Objev fungování viru, který decimuje evropská včelstva, student, který sebral studium antiferomagnetů velkým laboratořím a zkoumá ho obyčejným laserem, česká ocelářská firma, která dokáže vyrábět nástroje pro světové firmy a konkuruje těm největším nástrojářským inovacím ze Švýcarska a vědec, který programuje enzymy, jež pak dokážou zneškodnit yperit či zbavit vodu nebezpečných znečištění, které přemění na neškodné látky – to jsou nejlepší české výsledky vědy za letošní rok, a proto dostaly ocenění Česká hlava v již 16. ročníku této největší soutěže pro vědce. Ocenění jsou udělována na základě nominací, které posoudí odborná porota složená z významných vědeckých osobností. Laureáti získávají finanční odměnu ve výši téměř 1,5 mil. korun.
Doctorandus – přírodní vědy, cena společnosti Veolia Čr Mgr. Karel Škubník, Masarykova univerzita
Virus deformovaných křídel Virus deformovaných křídel je hlavní příčinou, proč od roku 1950 klesá počet včelstev včely medonosné v Evropě a Severní Americe. Napadené včely mají deformovaná křídla, ale i jiné části těla. Včelstva se snaží takové jedince vynášet z úlu, nicméně ubránit se chorobě nedokážou. V současné době léky proti tomuto viru neexistují. Izolovat tento virus se podařilo vědcům v Japonsku už před třiceti lety. Karel Škubník popsal strukturu tohoto viru za různých podmínek. Objevil, jakým způsobem vstupuje virus do včelích buněk, čímž otevřel možnost k vytvoření protivirové látky, která by tuto nemoc mohla léčit. Charakterizoval tento virus díky tomu, že kombinoval dvě metody studia virů – a to kryo-elektronovou mikroskopii a rentgenovou krystalografii. Použití kombinace těchto metod je v ČR naprosto unikátní a i ve světě je provádí jen malý počet laboratoří.
Doctorandus – technické vědy, cena Skupiny ČE Z RNDr. Vít Saidl, Matematicko- -fyzikální fakulta UK Magnetické látky Magnetické látky lze – při určitém zjednodušení – rozdělit na feromagnety a antiferomagnety. Pod pojmem feromagnet si člověk může představit klasický magnet. Antiferomagnety se od feromagnetů liší tím, že z pohledu vnějšího světa žádné magnetické vlastnosti nevykazují, i když jsou ve svém vnitřku taktéž magneticky uspořádané. Ačkoli se v současnosti používají ve výpočetní technice spíše okrajově, do budoucna by mohly hrát mnohem větší roli. Vnitřní magnetické uspořádání antiferomagnetů je důležité studovat a měřit, což je ale díky vnějškové nemagnetičnosti značně obtížné. Antiferomagnety se dnes obvykle zkoumají s pomocí obrovských zařízení, která jsou pro rutinní rychlá měření většího množství vzorků nepraktická. Vít Saidl proto vyvinul metodu, která dokáže antiferomagnety – přesněji řečeno tenké antiferomagnetické kovové vrstvy – taktéž charakterizovat, ale která ke svému fungování potřebuje pouze relativně běžný stolní laser.
