Televizní retrospektivní zpravodajský
pořad „Před 25 lety“, který
se železnou pravidelností vysílá
každý den ve večerních hodinách
ČT24, není jen připomínkou běhu
politických událostí roku 1984, ale
svým způsobem i zrcadlem tehdejšího
stavu techniky. Pozoruhodné
bezesporu je, jak se nám mnohé
technické vymoženosti (automobily,
počítače a další), zabírané
kamerami, jeví z dnešního pohledu
archaické a mnohonásobně překonané.
A to uplynulo teprve čtvrt
století…
Shodou okolností právě rok 1984
je z řady okolností symbolický. Svou
představu, jaký bude svět v té době,
vyjádřil v podobě Velkého bratra
(Big Brother) ve svém románu 1984
spisovatel George Orwell. Doslova
překotný je během uplynulých 25 let
zejména vývoj internetu. Ještě v roce
1984 bylo totiž k němu celosvětově
připojeno pouhých tisíc počítačů.
Od té doby vnesl právě internet do
našeho života převratné možnosti.
Přenos informací se jeho prostřednictvím
neustále zrychluje a otevírá
dokořán dveře dokonalé kvalitě zvuku
i obrazu včetně videa. Jeden příklad
z řady ostatních: plně kvalitní
přenos osobního jednání v reálném
čase na velkoformátových obrazovkách
s vysokým rozlišením umožnil
zrod tzv. teleprezence, která vytváří
iluzi skutečné osobní schůzky. Té je
dosaženo jak použitím velkých plazmových
obrazovek, které poskytují
obraz člověka v životní velikosti a ve
vysoké kvalitě HDTV, i opravdovým
očním kontaktem, přenosem všech
pohybů a gest v reálném čase nebo
prostorovým zvukem.
Setkání probíhá ve speciálně architektonicky
upravených místnostech,
které jsou si navzájem věrnými
kopiemi. Jejich základem je velký
oválný stůl se židlemi, který v místě
styku s plazmovými obrazovkami
opticky plynule pokračuje do vzdáleně
připojené místnosti. K přenosu
zvuku je využito vícekanálového
systému vytvářejícího dojem, že
hlasy vycházejí z úst právě hovořících
lidí. Zvukový systém umožňuje
přenos i méně hlasitých komentářů
a přenáší správně též hlas hovořícího
člověka, který nesedí, ale pohybuje
se v místnosti.
Zprostředkovat reálné jednání prostřednictvím
virtuálních jednacích
místností lze i na velké vzdálenosti,
například několik tisíc kilometrů.
Takto lze zvýšit dostupnost a efektivitu
zaměstnanců, provádět školení
zaměstnanců ve více lokalitách
najednou, zvýšit úspory na cestovném
a podobně. „Sám jsem díky teleprezenci
přestal létat na služební jednání
a vše vyřizuji virtuálně“, řekl v této
souvislosti generální ředitel společnosti
Cisco ČR Alexander Winkler.
Dnes – po 25 letech
Na tiskové konferenci v Praze se
novináři seznámili s novými údaji
o stavu širokopásmového internetu
v České republice, které naznačují,
k jakému významnému pokroku
v této oblasti u nás došlo v poslední
době.
Podle nejnovější studie University
of Oxford Said Business School
a Universidad de Oviedo, sponzorované
společností Cisco, patří Česká
republika z pohledu kvality a dostupnosti
vysokorychlostního internetu
(broadbandu) na 29. místo ze 66
sledovaných zemí po celém světě.
Zaujímáme tedy nyní velmi dobrou
pozici. Polepšili jsme si jak v kvalitě
vysokorychlostního internetu,
která se hodnotí na základě rychlosti
stahování z internetu (downloadu),
ukládání na internet (uploadu) a míry
zpoždění, tak i v rozšíření služby na
daném trhu.
Jedenáctý
nejrychlejší růst
V samotné kvalitě broadbandu, kterou
studie měřila pomocí takzvaného
Broadband Quality Score (ve zkratce
BQS), se Česká republika umístila
na 12. místě. Její BQS vzrostlo
s loňských 30,2 na letošních 38, což
představuje jedenáctý nejrychlejší
růst mezi sledovanými zeměmi. „To
je velmi pozitivní zpráva pro nás.
Předběhli jsme Velkou Británii i USA
a ČR se nyní vyskytuje v horní části
posuzovaného žebříčku. Patříme
mezi 15 zemí, v nichž došlo v této
oblasti k největším změnám“, uvedl
na tiskové konferenci generální ředitel
CISCO ČR, Alexander Winkler.
Ani tyto pozitivní výsledky však
nestačí například na Jižní Koreu,
jejíž BQS díky vládní strategii
zaměřené na podporu informačních
technologií vzrostlo za poslední rok
z 38,25 na 65,99 a dostalo tak tuto
zemi na první místo jak v samotné
kvalitě broadbandu, tak i celkového
žebříčku. Jinak řečeno, vedoucí
zemí v oblasti broadbandu se v roce
2009 stala Jižní Korea, která v kvalitě
broadbandu předstihla loňského
lídra Japonsko.
