Na obloze existují souhvězdí chudá
na hezké a fotogenické objekty,
ale také souhvězdí, kde již při letmé
prohlídce dalekohledem narazíme
hned na několik takových objektů.
Mezi ně patří například souhvězdí
Střelce.
Na obloze se promítá do centrálních
oblastí naší domovské Galaxie, bohatých
na hvězdy a mlhoviny nejrůznějších
tvarů a barev. Není tedy divu, že
se stává častým cílem astrofotografů.
Vybral si je i vítěz červencového
kola soutěže Česká astrofotografie
měsíce Martin Myslivec. Svůj
dalekohled namířil přibližně na
nebeské souřadnice RA 18 h a DEC
-23 stupňů a do zorného pole se
mu vešly hned tři známé objekty.
Mlhovina M20, známá též pod
jménem „Trifid“, M8, kterou jsme
si již dávno pojmenovali „Laguna“,
a NGC 6559, jež se musí spokojit
jen s tímto číselným katalogovým
označením. New General Catalogue,
tedy NGC, je dílem Johna
Louise Emila Dreyera, ředitele na
observatoři Armagh v Irsku.
Nejsou to však jména a názvy, co
nás na snímku přitahuje. Je to hlavně
úžasná hra tvarů hvězdných porodnic,
nacházejících se přibližně 5000
světelných roků od nás. Vyklubaná
holátka hvězd, stará pouhé 2 mil.
let, nalezneme například v největší
z mlhovin, oblíbené „Laguně“.
Podle současných odhadů je v této
mladičké hvězdné kupě padesát až
sto takových hvězdných miminek.
Červenou mlhovinu „Laguna“,
svítící díky zářícímu vodíku, objevil
již před rokem 1654 Giovanni
Battista Hodierna, v roce 1680 ji
popsal John Flamsteed a po něm
mnoho dalších. Přesně 23. května
ji do svého katalogu zařadil Charles
Messier pod katalogovým číslem 8.
Z jeho popisu vyplývá, že do tohoto
objektu zahrnul jak samotnou
mlhovinu, tak již zmíněnou mladou
hvězdnou kupu. Ta pak v katalogu
NGC získala označení NGC 6530,
zatímco mlhovina samotná obdržela
číslo 6523.
Menší, barevnější, symetričtější
a modrou reflexní mlhovinou
obklopený „Trifid“ je další ukázkou
úžasné vesmírné grafiky. Reflexní
mlhovina svým prachem odráží
světlo okolních hvězd a rozptyluje
je do modrého nádechu. Tmavé
absorpční mlhoviny, zakrývající
části červeně zářící vodíkové
mlhoviny, jí dávají typický vzhled,
vedoucí až k názvu „Trifid“. Pohled
Hubbleovým kosmickým teleskopem
ukázal v mlhovině světelný rok
dlouhé pilíře, ukazující oblasti nově
vznikajících hvězd.
Oddělena prachovým mostem
se nedaleko mlhoviny M8 nachází
i „bezejmenná“ NGC 6559. I ona
svítí kombinací červené barvy
ionizovaného vodíku, modré barvy
rozptýleného světla na prachových
částečkách a temné „záře“ prachových
mlhovin.
Modrá barva je však na tomto
snímku díky zpracování zvýrazňujícímu
červenou emisi vodíku mírně
potlačena, a tak ji uvidíme jen
v oblasti mlhoviny Trifid, kde je její
výskyt největší.
Autor snímku nás zavedl do oblasti
„mléčné dráhy“, která, ač u nás
nevychází nikdy příliš vysoko nad
obzor, zůstává oblíbeným cílem jak
vizuálních pozorovatelů oblohy, tak
astrofotografů.