rostoucí počet, tak
zlepšující se vybavení příštích obytných
budov i jednotlivých bytů.
ČR není za čtvrtstoletí jediným evropským
státem s dynamicky rostoucí
spotřebou energií. Při pokračujícím
hospodářském a demografickém růstu
budou muset jejich zvýšené kvóty
zabezpečovat rovněž další vlády EU.
Zároveň budou muset sladit dynamiku
rostoucích cen za energetické vstupy
i finální produkci s vývojem národních
ekonomik a s jejich dostupností
pro obyvatelstvo. Nemálo úsilí a prostředků
si také vyžádá další rozvoj
OZE a jejich nekontraverzní zařazení
do stávajících energetických mixů.
S rozpaky pohlížejí experti na více
než optimistickou prognózu spotřeby
zemního plynu. V roce 2040 by se
mohla (v přepočteném energetickém
ekvivalentu) přehoupnout ve výrobním
sektoru přes hranici 110 TWh,
resp. vzrůst o celý řád. Naproti tomu
domácnosti by měly stagnovat okolo
25 TWh. Jak to bude přesně, to určí
nejenom vývoj cen této importované
suroviny, ale i míra exploatace zásob
domácího uhlí, masa energetických
úspor, postup izolace objektů, dopady
tzv. emisních povolenek aj. /ag/