Další údaje o nás
Česká republika si polepšila ve všech
třech hlavních ukazatelích, na jejichž
základě se kvalita broadbandu hodnotila.
Rychlost downloadu u nás podle
studie za poslední rok vzrostla z 3612
kbps na 6682 kbps, což představuje
nárůst 85 procent. Rychlost uploadu
se zvýšila o 71 procent z 1413 kbps
na 2416 kbps. Míra zpoždění (latence)
se v porovnání s rokem 2008 zmenšila
o 54 procent, když se ze 79 milisekund
snížila na 37 milisekund.
Díky nárůstu kvality broadbandu se
Česká republika zařadila do skupiny
zemí, které svou kvalitou broadbandu
splňují požadavky na současné
služby. Mezi ty patří vedle běžného
prohlížení webu využívání sociálních
sítí, stahování hudby, jednoduché
streamované video nebo využití internetu
k práci z domova. ČR však zatím
nesplňuje kvalitativní požadavky kladené
na budoucí služby typu sdílení
kvalitních videí, domácí teleprezence,
HD IPTV nebo vysílání kvalitních
živých přenosů přes internet.
Brno v kvalitě
broandb andu předb ěhlo
Prahu
Studie se oproti loňsku nově věnovala
rovněž kvalitě broadbandu
v největších městech, přičemž do
žebříčku zahrnula jen města nad milion
obyvatel. Praha se v tomto žebříčku
s BQS o hodnotě 38,46 umístila
na 37. místě z 242 sledovaných měst.
Kdyby z žebříčku nebylo kvůli počtu
obyvatel pod jeden milion vyřazeno
Brno, umístilo by se s BQS o hodnotě
46,34 před Prahou - a to na 18. místě.
(To, že Brno v kvalitě broadbandu
předběhlo Prahu může být ovlivněno
rozvojem optických sítí v regionu.)
Z pohledu kvality broadbandu
mimo velká města se Česko ocitlo na
13. místě, při porovnání rozdílu mezi
městskými a venkovskými oblastmi
pak na 26. místě.
Vedle kvality broadbandu studie
neopomenula ani jeho penetraci, tedy
rozšíření na trhu, které je nezbytnou
podmínkou toho, aby měli lidé
ke kvalitním internetovým službám
přístup. V dostupnosti broadbandu
měřené procentem domácností je
Česká republika na 33. místě, přičemž
penetrace broadbandu se zvýšila
z loňských 43 na letošních 54
procent. Meziročně to představuje
sedmý nejrychlejší nárůst mezi sledovanými
zeměmi, 33. místo v dostupnosti
je však v porovnání s 12. místem
v kvalitě broadbandu pro Česko
horší výsledek.
Vývoj v j iných státech
Nejvyšší kvalitu širokopásmového
připojení v Evropě má Švédsko.
Rychle dohání Japonsko a Jižní
Koreu, protože její BQS se od roku
2008 zvýšilo o 38 procent. Švédsko
je také nejúspěšnější zemí z pohledu
propasti v kvalitě širokopásmového
připojení mezi městskými a venkovskými
oblastmi, protože obyvatelé
mimo nejlidnatější města mohou
využívat dokonce lepší kvalitu než ti
ve městech.
Litva, Bulharsko a Lotyšsko se
v žebříčku kvality posunuly hned
za Švédsko zejména díky nedávným
městským projektům optických
a kabelových sítí. Kvůli nízké míře
rozšíření širokopásmového připojení
budou však muset do skupiny vedoucích
státu v oblasti broadbandu teprve
proniknout.
Celkem 39 zemí má BQS nad hranicí
nezbytnou k dosažení konzistentní
kvality pro většinu dnes běžných
internetových aplikací - sociálních
sítí, streamovaného videa, internetové
komunikace a sdílení menších souborů,
například fotografií či hudby.
Výzkum zjistil, že devět zemí (Jižní
Korea, Japonsko, Švédsko, Litva,
Bulharsko, Lotyšsko, Nizozemsko,
Dánsko a Rumunsko) má dostatečnou
kvalitu broadbandu i pro webové
aplikace budoucnosti, jimiž jsou HD
internetové televize a vysoce kvalitní
videokomunikace (například domácí
telepresence), které se stanou běžně
používanými v příštích 3 až 5 letech.
V roce 2008 dosáhlo úrovně této kvality
pouze Japonsko.
Studii zpracoval tým studentů programu
MBA na univerzitě Oxford Said
Business School a Katedra aplikované
ekonomie na University of Oviedo na
základě analýzy více než 24 milionů
dat získaných z portálu Speedtest.net.
Milan Bauman