Před více než 2000 lety mudrci
z východu sledujíce nebeské znamení
trojité konjunkce Jupitera
a Saturna přinesli čas dnes pro
nás spojený s jiskřivými Vánocemi.
Vánoční kolo soutěže Česká
astrofotografie měsíce v roce 2008
přineslo kromě jiných i jiskřivou
fotografii noční oblohy, kterou
pořídila mladá hvězdářka Kateřina
Onderková dalekohledem
Hvězdárny a planetária Johanna
Palisy v Ostravě.
Na snímku září jako svíčky na
vánočním stromku stovky hvězd
dvojité otevřené hvězdokupy „Chi
a h“ v Perseovi, nesoucí katalogová
označení NGC 884 a NGC 869. My
ji sice na obloze můžeme bez větších
potíží spatřit pouhýma očima, ovšem
pouze jako jemný, snad trochu v jednom
směru protažený chomáček
mezi obrazci Persea a Kasiopeji. Její
skutečnou krásu však vychutnáme
ve světelném a širokoúhlém dalekohledu.
A ten nejkrásnější pohled do
nitra 7000 světelných let vzdálené
„dvojité kupy“, jak ji 130 let před
putováním mudrců z východu do
Betléma nazval ve svém katalogu
řecký astronom Hipparcos, nám přinese
barevný snímek.
Hvězdy obou hvězdokup jsou astronomicky
velmi mladé. Ta, kterou
označujeme jako „h“ či NGC 869,
nám na obloze svítí asi pět miliónů
let, ta druhá se jménem „Chi“
a katalogovým číslem NGC 884 je
ještě o 2 mil. let mladší. Není tedy
divu, že většina jejích hvězd září
horkou bílou až namodralou barvou
spektrálního typu B0. Nalezneme
v ní však i několik jasných hvězd
zářících chladnější barvou načervenalou.
Průměr každé z hvězdokup se
odhaduje na 70 světelných let a od
sebe jsou vzdáleny jen několik málo
stovek světelných roků. Na naší
obloze zabírá každá přibližně plochu
měsíčního úplňku, sám Měsíc
je však na své pouti oblohou nikdy
nenavštíví. NGC 869 je trošičku jasnější
a je i bohatší na hvězdy. Obsahuje
jich asi 350. Slabší a chudší
NGC 884 se může pochlubit třemi
stovkami hvězdných drahokamů.
Vánoční doba pomalu končí a nový
rok již vkročil do našich kalendářů.
Někteří si dáváme různá předsevzetí,
která se budeme snažit alespoň
nějaký čas dodržovat. Doufejme, že si
i autorka vítězného snímku prosincového
kola ČAM Kateřina Onderková
dala alespoň jedno maličké předsevzetí,
že bude i nadále fotografovat
krásy noční oblohy, aby mohla jako
ten svítící vánoční stromeček svými
dalšími obrázky z nebeských hlubin
přinášet radost do našich astronomických
srdcí. Jak je vidět z vítězného
snímku, máme se na co těšit. A již
předem jí za to děkujeme.