Společnost SHM, s. r. o. Soubor PVD povlaků typu CrVN, CrNx a CrAlBN a technologie jejich přípravy Evropský trh je dlouhodobě atakován levnými průmyslovými nástroji z mnoha zemí a kontinentů. Jejich kvalita nemusí být vždy pochybná, odpovídající nízké ceně. Udržet se na trhu s vyššími evropskými náklady znamená hledat originální, nová a lepší řešení. To je i případ laureáta ceny Industrie, která se uděluje za technologickou nebo výrobkovou inovaci. Firma se věnuje vývoji PVD technologií, které umožňují nanášet na průmyslové nástroje velmi tvrdé či kluzné tenké povlaky, které výrazně zlepšují vlastnosti výrobku. Stejný záměr má samozřejmě mnoho dalších konkurenčních firem, pocházejících z vyspělého evropského a amerického trhu. A s těmito výrobci letošní laureát nejen drží krok, ale v některých segmentech je i převyšuje. Jeho povlaky na bázi vanadu, aplikované na nástroje pro tlakové lití hliníku, zvyšují mnohonásobně životnosti těchto nástrojů a zlepšují kvalitu odlitků. Porota ocenila i další povlak na bázi bóru, který výrazně prodlužuje životnost odvalovacích fréz, nástrojů pro výrobu ozubených kol. Vysokou technickou úroveň dokazuje i to, že si povlak k využití vybrala i Škoda Auto. Povlak CrAlBN se zároveň řadí mezi skupinu tzv. nanokompozitních supertvrdých povlaků, které patří do základního portfolia nabídky firmy.
Invence, cena společnosti Kapsch Prof. Mgr. Jiří Damborský, Dr., Masarykova univerzita Softwarové nástroje pro inženýrství proteinů Proteiny jsou základní stavební jednotky v živých organismech a nacházejí široké uplatnění v medicíně, farmaceutickém, potravinářském a chemickém průmyslu i ochraně životního prostředí. Laureát hlavní ceny se věnuje vývoji nových konceptů a metod pro design a inženýrství proteinů. Vědecký tým laureáta nově vyvinuté metody implementuje do softwarových programů, které poskytuje široké vědecké i komerční komunitě, jež si s jejich pomocí mohou proteiny upravit. Softwarové programy (CAVER – pro analýzu proteinových struktur a pochopení jejich fungování v živých buňkách, webové portály HOTSPOT WIZARD k navrhování bezpečných modifikací v proteinech, které zlepší jejich využití v medicíně, průmyslových biotechnologiích, zemědělství a ochraně životního prostředí, a Fire- Prot pro design stabilních proteinů) používají statisíce uživatelů ze 120 zemí světa. Firmy programy používají k návrhu proteinů pro léčbu cukrovky, k vývoji vakcín proti žloutence, tetanu a dětské obrně, k přípravě potravinových a nutričních doplňků, biokatalyzátorů pro urychlování chemických reakcí nebo k vývoji biosensorů pro detekci škodlivých chemických látek v životním prostředí a k jejich likvidaci.
Prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc. Církevní archeologie a středověká duchovní kultura Prof. PhDr. Petr Sommer, CSc., DSc., je český archeolog, ředitel prestižního Centra medievistických studií AV ČR a Univerzity Karlovy v Praze a vědecký pracovník Archeologického ústavu AV ČR v Praze, v. v. i. Odborně se zabývá církevní archeologií a středověkou duchovní kulturou. Profesor Petr Sommer je mezinárodně uznávaným odborníkem v oborech archeologie a historie raně středověké Evropy, tedy doby, která zásadní měrou ovlivnila naši současnost. Je nejen respektovaným badatelem, ale také uznávaným pedagogem a popularizátorem výzkumu středověkých památek a duchovní kultury raně křesťanského období. Vynikajícím způsobem dokázal skloubit výsledky, kterých dosáhl jako terénní archeolog při rozsáhlých výzkumech klíčových středověkých klášterů, s výsledky historického, uměleckohistorického a církevně historického výzkumu pramenů k začátkům českého státu a christianizace jeho společnosti. Podílel se na výzkumech nejstarších českých klášterů nebo je sám vedl na Ostrově u Davle, v Praze-Břevnově, v Praze-Strahově a především v Sázavě. K nejvýznamnějším vědeckým výsledkům profesora Sommera patří právě detailní poznání stavebního a historického vývoje Sázavského kláštera, dnes významné Národní kulturní památky, a každodenního života jeho obyvatel. Je autorem či spoluautorem řady monografií, studií a článků, které zásadně rozšířily dosavadní poznání o počátcích křesťanství v Čechách a o počátcích českého státu ve středoevropském kontextu.